Zahraniční tisk komentuje ukrajinské parlamentní volby
Ukrajinci šli k parlamentním volbám v uplynulých třech letech třikrát. Ani poslední hlasování minulou neděli nepřineslo jasnou odpověď na otázku, kam má země směřovat. Těsný výsledek staví promoskevské i prozápadní politiky před další zkoušku při utváření vlády, uvádí zahraniční tisk.
Nemenší pozornost věnuje šestistranným rozhovorům o denuklearizaci Severní Koreje. Pchjongjang slíbil, že do konce roku pod americkým dohledem rozebere reaktor v Jongbjongu. Přesto deníky vyjadřují pochybnosti o splnění slibu a kanadský deník The Vancouver Sun dokonce upozorňuje, že Japonsko, které by mělo pociťovat největší uspokojení z dohody, dáva najevo největší obezřetnost. K otázce odzbrojení se vyjádřil v německém deníku Der Tagesspiegel bývalý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Podle něho se kamsi vytratila "mírová dividenda" ze skončení studené války a o pět se rozbíhají zbrojní závody. Další německý deník Passauer Neue Presse chválí kancléřku Angelu Merkelovou za cestu do Afriky. Ta podle listu stála stranou německé pozornosti, ačkoli se na černý kontinent kvůli surovinám tlačí všechny mocnosti. Britské The Times zase chválí ruského prezidenta Vladimira Putina za kompetentní ekonomickou politiku.
V neděli Ukrajina šla k urnám potřetí za tři roky. Rozložení sil v novém parlamentu bude patové s mírnou převahou stoupenců oranžové revoluce, kteří si přejí příklon země k Západu. Podle listu Boston Globe proto právě skončené volby stěží rozhodnou , jestli se Ukrajina vydá tím či oním směrem. Podle listu nelze očekávat, že překoná hluboce zakořeněnou korupci a ekonomické nerovnosti. Přesto na volbách nachází deník mnoho pozitivního ve srovnání se sousedním Ruskem, kde se prezident Vladimír Putin chystá prodloužit mocenské úřadování pod rouškou premiérské funkce. "V Rusku půjde ve skutečnosti o zavedení premiérského režimu s rozšířenými pravomocemi. Je na Rusech, aby hádali, jak dlouho bude Putin čekat, než zavelí vlastnoručně určenému prezidentskému nástupci k odstoupení, aby se tento bývalý důstojník KGB chopil prezidentské role bez porušení ústavy zakazující tří po sobě jdoucí mandáty," píše list a dodává: "Ukrajina má své oligarchy, kteří si kupují politickou přízeň. Ukrajinští politici se mohou vyžívat v malých osobních mstách a napůl rozpadlý průmysl nemůže soutěžit se západními podniky. Ale na rozdíl od Rusů mají Ukrajinci svobodný tisk a možnost vyměnit své vládce pomocí hlasovacího lístku. Ukrajina každopádně kráčí směrem k Evropě," uzavírá list.
Ve svém internetovém vydání upozorňuje německý Frankfurter Allgemeine Zeitung, že oba ukrajinské tábory, modrý klonící se k Moskvě. i prozápadní oranžový, jsou odsouzeny ke spolupráci. "Bez spolupráce mezi oběma znepřátelenými bloky nevyřeší Ukrajina ani jeden problém. Z dlouhodobého pohledu přitom nejde o nic menšího než zachování jednoty a fungování státu. Stejně jako předtím cítí východ země rusky a západ evropsky. Pokud se obě takto jasně rozhraničené oblasti budou lišit v základních rozhodnutích, pak bude muset země žít v neustálém nebezpečí rozpadu. Že by to Rusko umělo využít, ukazuje v Abcházii, Podněstří nebo Jižní Osetii," dodává list.
Dalším velkým tématem zahraničního tisku je dohoda o denuklearizaci Severní Koreje. Pchjongjang slíbil likvidaci jaderného zařízení v Jongbjongu do konce roku a to pod americkou kontrolou a výměnou za humanitární pomoc a energetické suroviny. "Záruka, že Kim Čong-il písemnému závazku dostojí, ovšem neexistuje. Předchozí smlouvy s Pchjongjangem ukazují spíše na opak. Ale jiná využitelná alternativa k vyjednávání se Severní Koreou skoro neexistuje," píše rakouský deník.
