Zahraniční tisk nejen o vládní krizi na Slovensku
Slovenský tisk komentuje výzvu domácím politikům k odpovědnému chování v době, kdy Dzurindova vláda prochází krizí. Americkou předvolební kampaň a hlavní politické rozdíly mezi republikány a demokraty komentuje Washington Post. Britský Daily Telegraph si všímá postoje BBC v aféře kolem sebevraždy zbrojního experta Davida Kellyho.
Slovenská vláda je už delší dobu v krizi. Většina slovenských deníků se proto věnuje napětí mezi premiérem Mikulášem Dzurindou a jeho bývalým ministrem obrany Ivanem Šimkem. Ten založil novou stranu - Svobodné fórum - a žádá změnu v premiérském křesle. Slovenskými novinami listovala naše zpravodajka na Slovensku Renata Havranová.
Mezi reportážemi o americké prezidentské kampani a osobním kouzlu toho či onoho kandidáta se autor článku v americkém deníku Washington Post věnuje politickým rozdílům mezi republikánskou a demokratickou stranou. Ty jsou podle něj patrné zejména v zahraniční politice a týkají se národní suverenity, preventivní války, pomoci cizím státům a mezinárodní spolupráce. Praktický spor je však patrný i v domácí politice, kde se jedná především o vzájemný poměr mezi politikou vlády a iniciativou jednotlivce.
Už před minulými volbami v roce 2000 dal tehdejší kandidát George Bush najevo, že doma mu půjde především o redukci vlády, a jako prezident opravdu zrušil čtyři ministerstva včetně rezortu vzdělání. Konzervativci však zároveň vědí, že Američané sice rádi poslouchají řeči o příliš mocné vládě, ale při volbách to u nich vyhrávají zastánci státu, kterým jim chce zajistit co největší blahobyt. Nejoblíbenějšími a největšími složkami vládní administrativy jsou rezorty zdravotní a sociální péče.
Obě hlavní strany počítají stejně: lidé závislí na vládě budou hlasovat pro liberály, kteří slibují, že zvýší roli státu. Demokraté se soustřeďují na lidi pracující ve veřejné službě, jako jsou učitelé základních škol a odbory vládních zaměstnanců, a volit je budou také lidé, kteří jsou na těchto službách závislí. Říká se tomu kultura závislosti a byla to vždycky doména levice, pro kterou rovnost podmínek znamená více než svoboda. Republikánská vláda nyní kulturu závislosti omezuje a oblast svobodné volby podporuje především radikálním snížením daní. Bush se projevil jako tradiční pravicový politik - svoboda pro něj znamená více než zákonem zajištěná rovnost.
Nynější postoj britské BBC, která byla v aféře kolem sebevraždy zbrojního experta Davida Kellyho poražena, se nyní podle komentátora deníku Daily Telegraph uchyluje k postoji, který její ředitel Greg Dyke jasně vyjádřil na jedné tiskové konferenci. Novinářům, kteří právě uslyšeli, že se vedení stanice vládě omluvilo, řekl, že on sám neví, za co by se měl omlouvat.
Představme si tedy, že reportér Andrew Gilligan, který byl hlavní postavou aféry, je finančním poradcem, který má odhadnout vývoj amerických úrokových sazeb. Na základě svého průzkumu se rozhodne, že šéf americké federální banky je chce zvýšit. Gilligan se vzápětí vydává do rozhlasu a tiskových médií a hlásá, že všechno nasvědčuje tomu, že úrokové sazby příští čtvrtletí porostou. To je úplně v pořádku.
Co když ale řekne, že mu předseda americké centrální banky Alan Greenspan včera řekl, že příští měsíc zvedne úrokové sazby? Taková lež má sice podobný hospodářský dopad, ale další důsledky budou katastrofální. Gilligan měl právo kritizovat vládu a říci, že podle něj zkreslila zpravodajskou informaci o iráckých zbraních hromadného ničení. On ale připsal vlastní závěry premiérovi a jeho nejbližšímu poradci a odvolal se přitom na zdroj, který mu nic podobného nikdy neřekl. Vedení BBC svému reportérovi plně důvěřovalo a s ověřením jeho informací se nenamáhalo. To si určitě zaslouží omluvu a jestliže to bývalý šéf BBC nechápe, můžeme snadno pochybovat o jeho morálce, uzavírá komentátor britského listu Daily Telegraph.
