Zahraniční tisk komentuje volbu českého prezidenta
Včerejší neúspěšná volba nástupce Václava Havla je tématem také pro zahraniční deníky. Podíváme se, jak reagují na průběh volby českého prezidenta u sousedů v Polsku a na Slovensku. Dalšími tématy jsou postoje německého kancléře Schrödera před protiiráckou operací nebo dopady levného jídla na život Britů.
Začněme v Polsku. Jak vidí tam včerejší průběh volby nového českého prezidenta, zjišťoval náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.
Slovenské noviny se shodují v jenom: skutečným poraženým ve všech třech kolech je premiér Vladimír Špidla. Tamní deníky prolistovala naše bratislavská zpravodajka Renata Havranová.
Německý kancléř je mistrem taktiky. Před svým zvolením formálně odmítl válku v Iráku, teď si dává před zemskými volbami v Hesensku a Dolním Sasku se svým názorem na čas, podotýká německý list Die Welt. Vláda žádá prodloužení inspekcí OSN v Iráku. Tento požadavek není nesprávný, zastává ho vrchní inspektor Blix, veřejnost i většina dalších spojenců.
Podívejme se na to i z jiné strany: Prodloužení inspekcí by také oddálilo den, kdy by německá vláda musela hlasovat o útoku v Radě bezpečnosti OSN. Nelze pouštět vodu na mlýny protiválečných nálad bez toho, aniž bychom museli platit zahraničněpolitickou daň, domnívá se Die Welt. Ovšem do jara, kdy inspektoři skončí pátrání v Iráku, je ještě daleko. Pak se uvidí - takhle nějak uvažuje německý kancléř.
Schröderovo jednání je jen pokračováním jeho dosavadní metody. Podřizuje bez milosti zahraniční politiku vnitropolitickým zájmům. Čemu po volbách vlastně věřit? Gerhard Schröder udělal ze své věrohodnosti směšnou atrapu. Na to bychom neměli zapomenout, konstatuje německý Die Welt.
Těžkou cenu platíme za levné jídlo, domnívají se londýnské Timesy. Je na čase, abychom začali krotit naši chuť. Považte, že velké obchodní řetězce nám nabízejí průměrně třicet tisíc různých druhů jídla. A každý rok zavedou šestnáct tisíc nových pokrmů, aby přilákaly další zákazníky a obstály v konkurenci.
V sedmdesátých letech, kdy jsme nakupovali převážně v pouličních obchůdcích, jsme měli na výběr kolem pěti tisíc druhů jídel. Kupovali jsme ovoce v sezóně a po zbytek roku jsme se bez něj obešli. Měli jsme maso od místních farmářů a platili jsme za něj víc, protože bylo vzácnější, píše britský list. Dnes požadujeme nejrůznější druhy pokrmů a platíme za ně jen malé procento svých příjmů. Obchody totiž kvůli konkurenci snižují ceny.
Ale kdo na to doplatí? Drobní výrobci a obchodníci, protože nemohou konkurovat monopolním řetězcům, také zemědělci, kteří jsou na těchto řetězcích existenčně závislí. Ale především na tuto expanzi konzumu doplatí všichni lidé - levné jídlo, které je všude k mání, podporuje tloustnutí a to s sebou nese vnik civilizačních nemocí, varuje britský deník The Times.
