Zahraniční tisk o 50. výročí evropské integrace
Evropská unie si tento týden připomíná 50 let své existence, právě tolik roků totiž v neděli uplyne od podpisu Římských smluv, které znamenaly vznik Evropského hospodářského společenství. To se v roce 1993 transformovalo do Evropské unie. Půl století evropského projektu je i tématem dnešního zahraničního tisku.
Komentátoři evropských deníků jako by se domluvili na tématu, kterému se budou věnovat a úvodníky většiny hlavních evropských deníků se skutečně věnují 50. výročí založení společenství, na jehož základě vznikla dnešní Evropská unie.
Britské Timesy si všímají významu Spojených států pro vznik i další existenci evropského projektu: "Evropské hospodářské společenství by bez americké strategické a finanční pomoci bylo neduživým dítětem. Američané otevřeli svůj trh. Marshallův plán urychlil proces zotavení se po válce, položil základy dlouholetému ekonomickému růstu v Německu, Francii a také Itálii a pomohl EHS k úspěchu. Bylo to NATO, kdo hlídal hranice evropské mírové zóny proti sovětské hrozbě. Kdyby evropská Venuše neměla po boku americký Mars v době dnes už většinou zapomenutých hrozeb, nedopracovali by se Evropané nikdy ke svému dnešnímu bohatství."
List se ale domnívá, že pro evropskou prosperitu by bylo nejlepší vytvořit spolu s USA jednotný trh, spojující ekonomiky na obou březích Atlantiku. Angela Merkelová by podle britských Timesů měla zapomenout na ústavu a soustředit se právě na vytvoření jednotného trhu s Američany.
Včera jsme si také připomněli ještě jedno výročí. Čtyři roky od americké vojenské intervence do Iráku. Tento den, tedy 20. květen, se ale zapíše do historie irácké války i popravou bývalého viceprezidenta Tahá Jasína Ramadána, který byl odsouzen za podíl na zabití 148 šíitů z iráckého města Dudžail. Jak o tom informoval arabský tisk?
Kupodivu bez jakýchkoliv komentářů, není zpochybňován třeba ani termín zvolený pro jeho popravu, tedy na 4. výročí invaze. Jak říká náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev, arabské deníky o popravě většinou jen informovaly a přidaly maximálně informace o pohřbu nebo ze soudního procesu.
Americký raketový deštník, který hodlají Spojené státy vybudovat v Polsku a Česku, to je stálice komentářů nejen evropského tisku. Ne jinak je tomu i dnes. Zajímavý, řekněme geopolitický pohled na tuto problematiku přináší německý Berliner Zeitung, který se zamýšlí nad důvody, které také mohou Washington vést.
"Evropská unie a USA mají ve vztahu k Rusku odlišné zájmy. Brusel soudí, že Rusko sice už nedominuje, ale je stabilní. Nestabilita na východě by nebyla bez následků, a to nejen v oblasti zásobování energií. Naproti tomu Spojené státy stále vidí Rusko jako bývalou velmoc, kterou je třeba oslabit. Nabízí se otázka, zda USA nevede k umístění protiraketového deštníku ve Východní Evropě budoucí snaha oslabit evropsko-ruské partnerství," soudí list Berliner Zeitung.