Kanadský deník The Vancouver Sun se domnívá, že teoreticky by se mělo z nové dohody nejvíce radovat Japonsko, nad kterým přelétla kdysi severokorejská cvičná raketa. Kupodivu na dokument hledí nová vláda Jasua Fukudy s výhradami. Navenek tvrdí, že dohoda neřeší problém Japonců údajně unesených do Severní Koreje. Obavy prý vyvolává možnost, že výměnou za otevření dveří do Jongbjongu stáhnou Spojené státy Severní Koreu ze seznamu států podporujících terorismus. Ve skutečnosti tkví příčina japonského neklidu podle listu jinde: "Japonská vláda se obává, že Washington přepouští severokorejskou záležitost příliš do rukou Pekingu. To sice nemusí být jednoznačný a správný závěr, ale je nepopiratelné, že Spojené státy spoléhají v bezpříkladném rozsahu na Čínu a její tlak na vyřešení záležitosti. Japonsko tak stojí tváří v tvář možnosti, že Čína a Spojené státy se politicky a ekonomický ještě více propojí. Staří spojenci Washingtonu jako Japonsko se proto mohou dostat do role přehlížených a případně zrazených států. Čínská šarmantní ofenzíva v uplynulém desetiletí se proměnila ve skutečný vliv a přilákala mnoho států jihovýchodní Asie a včetně tak věrného spojence Spojených států jako Jižní Korea," uvedl list.
Po skončení studené války lidé očekávali mírovou dividendu. Tedy méně výdajů na zbraně a více výdajů na civilní sektor. Sedmnáct let poté ale řinčí zbraně jako za studené války a v některých regionech se opět rozbíhají lokální zbrojní závody, píše bývalý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher v německém deníku Der Tagesspiegel. Jak dodává, odzbrojení stejně jako ochrana klimatu by se mělo stát velkým tématem světové politiky. " Vyvstává otázka, kde jinde by se mělo o tomto životně důležitém tématu odzbrojení mělo jednat, než na půdě Organizace spojených národů. Za studené války existovala touha po odzbrojení a po jejím skončení se očekávala mírová odzbrojovací dividenda. Ta se ale už dlouho stala dividendou pro zbrojní průmysl. Třetí svět je doslova napěchován zbraněmi. V mnoha regionech jsou v plném proudu zbrojní závody, které nikdo nemůže vyhrát. Může při nich jen ztratit," píše Hans-Dietrich Genscher.
Pochvalu za šestidenní turné po Africe sklidila německá kancléřka Angela Merkelová. Podle listu Passauer Neue Presse se řadí cesta do kontextu rostoucích mezinárodních investic v Africe. "Obchodní obrat s kontinentem v uplynulých letech rychle zmnohonásobila především Čína. V centru pozornosti jsou suroviny a na prvním místě ropa či suroviny jako platina, uran, diamanty, kobalt a bauxit. Politické iniciativy a získávání surovin jdou ruku v ruce, poznamenala Merkelová už letos v březnu. Německo se svým angažováním v Africe otálelo příliš dlouho. Proto musí kancléřka teď o to intenzivněji usilovat o spolupráci," píše list.
Pochvalu si vysloužil také ruský prezident Vladimír Putin, a to od britského listu The Times za ekonomickou politiku. "Po krátkém flirtování s ultraliberální ekonomickou politikou za prezidenta Borise Jelcina se Rusko opět stává autoritářskou společností. Ale to neznamená, že ztroskotání demokratické politiky automatický přináší zpět komunismus. Každopádně autoritářský režim neuškodí hospodářství. Putinův režim si v řízení ekonomiky vedl až překvapivě kompetentně a proměnil energetický boom ve všeobecné dobro," píše deník a dodává, že Rusko očekává zanedlouho už desátý rok ekonomický růst přes šest procent ročně, což při 0,5 procentním úbytku obyvatelstva dává růstový index a produktivitu rovnající se čínskému tempu. Přitom je to růst ze základu třikrát vyššího než má Čína. Tento růst vynesl HDP na 1,2 bilionu dolarů ročně, a to řadí ruskou ekonomiku na deváté místo ve světě, dodává deník.
