Zahraniční tisk komentuje neúspěch referenda v Maďarsku
Důležité referendum o dvojím občanství Maďarů žijících v zahraničí a privatizaci nemocnic je neplatné. Přišlo málo voličů, informuje slovenská Pravda. Podle maďarských zákonů musí v platném referendu hlasovat nejméně padesát procent voličů. K urnám se jich ale o víkendu dostavilo jen něco přes třicet sedm procent.
Organizace Maďarů v zahraničí volají po odstoupení šéfů Světového svazu Maďarů. V Maďarsku prý zvítězila stranická politika nad tou státní. Premiér Gyurcsányi si nad výsledkem plebiscitu mnul ruce občané se prý nenechali zatáhnout do dobrodružství. Voliči mají na celou věc ale jiný názor. Podle většiny z nich byly otázky referenda zmatené a nikdo jim neřekl, co přesně svým ano změní. Výsledkem je už třetí referendum od roku 1989, které je neplatné, píše se v deníku Pravda.
O anulování výsledků referenda píše i maďarský Népszabadszág. Upozorňuje hlavně na matoucí chování tamních politiků. Premiér prohlásil, že zodpovědný patriot může hlasovat jedině "ne". Jinak by to mohlo mít nedozírné následky.
Korunu tomu nasadil šéf konzervativní opozice Viktor Orbán. Správný Maďar prý hlasuje jedině "ano". Takže ať už politici podniknou s Maďary v zahraničí cokoliv, jisté je jedno. Být Maďarem v Maďarsku bylo v posledních týdnech zatraceně nepříjemné, tvrdí maďarský list.
Ukrajinské volby jsou i naše záležitost. Tak komentuje v dnešním vydání polského deníku Gazeta Wyborcza situaci u východních sousedů bývalý ministr obrany, dnes poslanec Evropského parlamentu, Janusz Onyszkiewicz.
Je několik závažných důvodů k podpoře Ukrajiny. Za prvé cítíme historické vazby obou našich národů a zároveň vzpomínáme na naše vzepětí odborového hnutí Solidarita. Za druhé jsme přesvědčení, že existence demokratické, stabilní, bohaté a dobře řízené Ukrajiny je nejen v našem zájmu, ale v zájmu celé Evropy. A nakonec je to i vědomí, že pokud se Rusku podaří obnovit jeho politický vliv a hospodářskou kontrolu nad Ukrajinou, bude to živná půda pro rozvoj ruské nostalgie po ztraceném mezinárodním významu. Ve svém důsledku to povede k návratu imperiálního smýšlení v Rusku.
Není přehnané říct, že se Polsko v poslední době ve značné míře přičinilo o přesvědčení starých členů Evropské unie o významu Ukrajiny. Už jim začíná docházet, že Ukrajina je po Rusku rozlohou největší evropská země. A že 50 milionů Ukrajinců je národ s více než tisíciletou historií, zcela jiný, než Rusové. Problém je uznat, že Ukrajina má nejen aspirace stát se členem EU, ale že je v budoucí unii pro Ukrajinu místo, ačkoli její členství v ní je určitě ještě dost vzdálené, napsal v Gazetě Wyborcze Janusz Onyszkiewicz.
Patnáct let po zbourání berlínské zdi zmizí další symbol komunistické Evropy, píše dnes britský Guardian. Je jím budova berlínského parlamentu. Brutálně modernistická stavba ze začátku sedmdesátých let ze skla a betonu je symbolem východního Německa. Po pádu komunismu v roce 1990 přestal parlament sloužit svému účelu. Přes vlnu takzvané Ostalgie, která se teď šíří Německem, se demoliční četě nejspíš nevyhne.
Už v roce 2006 by se na místě modernistické budovy měla začít stavět replika paláce, který tam stál až do padesátých let minulého století. Plány zámku ze sedmnáctého století vyplynou z dobových fotografií a počítačových simulací. Stavba se tak prodraží.
Zatím ještě stojící budova parlamentu má své zvláštnosti. Už v dobách rozděleného Německa se tu pořádaly kulturní akce a někdy dokonce i diskotéky. Navíc je to jediný parlament na světě, v jehož podzemí stojí bowlingová dráha, upozorňuje list. Kultura se do parlamentu vrátila docela nedávno. Němečtí nezávislí umělci tu pořádali nepovolené výstavy a představení, doplňuje britský Guardian.
Německé listy komentují návštěvu kancléře Gerharda Schrodera v Číně. Je to vlastně dobrá zpráva, myslí si Sueddeutsche Zeitung. Je vidět, že komunismus v Číně už vymřel. Špatnou zprávou je, že diktát strany je pořád zatracené živý a kope, upozorňuje list.
Jeho kolega, list Die Welt, upozorňuje na program Schroderovy návštěvy. Jednou z jeho prvních zastávek bude koordinační centrum čínských aerolinií a německé Lufthansy. To ukazuje, že hlavním cílem cesty bude hlavně snaha porazit Francouze. A ti se do takové soutěže rádi zapojí.
Když do Číny nedávno přijel Jacques Chirac, jeho první kroky směřovaly do podniku se společnou majetkovou účastí Číny a Francie. Čínský trh se prostě rozvíjí a z bývalých evropských společníků jsou najednou protivníci, dodává Die Welt.
