Zahraniční tisk o Berlusconiho evropské politice

Berlusconiho evropská politika, Návrh sankcí proti Izraeli, V konfliktu o Kašmír je na tahu Indie, Práva afghánských válečných zajatců, Obavy o svobodu médií v Rusku - takové titulky přináší středeční zahraniční tisk.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

K evropské politice italského premiéra Berlusconiho se vyjadřuje především tamní tisk. Římská "La Repubblica" napsala, že v očekávaném projevu v parlamentě Silvio Berlusconi ve své dvojfunkci jako premiér a jako ministr zahraničí vůbec neřekl, jakou Evropu chce a jakou nechce. A nakonec ani neřekl, co může Itálie udělat pro Evropu, zdůraznil pouze, co nesmí Evropa dělat Itálii. Byl to projev s mnoha "Ano,ale...". A protože slůvko "ale" bylo v jeho řeči mnohem silněji zastoupeno než "ano", převládlo nakonec odmítnutí nad souhlasem, píše "La Repubblica".

Milánský "Corriere della Sera" poznamenal. Nelze říct, že by debata v římském parlamentě odstranila pochybnosti nad vztahem premiéra Berlusconiho k Evropě. Vlastně to ani nemohlo dopadnout jinak. Byla to totiž debata o zásadách, která nakonec vyústila v jakýsi závod o to, kdo je "nejevropštější"... V podstatě však Berlusconi v projevu o evropské politice italské vlády jasně neřekl, o jakou Evropu vlastně Itálie usiluje.

K postoji Evropské unie k blízkovýchodnímu konfliktu uvedl madridský deník "El País", že izraelské ozbrojené síly zničily palestinské letiště v Gaze, vybudované za peníze Evropské unie. To by mělo Evropu navést na konfrontační kurs k vládě izraelského ultraradikála Ariela Šarona. Verbální odsudky už nestačí. Aby Unie neztratila poslední zbytek důvěry na Blízkém východě, musí vůči Izraeli přijmout určitá sankční opatření.

Evropské unii chybí v blízkovýchodním regionu společná evropská politika. Tato skutečnost premiéru Šaronovi dovoluje všechny požadavky Evropanů ignorovat. Je-li zapotřebí ještě nějakého důkazu pro nutnost větší integrace zahraniční politiky Evropské unie, Blízký východ jej teď poskytl, zdůrazňuje španělský "El País".

Vídeňská "Die Presse" se domnívá, že v kašmírském konfliktu je nyní na tahu Indie, která teď musí dávat pozor, aby při nepochopení reality - a hranice citlivosti Pákistánu - své požadavky nepřehnala. "Kašmír protéká naší krví," řekl pákistánský prezident Parvíz Mušaraf. A krve už mezi Indií a Pákistánem teklo v uplynulých 55 letech víc než dost. Pákistán ze své strany udělal pro uklidnění vášní, co mohl. Teď je na mocensko-politickém tahu Indie. Ustrnulé fronty v Dillí se musí pohnout, jinak promarní Indie jednu velkou šanci, uzavírá "Die Presse".

Norský "Aftenposten" připomíná, že se pákistánský prezident Mušaraf distancoval od militantního islámismu a že jeho alternativou je islámský stát založený na toleranci. Generál Mušaraf však musí ve své zemi postupovat opatrně, aby zabránil vzplanutí politických vášní... Lze jen doufat, že jeho změna kursu ovlivní i jiné islámské vůdce a vytvoří bariéry proti snahám zneužívat náboženství k militantní vzpouře a ke svaté válce, píše norský "Aftenposten".

Belgický "De Standaard" se zabývá právy afghánských válečných zajatců na americké vojenské základně Guantanamo na Kubě a uvádí: Na Guantanamu už je zadržováno asi 50 Talibů a bojovníků organizace Al-Kajdá. Američané jich hodlají přepravit na Kubu víc než tři stovky. Zajatci jsou tam přikováni, drženi v otevřených klecích a vystaveni náladám počasí. Oholili jim vousy, spoutali je, zavázali jim oči a omámené posadili v Afghánistánu do letadla. První skupinu v pátek, druhou v neděli. Organizace pro lidská práva to klasifikuje jako porušení mezinárodního práva.

S válečnými zajatci, pokračuje belgický list , je nutno zacházet podle stejných pravidel u stejných soudů jako v případě vojáků země, která válečné zajatce zadržuje. To znamená, že nemohou být postaveni před nově vytvářené vojenské komise, které hodlá americká vláda zřídit speciálně pro konflikt v Afghánistánu. Zřejmě to mají být válečné soudy. Takové komise mohou pak mnohem snáz vynášet rozsudky smrti, soudí belgický "De Standaard".

Ruská "Nězavisimaja Gazeta" komentuje soudně vynucené ukončení vysílání největší soukromé televizní stanice TW-6 v Rusku. Případ TW-6 naznačuje jasně politický a psychologický vývoj poslední doby. Už nelze skrývat, že strach se stal převažujícím motivem v politickém životě. Myšlen je strach ze zániku právního státu. Od chvíle, kdy se média stala terčem útoků státní moci, kladou si nejen politikové, ale novináři, podnikatelé i prostí lidé stále častěji s obavou otázku: Kdo bude na řadě příště? - končí "Nezavisimaja Gazeta".

Jan Šmíd, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme