Zahraniční tisk o amerických jaderných plánech
Plány Pentagonu na použití atomových zbraní, situace v Zimbabwe a její důsledky, konflikt na Blízkém východě či pokračování násilností v Čečensku - to jsou hlavní témata úterního vydání zahraničních deníků.
Plány Spojených států na použití atomových zbraní proti takzvaným "zločineckým zemím" komentuje britský list Financial Times. Záměr americké vlády dává signály jiným státům, jako jsou Indie a Pákistán, které zbraněmi tohoto typu také disponují. To vzbuzuje obavy. Spojené státy vlastní jako jediná supervelmoc vojenský arzenál včetně zbraní hromadného ničení. Žádná jiná země jim nemůže konkurovat. Ale taková moc s sebou přináší i velkou odpovědnost k sebeovládání. To je poselství, které nyní musí kázat prezident George Bush, dodává londýnský list Financial Times.
V jistém směru jsou právě ukončené volby v Zimbabwe příkladem pro všechny demokraty, napsal dnes londýnský The Guardian. Inspirují, i když děsí - brilantní okamžik v historii voleb. Kdo na našem kontinentu nevděčníků by stál frontu před volební místností 15 minut, natož pak 20 hodin? I když Mugabe vážně porušuje principy demokracie, činí tak zdánlivě demokraticky.
Byl vynalézavý a vytrvalý. Jeho vláda násilí začala zákrokem proti bílým farmářům, pak mučením stoupenců opozice. Na poslední chvíli před volbami upřel mnoha obyvatelům Zimbabwe právo volit. To vše proto, aby si zajistil pohádkové množství hlasů, které by udělily tomuto brutálnímu, zkorumpovanému starci mandát vládnout dalších šest let. Lidé se však nenechali zastrašit. Právě to je demokracie: nezlomná vůle bojovat proti překážkám, vůle, kterou bychom v Evropě jen těžko hledali, dodává dnešní The Guardian.
Násilí Izraelců a Palestinců dosáhlo vrcholu, napsal ve svém komentáři dnešní The Sydney Morning Herald. Nadešel čas, kdy by za mezinárodní společenství mělo zasáhnout OSN. USA měly bezpočet příležitostí přivést obě strany k jednacímu stolu. Do cesty se jim však stavělo strategické partnerství s Izraelem. Zklámání Arabů vůči politice USA je natolik silné, že by Amerika musela zcela změnit svůj postup, aby dosáhla svého cíle. Jakákoliv válka vyhlášená teroru něco takového nesvede. S pověstí USA jako mírového vyjednavače rozcupovanou na kousky, nadešel čas pro jiného zprostředkovatele. Osobou, která by v tomto směru mohla obstát, je Kofi Annan, dodává The Sydney Morning Herald.
Navzdory vlně násilí lze na Blízkém východě rozpoznat známky naděje, míní polská Rzeczpospolita i německý Die Welt. Amerika se chce vyhnout velké válce mezi Izraelci a Palestinci. Potřebuje co největší klid, aby tuto oblast naladila na skutečné nebezpečí, na Irák. Útok na Bagdád je stále pravděpodobnější. Je připravován stejně chladně a střízlivě, jako operace v Afghánistánu: diplomatickým tlakem na Saddáma Husajna a hledáním spojenců. Po oblasti cestuje americký viceprezident Dick Cheney. Až se vrátí do Washingtonu, bude mnohé jasné, píše Die Welt. Bagdád je příštím cílem v boji proti teroru. Tento nevyhnutelný konflikt nutí Blízký východ znovu k jednání. Také válka proti Saddámu Husajnovi z roku 1991 dovedla Izraelce a Palestince k jednacímu stolu.
Dnešní Süddeutsche Zeitung přináší reportáž z Čečenska, ve které uvádí: Čečna se ocitla pod vládou svévole. Už dva a půl roku bojují ruské jednotky v této kavkazské republice proti muslimským separatistům. Vedle oficiálního údaje o čtyřech tisících padlých ruských vojáků není počet zabitých čečenských rebelů a civilistů dosud znám. Jedno je ale jisté - denně umírají lidé. I když otevřené boje skončily už na začátku loňského roku a odpor rebelů se omezil na noční útoky geril.
Vše dokresluje násilné zajímání, mizení lidí, vandalismus, znásilňování a týrání. Postupně se ukazuje, že nejde o ojedinělé případy. "Vedle oficiálního trestního systému existuje paralelní, který působí pod ochranou armády," uvádí ruská organizace Memorial, která se zabývá lidskými právy. Naproti tomu Vladimír Kalamanov, kremelský zmocněnec pro lidská práva, hlásí zlepšení situace čečenských civilistů. Snad by bylo všechno jiné, kdyby Kalamanov zemi víc procestoval, uzavírá list Süddeutsche Zeitung.
Předseda české sněmovny Václav Klaus neuspěl se svým nápadem připojit tzv. Benešovy dekrety ke smlouvě o vstupu České republiky do Evropské unie. Na tento návrh ale podle rakouské Die Presse nelze zapomenout. Jestliže Klaus mluví o tom, že zrušení Benešových dekretů by bylo pokusem změnit výsledky druhé světové války, spojuje státní pojetí České republiky s odsunem německých spoluobčanů. A tedy i s pokračováním války s etnickými čistkami jako prostředkem.
Toto by podle Klause mělo být zabudováno do základní struktury Evropské unie. Vedlejším produktem by se tak stala vlastně i legalizace etnických čistek posledních konfliktů na Balkáně. V případě, že Klaus vidí úkol České republiky v trvání na výsledku války a více než 60letých nepřátelských vztazích, přinese to pouze další rozštěpení střední Evropy, uzavírá rakouská Die Presse.
