Zahraniční tisk nejen o Dvou věžích

Skvělý i idiotský je podle amerických deníků druhý díl Pána prstenů s příznačným názvem Dvě věže, který vtrhl do tamních kin. Zahraniční tisk také analyzuje situaci ve Venezuele, ochromené generální stávkou, a píše i o tom, jak státní propaganda ovlivňuje to, kým a kde chtějí lidé být.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Vídeňský konzervativní list Die Presse analyzuje situaci ve Venezuele. Je to paradoxní: jedny z nejbohatších latinskoamerických zemí, Argentina a Venezuela, se nemohou vzpamatovat z postupující krize. Ve Venezuele dokonce generální stávka ochromila téměř celý ropný průmysl. Ten je pro tuto zemi zdrojem největších příjmů z mezinárodního obchodu. Nastal boj mezi Chavézem a jeho nemilosrdnými protivníky - odbory, podnikovými svazy, médii, církví i střední třídou - tedy vlastně s celým státem.

Chavéz je přízrak, který polarizuje společnost jako žádný jiný jihoamerický politik. Tady nefungují argumenty, protivníci jsou nesmiřitelní a žádná strana se nemá k tomu, aby ustoupila. Je možné, že venezuelská krize skončí radikálním přikloněním buď napravo, nebo nalevo: režim se promění v komunistickou diktaturu podle kubánského modelu nebo ve vojenskou juntu dle chillského vzoru, poznamenává vídeňská Die Presse.

Nad problémem světové migrace se pozastavuje deník The Times of India. V éře globalizace je pro lidskou indentitu stále podstatnější to, kým chceš být, než místo narození. Státy přesto horlivě vylepšují koncept základní identity založený na národnosti, ovšem jejich občané jejich nadšení pro věc nesdílí. Místo toho volí často spíše svýma nohama. A státní propaganda těžko ovlivní jejich úsudek o atraktivitě zvolené lokality.

Jen málo lidí přecházelo Berlínskou zeď ze Západu na Východ, i když podle komunistické propagandy je na východě čekal ráj. Také Indové v průběhu studené války odcházeli raději do Spojených států amerických než do Sovětského svazu, přestože si udržoval s Indií dobré vztahy. Státy většinou nemají pochopení pro realitu světové migrace. Buď svým občanům zabraňují ze země odejít nebo naopak cizím příslušníkům brání do země vstoupit, píše indický deník. Ekonom Bhagwati volá pro vytvoření Organizace pro světovou migraci a říká, že by v něm měla mít Indie vedoucí roli. Rozviňme jeho teorii ještě dál: Indie by měla mít ministerstvo pro emigraci, jehož jediným úkolem by bylo exportovat tolik Indů, kolik by jen bylo možné. Že je to nepatriotní? Naopak, vysoce nacionalistické. A výhodné pro Indii.

Mohla by totiž tímto způsobem alespoň kulturně ovlivnit jiné státy. Emigranti hledají lepší kvalitu života a nesnaží se naplnit nějaké národní strategické vize. Ovšem stát by mohl tuto skutečnost obrátit ve svou výhodu. Občané dělají to, co chtějí a stát to, co musí. Příležitostně by mohli objevit společný základ svého jednání. A právě v hledání společného základu pro migraci by měla hrát Indie průkopnickou roli, uzavírá deník The India Times.

Jděte do kina včas, kupte si pytlík pražené kukuřice, připoutejte se k sedačce a jede se. Tak vybízí Daily News Newyorčany k tomu, aby se šli podívat na druhý díl trilogie Pán prstenů s příznačným názvem Dvě věže. Ten do amerických kinosálů vtrhl včera a očekává se, že podobně jako první díl bude kasovním trhákem. Daily News a s ním další deníky konstatují, že režisér Peter Jackson, který natáčí celou triologii, přidal na akčnosti. Druhý díl lze označit za epický mistrovský kousek, který skvěle kombinuje živé herectví s digitálními efekty, uvedl list.

The New York Times si všiml, že film hned na začátku "skočí doprostřed děje" bez dlouhých úvodních rekapitulací předchozího dílu. Režisér Jackson se stejně jako v prvním díle držel úzkostlivě Tolkienovy předlohy, přidal na dějovém spádu, ale nevykřesal ucelenost. Přestože jde o pohádku, list nabádá rodiče k velké obezřetnosti, protože prý snímek obsahuje fyzické násilí, tedy rvačky, šermování a klasické odletování postav po ráně pěstí. Kritici pouze dodávají - ve zpravodajství mohou děti vidět mnohem horší věci.

Pravdou je, že film je triumfem designu a filmové techniky, ale současně se opakuje a je naivní. Předmětem boje je zlo, které je nevyhnutelně spojeno s hlasitým povykem, drsným počasím, zkaženými zuby a řvoucí hudbou - jinými slovy podobá se vystoupení britského heavymatealové skupiny, uvedl The Globe nad Mail. Závěrečná bitva, která evokuje japonského filmového mistra Akira Kurosawu, je něco mezi ukázkou vznešenosti a idiotství. Různé druhy skřítků, trotlů, trpaslíků, čarodějů, obrů a olifantů se zjevují v takovém množství, že by se hodilo vydat na cestu do kina encyklopedii, aby se divák v této roztodivné tlačenici vyznal, napsal list.

Zuzana Boleslavová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru