Zahraniční tisk o americkém vlasteneckém zákoně

Severoamerické deníky komentují rozhodnutí Senátu prodloužit takzvaný vlastenecký zákon, Patriot Act. Zákon byl ve Spojených státech zaveden po útocích z 11. září 2001 k rozšíření pravomocí výkonné moci. Německý tisk se věnuje znovuobnovení procesu s šesti bývalými manažery telefonního koncernu Mannesmann. Případ se týká milionového odstupného, které si manažeři nechali vyplatit, poté co firmu převzal britský Vodafone. Za jedno volební období přibylo na Slovensku o sedm tisíc úředníků více, informuje slovenský deník Hospodárské noviny.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Severoamerické deníky komentují rozhodnutí Senátu prodloužit takzvaný vlastenecký zákon, Patriot Act. Zákon byl ve Spojených státech zaveden po útocích z 11. září 2001 k rozšíření pravomocí výkonné moci. Prezidentu Bushovi umožnil v rámci boje proti terorismu přijmout mnohdy kontroverzní opatření, která podle kritiků zákona často hraničila s porušováním lidských práv.

Například umožňuje odposlouchávání a domovní prohlídky u kohokoliv, kdo je v podezření ze spolupráce s terorismem, vysvětluje deník USA Today. Platnost zákona měla koncem roku vypršet, senátoři jej teď prodloužili o půl roku. Je to kompromis, komentuje deník snahu prezidenta prodloužit platnost zákona o celý rok.

Debata o prodloužení vlasteneckého zákona otestovala moc prezidenta, myslí si další severoamerický list Christian Science Monitor. Po celých pět let v prezidentském křesle se Bush snaží o rozšíření svých pravomocí. Ovšem narozdíl od minulých let, kdy heslo boje proti terorismu otvíralo všechny zakázané dveře, dnes je to jiné.

Patriot Act byl původně schválen coby bezpečnostní zákon. Teď se jeho prodloužení muselo schovat za zákon o energetické politice. A i přes mohutné lobování viceprezidenta Cheneyho nakonec senátoři Bushovi vyhověli jen částečně, dodává Christian Science Monitor.

Každý rok v předvánoční době se dostává zvýšené pozornosti lidem odkázaným na pomoc druhých. To je také téma, které v dnešním rakouském tisku zaujalo naši vídeňskou zpravodajku Marii Woodhamsovou. Vybírá z deníku Kurier.

Přehrát

00:00 / 00:00

Marie Woodhamsová cituje rakouský tisk

Německý tisk se věnuje znovuobnovení procesu s šesti bývalými manažery telefonního koncernu Mannesmann. Případ se týká milionového odstupného, které si manažeři nechali vyplatit, poté co firmu převzal britský Vodafone. Loni je soud zprostil viny, teď Nejvyšší soud nařídil opakování procesu.

Německé deníky nemají na celý případ jednotný názor. Frankfurter Rundschau nevidí problém v tom, když top manažeři vydělávají hodně peněz. Nicméně připouští, že zatímco platy manažerů rostly, na platech zaměstnanců se to nikdy neprojevilo.

Další německý list Die Welt považuje znovuobnovení procesu za absurdní. "Kde jsou oběti, komu byla způsobena škoda?," diví se list. Pokud chce společnost odměnit své zaměstnance prémiemi, tak stát ani soudní moc nemají žádné právo proti tomu jakkoliv zasahovat, myslí si Die Welt.

Znovuobnovení procesu bude hořkou pilulkou pro Josefa Ackermanna, všímá si Süddeutsche Zeitung. Ackermann, který patří mezi obviněné manažery, byl členem dozorčí rady v Mannesmannu. Nyní šéfuje Deutsche Bank a obnovený proces může vážně ohrozit jeho kariéru. Ackermann by měl ze své současné funkce rezignovat, vyzývá německý list. Rozhodnutí německého Nejvyššího soudu deník vítá, podle něj to posílí důvěru investorů v německý finanční trh.

Za jedno volební období přibylo na Slovensku o sedm tisíc úředníků více, informuje slovenský deník Hospodárské noviny. Přitom v programovém prohlášení z roku 2002 se kabinet premiéra Dzurindy zavázal, že zeštíhlí státní správu. Opak je bohužel pravdou, konstatuje slovenský list.

Sice bylo zrušeno Ministerstvo pro správu a privatizaci národního majetku, ovšem řada dalších úřadů přibyla. Příští rok vyjdou úředníci slovenskou pokladnu na téměř 11 miliard korun. Daňoví poplatníci přitom financují i takzvané mrtvé duše, úředníky, kteří figurují jen na papíru, pokračuje deník. Ministerstva totiž dostávají ze státního rozpočtu peníze i na neobsazená tabulková místa. Například resort školství má takových míst asi 232, doplňuje slovenský deník Hospodárské noviny.

Marie Woodhamsová, Martin Drtina, Marie Matúšů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme