Zahraniční tisk nejen o cestě amerického prezidenta

Bezradný Berlín - tak zní titulek komentáře německého deníku Die Welt k návštěvě George Bushe v metropoli na Sprévě. Američané po teroristických útocích z 11. září radikálně změnili svůj pohled na svět. Trochu oslabili moc Severoatlantické aliance, na úkor západní Evropy zlepšili své hodnocení Ruska a vypracovali jasnou agendu světového boje proti terorismu. To vše v rychlém tempu a s odhodlaností, jaká je starému kontinentu cizí, zvláště pak Němcům.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Spolková vláda sice po 11. září spontánně nové okolnosti zvážila a poprvé nasadila vojáky v tak vzdálené oblasti, mezitím se však znovu prosadil starý defenzivní postup. Rezignovaně zaznívá: "Co můžeme dělat, když Američané bezpodmínečně něco chtějí?". To je však příliš pohodlné a není to ani spravedlivé vůči americkému prezidentovi. Američané nalezli na zářijové události velkou odpověď, na které se nemusí každému vše zamlouvat. Ale ochromený postoj Evropanů ve smyslu "nějak to zase půjde dál" činí Atlantik stále širším, poznamenává Die Welt.

Nad hodnotou informací tajných služeb o možných dalších teroristických útocích spekuluje vídeňská Die Presse. Mnoho informací pochází z velmi pochybných zdrojů: od informátorů, kteří se dělají důležitějšími, než skutečně jsou; od zajatců z Al-Kajdy, kteří chtějí vyšetřovatele vylákat na falešné cesty, ale také od lidí se znalostmi zákulisí světa teroru. Informátoři dosud dosáhli jednoho: vyvolali totální znejistění. Afghánská základna bin Ládinovy teroristické organizace Al-Kajda je sice těžce poškozená, nikoli však zcela zničena.

Co má člověk z toto, že ví, že jsou istanbulské letiště či brooklynský most v Manhattanu ohroženy? Nemá tam už jezdit? Nebo má hlásit policii všechny lidi v okolí, kteří vypadají jako Arabové?, ptá se Die presse a dodává: Vyvstává podezření, že se tu vědomě vyvolává panika, aby se Američané prostřednictvím protiteroristické politiky udrželi v žádoucím kurzu, aby se třeba i ospravedlnilo omezení občanských práv. Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf má obrovský problém, píše dánský konzervativní deník Berlingske Tidende v souvislosti s nebezpečím války mezi Indií a Pákistánem. Mušaraf nedodržel svůj slib, že udrží pod kontrolou islámské teroristy a guerillové skupiny, které řádí a zabíjejí nevinné lidi v provincii Kašmír. Tento spor může vyústit velmi neblaze. Mezinárodní společenství na špici se Spojenými státy nemá žádný důvod otálet. Dobré důvody naopak existují k tomu, jednat s Mušarafem v této otázce tak tvrdě, jako když se od Pákistánu požadovala aktivní účast v boji proti síti Al-Kajda a režimu Talibanu. Dosavadní pákistánská pasivita představuje smrtelné nebezpečí. To si Mušaraf jednoznačně musí uvědomit, uzavírá dánský list Berlingske Tidende.

V komentáři s titulkem "Titánský úkol nového šéfa Deutsche Bank" analyzuje bruselský deník Le Soir situaci největší německé banky. Tento někdejší symbol německé hospodářské síly je nyní v krizi. Na burze se institut v průběhu 14 let propadl z 2. na 19. místo na světě. Akcie Deutsche Bank klesly ze 105-ti eur na konci ledna na dnešních 77 eur. To činí banku zranitelnou. Aby se zlepšila rentabilita banky, musí nový šéf přistoupit k důkladné restrukturalizaci a snížit počet pracovních míst o zhruba 10 tisíc. Nic ho v tom nesmí zastavit, dodává Le Soir.

Milan Kopp, Robert Mikoláš, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme