Zahraniční tisk komentuje zprávu o tajných letech CIA
O čem se dnes píše v novinách ve světě? Třeba o zprávě zvláštního výboru Evropského parlamentu, který vyšetřoval aféru kolem tajného přepravování vězňů americké CIA po Evropě. A na stránkách španělských deníků se dnes dočteme o procesu s lidmi obviněnými ze spáchání atentátů na příměstské vlaky u Madridu, který právě dnes začíná.
Zpráva zvláštního výboru Evropského parlamentu pro vyšetřování praktik americké zpravodajské služby CIA se týká využívání některých evropských států pro leteckou přepravu osob podezřelých z terorismu do třetích zemí, kde mohly být například mučeny. Autoři zprávy obviňují desítku zemí, že o takových letech musely vědět.
Evropský tisk většinou pouze informuje o přijetí té zprávy. Pro řadu zemí jsou zjištění zvláštního výboru značně nepříjemná. Názor na rozhodnutí parlamentu ale vyjadřuje saúdskoarabský list Arab News. Válku proti terorismu je nutno vyhrát. Ale vítězství nesmí přijít za cenu nezákonných praktik podobných těm, které používají sami teroristé.
Mučení je metoda, kterou zavrhli vojáci i zpravodajci. Dobrá je pouze tak v akčních seriálech. Proto nepřekvapuje, že Evropský parlament včera bez okolků odsoudil americkou CIA za únosy a mimořádné zacházení s osobami podezřelými z terorismu a kritizoval také čtrnáct členských států Evropské unie včetně Německa, Itálie a Velké Británie za to, že přivíraly oči nad zvláštními lety CIA, píše Arab News.
Libanonský deník Daily Star jako jeden z mála velkých arabských deníků v komentáři připomíná druhé výročí vraždy libanonského premiéra Rafíka Harírího. Podle listu Harírí v Libanonu představoval vzácnou osobnost, která stála na etnickými a náboženskými rozdíly. Musíme si vždy připomenout, že Harírího lidé zbožňují jako budovatele národa. Pracoval bez fanfár na posilování lidského potenciálu a byl katalyzátorem výstavby nové a produktivní společnosti. A to ho odlišuje od mnoha dnešních politiků, kteří se jakoby s potěšením vyvalují v bahně přízemní politiky a hází po sobě osobními urážkami, píše list.
Lidé chtějí, aby politici sestoupili od řečnických pultíků a dali se do budování moderního státu. Občasná smířlivá slova na včerejším shromáždění uprostřed všeobecné vřavy dávají jistou naději. Ta bude tím silnější, čím více se budou snažit napodobit Harírího odkaz budování nové země a nebudou se jen naprázdno dovolávat jeho jména, dodává Daily Star.
Všechny polské listy na prvních stranách informují o monstrózním případu korupce na elitní varšavské klinice ministerstva vnitra. Šéf tamní kardiochirurgie Miroslaw Garlicky měl brát úplatky a prokuratura ho obvinila z dvaceti trestných činů, mimo jiné také z vraždy pacienta.
List Dziennik připomíná, že primář byl považovaný za největší naději polské kardiochirurgie. Jeho aféra je ještě větší než případ lovců těl v Lodži, kteří zabíjeli pacienty a mrtvoly prodávali pohřebním ústavům, píše deník. Pozastavuje se nad tím, že si nikdo včas nevšiml vysokého počtu úmrtí na oddělení primáře Garlického. Je to tím, že ministerstvo zdravotnictví platí 100 tisíc zlotých za operaci srdce bez ohledu na to, jak transplantace dopadne, domnívá se Dziennik. Největší hrůzu podle něj nebudí úplatky, které za to kardiochirurg bral, ale fakt, že nemocným transplantoval orgány, které byly naprosto nevhodné.
Gazeta Wyborcza vyzývá k opatrnosti při posuzování tohoto případu. Podle komentáře je podezřelé, že ústřední protikorupční kancelář tuto kauzu sama tak medializovala. List předvídá, že se teď strhne lavina obvinění ze strany příbuzných, kteří se nemohou smířit s odchodem svých blízkých a budou za každou cenu hledat viníky jejich smrti.
Španělský tisk se zabývá tím, co nazývá procesem století. Dnes totiž začíná soudní přelíčení s 29 osobami obviněnými z účasti na bombových útocích proti vlakům u madridských nádraží, které před třemi roky připravily o život 192 lidí. Vedle rozsahu tragédie si deníky všímají i dopadu, který měly atentáty z 11. března 2004 na tehdejší předvolební vnitropolitickou scénu. K moci totiž pomohly socialistům, a to jen proto, že tehdy lidovci zpackali první okamžiky informační kampaně po explozích a snažili se je mermomocí a v evidentním rozporu se skutečností přičíst na vrub teroristům z baskické organizace ETA.
Nejvlivnější celošpanělský deník El País připomíná, proč mnozí lidé před třemi lety změnili volební preference během několika dnů a dali hlas socialistům. Nezměnil jsem názor 11. března. Udělal jsem to až 14. března poté, co jsem vyslechl poslední vystoupení pana Acebese, který byl tehdy ministrem vnitra. A neudělal jsem tak proto, že mě a další miliony lidí nazval ubožáky. Ten, kdo si prožil mládí za diktatury, je už na takové a podobné věty navyklý. Snesu, když mě nazvou ubožákem, ale nesnesu, aby ze mě dělali hlupáka, píše autor v komentáři.
Deník ABC upozorňuje, že půjde o magaproces. Soud využije nejmodernějších technologií, mezi nimi internet a sedmnáct velkoplošných plazmových obrazovek, které umožní sledování procesu všem zaangažovaným osobám. Na místě budou dvě tlumočnické kabiny. Proces bude pokrývat 400 novinářů ze 160 sdělovacích prostředků, ale jen 140 se dostane do sálu, ostatní budou muset zůstat venku, uvádí list.
El Periódico de Catalunya se vrací k chování lidovců, kteří se podle listu před třemi lety pokoušeli hrát svoji vlastní politickou hru na úkor pravdy. Proces proto dodnes obklopuje mnoho mýtů a mnozí lidé také věří, že existují tajemství, která nikdy nevyjdou na světlo. Čekají nás dlouhé dny přetahování mezi dvěma rovinami - toho, co je známo, a toho, co prezentují některá média, která se snažila hledat rozpory za každou cenu a zasívat pochyby o tom, co stojí jasně v soudním spise. Mnozí se také pokusí ospravedlnit své tehdejší politické kroky nebo novinářská poblouznění, i kdyby přitom měli nadále pošlapávat pravdu, píše El Periódico de Catalunya.
Nejméně šťastné děti žijí podle průzkumu Dětského fondu OSN UNICEF ve Velké Británii a ve Spojených státech. Britský Economist závěry UNICEF částečně zpochybňuje, ale úplně je nezatracuje. Přesná srovnání sociálních a vzdělávacích trendů mezi zeměmi jsou ošemetná. Zpráva mohla například osvětlit více, i když to částečně udělala, jak se sociální postavení dětí mění v čase. Míry kojenecké úmrtnosti, smrti dětí při nehodách a další měřítka jako zdraví a bezpečnost ukazují, že se děti v těchto bohatých státech těší historicky bezpříkladné kvalitě života. Ale přesto je zapotřebí říci to, že zpráva má mnoho závěrů hodných povšimnutí, uvádí list.
