Zahraniční tisk kritizuje vojenské útoky na Afghánistán

Letecké bitvy? Koalice? Válka proti terorismu? Jak dlouho ještě budeme muset snášet tyto lži? Neexistují žádné letecké boje, existuje pouze bombardování nejchudší a nejzuboženější země světa nejbohatším národem této planety! Tak ostrou kritiku vojenských akcí proti Afghánistánu přináší dnešní vydání londýnského deníku The Independent.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Koalice? Kdopak kdy viděl kroužit německou luftwaffe nad Kandahárem nebo francouzské či italské bojové letouny na Herátem? Ani pákistánské letecké síly nelze nad Afghánistánem zahlédnout. Britové poskytli jen několik raket. Válka proti terorismu? Copak jsme asi podnikli proti terorismu v roce 1985 v Bejrútu anebo později na Kavkaze? Čečnu jsme přenechali zkrvaveným rukám Vladimíra Putina, konstatuje "The Independent".

Podle norského listu "Aftenposten" docházejí z Pákistánu zprávy, podle nichž USA vyvíjejí nátlak, aby se zrušily každodenní tiskové konference s velvyslancem Talibanu. Pákistánský tisk dále hlásí, že Američané chtějí omezit přístup Pákistánců k nezávislé arabské televizi "Al-Džazíra". Je to znepokojivý příznak amerických obav z jiných názorů než názorů vlastních a jejich úsilí umlčet všechny ostatní odlišné verze skutečnosti od verze americké. To je v příkrém rozporu nejen s oficiálním zdůrazňováním svobody projevu, ale omezuje to i naše možnosti pochopit dění v Afghánistánu. Je nepřijatelné, aby Spojené státy v boji o veřejné mínění potlačovaly názory, které jim nejsou příjemné, zdůrazňuje norský "Aftenposten".

Britské "Financial Times" uvítaly plánovanou účast tří tisíc devíti set německých vojáků na akcích v Afghánistánu. List dále napsal, že kancléř Schröder tím učinil významný krok směrem k "normalitě". Německé jednotky se nebudou podílet na leteckých úderech nebo na pozemních operacích, ale německé gesto má symbolický význam a lze je uvítat.

Italský tisk, mimo jiné listy "Il Messagero"a "La Repubblica", konstatují k rozhodnutí o účasti italských ozbrojených sil ve válce v Afghánistánu. Od nynějška je Itálie ve válce. A možná poprvé za uplynulé půlstoletí budou muset naše jednotky v tomto konfliktu dokonce převzít ofenzívní úkoly. To je špatná zpráva, píše "La Repubblica". Druhá zpráva je dobrá - 2700 italských vojáků ochotných jít na afghánskou frontu bude mít za zády sice ustaranou, leč jasnou podporu národa a téměř jednohlasný souhlas parlamentu. Je to válka sice spravedlivá, ale je to válka. To znamená krev a ničení. A nutné oběti, dodává "La Repubblica".

Švýcarský "Tages-Anzeiger" poznamenává k překvapivému zvolení Michaela Bloomberga novým starostou New Yorku. Zrovna Bloomberg, ten playboy! Který vedl volební kampaň výlučně jen reklamními hesly! Který zaplatil 50 milionů z vlastní kapsy, tedy tolik, jako dosud nikdo jiný v komunálních volbách! Bloombergovi se tato senzace podařila ze dvou důvodů: Je podnikatel a podpořil ho dosavadní newyorský starosta Rudolf Giuliani. Teroristické útoky z 11.září vytvořily nového Giulianiho, alespoň v očích veřejnosti. Z neoblíbeného horlivce se stal populární otcovskou postavou, která ve vzniklé krizi dávala jistotu. Každý čtvrtý volič říká, že se dal Giulianiho doporučením ovlivnit. Newyorčané potvrdili, že jim takovéto "koupené" Bloombergovo volební vítězství nijak nevadí, uvádí švýcarský "Tages-Anzeiger".

Španělský "El País" označuje obrannou politiku Evropské unie za katastrofální a k roli Patnáctky v boji proti mezinárodnímu terorismu poznamenává: Unie se navzdory slabinám svých institucí a svého politického vedení v boji s terorem drží pozoruhodně. A to i přes rostoucí evropské pochybnosti o americké strategii. Ovšem pokud jde o výzbroj, je Evropa jen trpaslík. Svou roli přitom hraje skutečnost, že jednotlivé země praktikují katastrofální obrannou politiku. Evropa vydává na obranu málo a vynaložené prostředky především špatně využívá, soudí španělský "El País".

Nizozemský list "Trouw" si na pozadí zániku belgické letecké společnosti Sabena klade otázku, kdo bude příští obětí tohoto "studeného ozdravení". Sabena byla po nizozemské KLM nejstarší leteckou společností. Avšak jen ve dvou letech zaznamenala zisk. Stížnosti pracovníků Sabeny, že ji k bankrotu přivedl špatný management posledních let, nejsou příliš přesvědčivé. Za třičtvrtě století Sabena vlastně své existenční právo nikdy neprokázala. Je velkou otázkou, kdo bude po Sabeně další obětí této "studené asanace". Vydrží Swissair po tricích švýcarských úřadů? Co bude s menšími společnostmi jako Alitalia nebo s irskou Air Lingus? A přežije nakonec i KLM? V dané chvíli nelze s jistotou říct vůbec nic, uzavírá nizozemský "Trouw".

Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme