Zahraniční tisk nejen o ostraze hranic EU
Německo odmítá pomáhat při ostraze hranic Evropské unie. V tisku se také píše, že na Novém Zélandu byli zadrženi čeští botanici. Polsko se může s žádostí o pomoc ohledně amerických, kanadských, australských a novozélandských víz obrátit na Brusel.
Zadržení dvou českých vzdělanců při pašování orchidejí patří mezi hlavní témata dnešního vydání novozélandského deníku The New Zealand Herald. Profesor medicíny a orchidejový nadšenec jsou prvními lidmi obviněnými z pokusu o krádež vzácných květin na Novém Zélandu, všímá si list.
Přináší rovněž podrobnosti o osobách Jindřicha Šmitáka, který patří mezi známé fanoušky botaniky, a Čestmíra Číhalíka, děkana lékařské fakulty olomoucké univerzity. Motivace jejich chování může být dvojí, domnívá se novozélandský deník. Buď finanční - na černém trhu je možné získat za orchidej až 25 tisíc dolarů, a nebo pašeráky vede touha po doplnění sbírky o vzácný exemplář.
Přítomnost botanických nadšenců ze severní polokoule může vyvolávat napětí ve společnosti sběratelů. V Evropě jsou už všechny druhy objeveny, proto se lovci květin vydávají na jih. Podle úřadů může na oba obviněné čekat trest ve výši tří měsíců vězení a dva a půl tisíce dolarů pokuty, připomíná The New Zealand Herald.
Otázkou víz pro cesty do Spojených států, Kanady, Austrálie a na Nový Zéland pro občany budoucích nových členských států Evropské unie se zabývá polský deník Rzeczpospolita. Jak uvádí, šance na to, že Amerika zruší Poláků vízovou povinnost není velká. Z článku cituje náš varšavský zpravodaj Pavel Novák:
Polsko se může s žádostí o pomoc ohledně amerických, kanadských, australských a novozélandských víz obrátit na Brusel. Tyto 4 země totiž mají s Evropskou unií uzavřenou bezvízovou dohodu. Od okamžiku přistoupení Polska do Unie by měla platit i pro nás. Píše Rzeczpospolita. O tom ale tyto státy nechtějí slyšet. V takové situaci je údajně Evropská komise ochotná souhlasit s tím, že Polsko bude dále od Kanaďanů, Australanů a Novozélanďanů vyžadovat vstupní víza. V případě Američanů se uvažuje o bezvízovém režimu, ale se zavedením hraničních poplatků.
V úvahu přichází i použití takzvané solidární klauzule. Tedy to, že se všechny unijní státy postaví za tu zemi, jejíž občané stále vízovou povinnost mají. Podle polských diplomatů ale není šance na zrušení amerických víz velká. Prezident Bush nechce ve volebním roce udělat nic, co by se dalo vykládat jako zmírnění pravidel ochrany před terorismem. Píše Rzeczpospolita.
Otázkám rozšíření Evropské unie se dnes věnuje německý deník Die Welt. Na jednání v Dublinu projednávali ministři vnitra členských států Unie společnou azylovou politiku. Shodli se na odsunutí ilegálních migrantů, které chtějí dotovat třiceti miliony eur.
Komisař OSN pro uprchlíky Ruud Lubbers přitom varoval před narůstajícími problémy azylových politik, které se vystupňují v souvislosti s rozšířením Unie. Jako řešení doporučil společný postup všech evropských zemí. To se ale ani trochu nelíbí německému ministru vnitra, všímá si Die Welt.
Otto Schily důrazně odmítnul poskytovat pomoc novým členům při ostraze hranic. Podle jeho názoru nese každý stát odpovědnost za svou imigrační politiku. Německo se snaží prosadit svou koncepci bezpečnějších třetích států. Podle OSN by také tento koncept mohl být funkční, je ale potřeba přesně vymezit, co znamená pojem třetí stát. Evropská shoda o otázkách uprchlíků teď závisí pouze na Berlínu, uzavírá německý list Die Welt.
Zdá se, že západní země si osvojily špatný zvyk, píše se v komentáři saúdskoarabského listu Arab News. Jakmile mezinárodní média zaměří svou pozornost na humanitární krizi a nezáleží na tom, jestli v Bosně, Kosovu, Afgánistánu nebo Keni začnou se hrnout sliby o subvencích a bilaterální pomoci. Několik týdnů nato vše nasvědčuje tomu, že se opravdu něco bude dít, a všichni jsou plní naděje.
Pak ale nastává procitnutí: místní vlády ještě nejsou schopny přijmout pomoc, hrozí nebezpečí, že nebude-li na finanční prostředky přísně dohlíženo, budou rozkradeny, případně bezpečnostní situace nedovoluje výstavbu rozsáhlejších projektů. To všechno mohou být důvody, které pomoc oddalují, případně znemožňují, zamýšlí se deník Arab News. Naděje je záhy vystřídána frustrací, posléze beznadějí až zlobou. Země takzvaného prvního světa by měly své sliby dodržovat a hlavně plnit je co nejdříve. Bude teď zajímavé sledovat z tohoto pohledu situaci v Iráku, končí svůj komentář saúdskoarabský list Arab News.
