Zahraniční tisk komentuje vznik Rady OSN pro lidská práva

Nová Rada OSN pro lidská práva. Boj o politické následnictví Slobodana Miloševiče. Amerikanizace britské politiky na Blízkém východě. Taková jsou témata čtvrtečního výběru ze zahraničních deníků.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Vyslanec Spojených států amerických při OSN jasně prokázal, jak skvěle dokáže izolovat USA v této mezinárodní organizaci, konstatuje dnes americký deník Boston Globe.

John Bolton včera vehementně protestoval proti nedokonalému, ale přijatelnému a funkčnímu rozhodnutí nahradit stávající Komisi pro lidská práva novou Radou pro lidská práva. Komise se totiž stala nechvalně známou, protože k ní patřili také ti, kteří se ve velké míře porušování lidských práv dopouštěli. Když se včera hlasovalo, bylo 170 členských zemí OSN pro. Proti kromě USA a Izraele hlasovaly ještě další dvě země.

Samozřejmě mohou existovat období, kdy takový izolacionismus může být znakem hrdého postoje hodného vyznamenání. Bylo by dobré, kdyby ochrana lidských práv nijak nesouvisela s politikou uvnitř Valného shromáždění OSN. To se ale určitě v nejbližší době nestane.

Už kvůli burmským politickým vězňům a dárfúrským vesničanům, kteří utíkají před genocidou v Súdánu, by bylo nejlepší, kdyby se teď John Bolton snažil se o to, aby nová Rada pro lidská práva měla co nejlepší podmínky pro svou práci, uzavírá list.

Boj o politické následnictví Slobodana Miloševiče začal, píše ve svém dnešním vydání bělehradský list Politika. Miloševičova socialistická strana ale nedovolí, aby si díky odkazu jejího bývalého vůdce připsali voličské preference radikálové, soudí deník.

Zájemci o místo v politické závěti nejznámějšího vězně haagského tribunálu, a to jak ti z levice, tak z extrémní pravice, pochopili, že Miloševičova smrt je jedinečnou příležitostí. Pro ty první, aby vyřešili své problémy s malou voličskou základnou, a pro ty druhé, aby si pomohli z chronického nedostatku hlasů, který je dělí od formování vlády.

Volby jsou ale zatím, a to hlavně zásluhou jich samotných, příliš daleko, aby tyto kalkulace byly k něčemu, píše Politika a soudí, že ani velký pohřeb Miloševiče v Požarevci neotřese Srbskem a neurčí výsledky příštích voleb. I kdyby za Miloševičovou rakví šlo tolik lidí, kolik jich vyprovázelo rakev zastřeleného premiéra Zorana Džinžiče, ani socialisté, ani radikálové nemohou doufat ve svou revoluci podobnou té, která Miloševiče svrhla 5.října 2000.

Britský deník Guardian dnes píše, že v souvislosti s nedávným izraelským útokem na město Jericho došlo k amerikanizaci britské blízkovýchodní politiky. Britský ministr zahraničních věcí Jack Straw tak dostal postavení Británie v arabském a muslimském světě na nejnižší úroveň za posledních padesát let. Stažením britských vojenských sil z palestinského vězení v Jerichu totiž vláda Izraelcům prakticky předala vězně, které se podle mezinárodních smluv zavázala chránit.

To, co se v úterý v Jerichu stalo, je zcela jasným a neomluvitelným zřeknutím se mezinárodní odpovědnosti chránit obyvatele okupovaných území a jejich lidská a národní práva, která jim byla po více než šedesát let upírána. Jedná se o extrémně nebezpečnou roli, jakou je možné v tomto nejpalčivějším světovém konfliktu zaujmout. Ohrožuje totiž bezpečnost jak občanů Velké Británie, tak obyvatel Blízkého východu, konstatuje britský Guardian.

Martin Hromádka, Soňa Marešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme