Zahraniční tisk nejen o dění na Haiti

Americký New York Times rekapituluje včerejší události na Haiti a připomíná, že radikální kněz Jean Bertrand Aristide byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem své země. Přesto se včera dožil rána, kdy musel ustoupit tlaku Spojených států i domácích povstalců, a vzápětí pod silnou americkou ochranou odletěl ze země.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Americký prezident pak nařídil své námořní pěchotě, aby se vylodila na Haiti a obnovila tam pořádek.

Dnes už bývalý nejvyšší představitel Haiti byl kdysi vítán jako muž, který přinese svobodu do nejstarší černošské republiky. Jeho naděje se začaly definitivně hroutit, když se povstalecké oddíly během února zmocnily severních oblastí Haiti. Americká vláda až koncem minulého týdne změnila postoj. Do té doby se změně karibského režimu bránila, ale nakonec na prezidenta Aristida tvrdě naléhala, aby co nejrychleji odstoupil.

Jeho prozatímním nástupcem se až do příštího roku stal předseda Nejvyššího soudu Boniface Alexandre, zatímco premiér Yvon Neptun si své postavení uchoval snad až do příštích voleb. V době těchto politických změn se ulice haitských měst staly dějištěm radosti, obav i rabování, které ukončí až příjezd zahraničních vojenských jednotek. Obyčejní obyvatelé hlavního města Port-au-Prince se už několik dní báli povstaleckého útoku. Okamžitou úlevu jim přinesla zpráva, že prezident Aristide opustil zemi. Nedaleko od letiště pobíhal po ulicích muž, který držel na uchu malé rádio, a každého, koho potkal, se úzkostně ptal, jestli se to už potvrdilo, uvádí New York Times.

Kanadský National Post připomíná, že Haiti letos slavilo dvousté výročí své nezávislosti v atmosféře prakticky úplného sociálního rozpadu a moře kolem karibského ostrova se hemžilo plavidly s uprchlíky, kteří se chtěli dostat do Spojených států. V roce 1804, kdy vzniklo samostatné Haiti, byl ostrov zřejmě nejbohatší zemí na západní polokouli, a dnes je zcela určitě nejchudší. Místní tradice otroctví se změnila v tradici politické nemravnosti.

Radikální kazatel Jean Bertrand Aristide, kterého Vatikán zbavil kněžství, se proměnil v úspěšného demagoga, který pohotově přecházel z francouzštiny do kreolštiny. Na scéně se na čas objevil další haitský divotvůrce, který nakonec dokázal jen to, co všichni jeho předchůdci: nabrousit ideologický nůž a všechno pěkně rozkrájet na levici a pravici.

Syrský vládní deník Tišrín se ve svém dnešním vydání zabývá projektem velkého Blízkého východu amerického prezidenta George Bushe. Projekt má být zveřejněn v létě a zatím jsou známy jen jeho obrysy a zaměření na demokratizaci regionu. V oblasti ale patří už teď projekt mezi nejžhavější témata. Ze syrského hlavního města telefonuje náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev.

Přehrát

00:00 / 00:00

J. Janev cituje ze syrského listu

Reakci slovenské vlády na sociální napětí ironizoval bratislavský deník Sme. Díky účasti ministra Kaníka na víkendových besedách se četní lidé dozvěděli, co už dávno věděli. Ministr se prý nemá starat o Romy, ale nastavit sociální systém tak, aby byl efektivní a pomáhal lidem. Ten dosavadní umožňoval přežívání bez práce jen na základě sociálních dávek. Ministrovy argumenty, které používal i premiér Dzurinda, potvrdily známou věc: problém netkví ve vládní reformě jako takové, ale v tom, že ji dotčené osoby musí vnímat jako trest a státní postih.

Ministr říká, že v novém systému každý, kdo pracuje i za nízkou mzdu, získá a vydělá podstatně víc než člověk, který nepracuje. Komentátor k tomu podotýká, že nový systém se spouští v republice, kde na jedno volné pracovní místo připadá průměrně 22 nezaměstnaných. Takový je celoslovenský průměr, ale v blízkosti 650 romských osad jde počet nezaměstnaných na volné místo do tisíců. Reforma sociálního systému snížila příjem nezaopatřených rodin s mnoha dětmi přibližně o třetinu.

Podle ministra Kaníka se tito lidé mohou bídě vyhnout, když se zapojí do veřejně prospěšných prací v rámci své obce nebo osady. Autor tohoto výroku však musí vědět, že zapojit se může asi 30 tisíc lidí v době, kdy nezaměstnaných lidí odkázaných na sociální dávky je minimálně desetkrát více. Vláda už loni v dubnu ministrovi práce uložila, aby vypracoval zprávu o dosahu a účinku změn sociálního systému na romské komunity. Pan ministr by tedy neměl říkat, že Romy nemá na starosti - uvádí list Sme.

Výsledky zemských voleb v Hamburku komentuje místní deník Hamburger Morgen Post. Ole von Bojst, primátor přístavního města, které je zároveň spolkovou zemí, zvítězil s rekordním náskokem 21 procent a jeho křesťanská demokracie bude moci vládnout sama. CDU si na počátku volebního roku mohla těžko přát něco lepšího. Zcela opačný dojem vládne v sociální demokracii - její volební výsledek je v Hamburku nejhorší od konce druhé světové války. Debakl bude určitě spojován s kritikou kancléře Gerharda Schrödera a jeho reformní politiky. Rozhodnutí hamburských voličů je v každém případě signálem, který ovlivní dalších třináct zemských voleb, ale i květnové parlamentní hlasování o příštím německém prezidentovi.

Jiří Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme