Zahraniční tisk nejen o aktivitách papeže
Evropské listy komentují návštěvu papeže Jana Pavla II. v Chorvatsku i jeho výzvu polským krajanům, aby v nadcházejícím referendu hlasovali pro Evropskou unii. Zahraniční tisk se dnes zamýšlí i nad nejasnou budoucností sjednocené Evropy, perspektivami mírového procesu na Blízkém východě i nad americkou politikou vůči Íránu.
Evropské deníky zaznamenaly návštěvu papeže Jana Pavla II. v Chorvatsku. Je to už jeho stá zahraniční cesta v papežském úřadu, do Chorvatska se vydal už potřetí. Vatikánský list L´Osservatore Romano porovnává papežovy návštěvy Chorvatska v předchozích letech a zdůrazňuje, že nyní přijel papež do jiného Chorvatska, změněného k lepšímu. Po trágédii komunismu a hororech války nastupuje národ do éry znovuzrození, píše list a doufá, že Chorvatsko znovu objeví své starodávné křesťanské kořeny.
Francouzský list Le Monde si zase všímá papežovy výzvy polským krajanům, aby v nadcházejícím referendu volili pro Evropskou Unii. Le Monde se domnívá, že papežův apel oslabí tábor euroskeptiků. Naproti tomu další francouzský list L´Expres se domnívá, že právě katolíci jsou nejvíce protievropští a do Unie nechtějí. Bojí se, že členství v Unii bude mít za následek ztrátu "křesťanských hodnot". Pro mnoho konzervativních katolíků zůstává sjednocená Evropa nebezpečným a nejistým podnikem, konstatuje francouzský list L´Expres.
Nezabývejte se Irákem, máme tu mnohem větší bitvu - o Evropu, píše dnes britský deník The Guardian. Evropa bojuje o novou ústavu, ale ještě stále nemá jasno v zásadních otázkách: Umožní nová ústava a vybudování eurozóny pracovat efektivněji na poli mezinárodních vztahů a obzvlášť v arabském světě, kde dominance Spojených států není tím nejlepším řešením? Může roli vůdce v zahraničních vztazích hrát Británie? ptá se Guardian. Účast Tonyho Blaira ve válce v Iráku jej možná zavedla do slepé uličky, ze které vede cesta pouze do jednotné Evropy. Rozhodnutí premiéra o euru je jasným signálem této změny. Boj o jednotnou Evropu však ještě neskončil. V průběhu iráckého konfliktu se původě proevropské postoje mnohých obyvatel změnily k horšímu. Britská vláda se nyní musí připravit na boj o Evropu, která je důležitější než bitva o Basru, konstatuje britský list The Guardian.
Deník New York Times oceňuje snahu hlavních aktérů blízkovýchodního mírového procesu vcítit se do problémů svých oponentů, ale přitom se snažit řeší vlastní závazky. Jak zaznamenal severoamerický zpravodaj Miroslav Konvalina, ti, kteří se budou snažit otrávit rodící se zárodky důvěry mezi Izraelci a Palestinci, budou muset čelit travičům atmosféry z vlastních řad.
International Herald Tribune varuje Američany před snahou o změnu režimu v Íránu. Íránci nepotřebují americké králotvůrce, uvádí se v deníku. Bushova administrativa začala poprvé hovořit o změně režimu v Íránu po bombových atentátech v Saudské Arábii. Pachatelem byla možná Al-Kajda skrývající se v Íránu. Bushova vláda však opakuje staré chyby a naslouchá těm, kteří volají po americké intervenci. Měla by být opatrnější při prosazování změn, soudí list. Mnoho Íránců si ještě hořce vzpomíná na převrat v roce 1953, kdy americká zpravodajská služba CIA změnila vládu v íránu. Americká intervence tehdy zasela zrnka islámské revoluce, která vzklíčila o 26 let později. Za posledních deset let se však Írán přiblížil k demokracii a Američané by tohle neměli přehlížet, uzavírá International Herald Tribune.
Slovenský deník SME se pozastavuje nad nedávnou aférkou slovenského prezidenta Rudolfa Schustera - vyzradil na veřejnosti utajovanou skutečnost, že z jednadvaceti stíhaček MIG-29 jsou jenom 3 schopné letu. Deník v této souvislosti podotýká, že veřejnost má právo být o těchto věcech informovaná a že prezident jako každý občan má svobodné právo hovořit o věcech veřejného zájmu. Ale od prezidenta se zároveň očekává, že pokud něco poví, tak s plným vědomím toho, co mluví a ne omylem nebo nedopatřením, dodává slovenský deník SME.
