Zahraniční tisk nejen o švédském referendu
Vedle nedělního švédského plebiscitu o přijeti eura, který se bude konat ve stínu násilné smrti ministryně zahraničí Lindhové, světový tisk také komentuje rozhodnutí Izraele o možném vyhoštění Jásira Arafata. List Guardian přináší překvapivé informace o tom, že děti vyjadřují své emoce ještě před porodem.
Zákeřná vražda švédské ministryně Anny Lindhové stále naplňuje stránky zahraničních novin. Deník International Herald Tribune se ale věnuje zítřejšímu referendu, ve kterém Švédi určí, zda chtějí společnou evropskou měnu - euro. Referendum je zásluhou právě zavražděné ministryně.
Švédsko se k Unii připojilo už v roce 1995. Tehdy vládnoucí sociální demokraté ale rozhodli, že pro přijetí eura nemají dost podpory veřejnosti. To že oni, a zejména premiér Persson, změnili názor, je hlavně zásluha Lindhové. Je pravda, že pro Švédsko není nutně nezbytné euro přijmout. Díky své neutralitě má docela silné postavení. Proto ta polovičatá integrace.
Švédi si od Evropské unie zachovávají odstup a pocit vlastní výlučnosti. Například ještě nikdo je nepřesvědčil, aby zrušili svůj pověstný sociální systém. Ten ale v Unii nemá co dělat. Volbou pro euro se tak Švédi nejen připojí na společnou měnu, ale zároveň potvrdí svou evropskou integraci, dodává International Herald Tribune.
Jak píše list Arab News, hodně lidí si v těchto dnech klade otázku: ztratil už Izrael smysl pro realitu úplně? Naráží na plán Izraele vyhostit palestinského lídra Jásira Arafata. Představa se zdá jako neproveditelná a šílená, ale je i nebezpečná. V exilu by ho Palestinci milovali víc než kdy dřív. Zdá se, že za napadáním Arafata, které jeho moc jen posiluje, je obyčejná izraelská hloupost. Ale není to tak.
List Arab News je přesvědčen, že za tím vězí izraelské vychloubání. Ariel Šaron tvrdí, že vymýtí palestinský terorismus, ale zatím nemá žádné výsledky. Aby utěšil mezinárodní komunitu, rozhodl se vzít si na mušku Arafata. Rozhodně tím nepomůže fungování samostatného palestinského státu. To ale Šaron dobře ví. Arafata se mu stejně nepodaří chytit, a tak aspoň hodil Palestincům klacky pod nohy, upozorňují Arab News.
Polské deníky se vracejí k čtvrteční demonstraci horníků ve Varšavě a k jejím následkům. Škody způsobené demonstranty dosáhly v přepočtu 1 a půl milionu korun. 14 policistů dosud leží v nemocnicích. Zraněno bylo několik desítek demonstrantů.
Ti, kteří napadali policisty, jsou zločinci, kteří se ničím neliší od těch, co napadají policisty jinde. Na další demonstrace se důkladně připravíme. Ti, kteří slibují, že se do Varšavy ještě vrátí, si mohou být jisti, že příště už ani nevyjedou ze Slezska, cituje ministra vnitra Krzysztofa Janika deník Rzeczpospolita. Levicový list Trybuna v komentáři Marka Baranowského připomíná, že domácnosti přecházejí na topení plynem, nebo elektřinou.
Lidsky s horníky soucítím, píše komentátor. Jako občan ale doufám, že po tom, co ti chlapi přijeli zdemolovat moje město, vláda neuhne, když ji uhodí klackem. Jestli je skutečnou vládou, musí po tom, co se stalo, ony 4 doly opravdu zavřít, myslí si komentátor levicové Trybuny.
Redakční komentář bulvárního deníku Superexpres nenechává nitku suchou na policii ani na vládě. Pustit do Varšavy autobusy s agresivními horníky vyzbrojenými řetězy a Molotovovými koktejly, bylo skandálním nedopatřením. O plánu uzavření dolů Superexpres píše, že se slabý, rozpačitý kabinet premiéra Millera bojí rozhodných kroků dokonce i tehdy, když jsou nezbytné.
Britský list The Guardian uvádí, že nové technologie umožnily podívat se, jak si žije lidský plod v děloze. K velkému překvapení veřejnosti se ukázalo, že děti se smějí, pláčou a mrkají. Odborníci se domnívají, že vyjadřování emocí pláčem a smíchem připravuje plod na budoucí život. Úsměv by ale mohl potvrdit i teorii o bezproblémovém životě v děloze a následném šoku po narození. První úsměv totiž dítě vyloudí nejdřív dva měsíce po narození, zatímco v děloze se smálo často. Odborníci to zjistili z fotek asi dvacet šest týdnů starých plodů. Už předtím se ale děti v děloze hýbou - v osmi týdnech se otáčejí, v patnácti týdnech hýbou prstíky a ve dvaceti zívají, dodává Guardian.
