Zahraniční tisk o Blízkém Východě

Dnešní zahraniční tisk se zajímá o krizi na Blízkém Východě, angažovanost Ruska v ní, Evropská unie a její přistěhovalecká politika, takzvaná nemoc šílených krav a „Koaliční izolace“ na Slovensku a samozřejmě i pokračující spor o prezidentské křeslo v USA.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Konflikt a rostoucí napětí na Blízkém Východě je nadále v centru pozornosti světového tisku. Italská „La Repubblica“ poznamenala, že jde o souboj, kde každý bojuje svými smrtícími zbraněmi: Izrael dává přednost vojenským vrtulníkům, Palestinci atentátům a obě strany strategii teroru. Přesto Palestinci tvrdí, že jsou nadále ochotni jednat. A také Izraelec Šimon Perez prohlašuje, že jednání mohou opět začít. Jenže jako obvykle očekává každá strana první krok od toho druhého.

V rozhovoru pro pařížský deník „Libération“ bývalý izraelský premiér Šimon Perez řekl, že jiná alternativa než rozhovory neexistuje. Stane-li se nynější krize hrozbou pro celý region, podaří se možná lépe zmobilizovat všechny síly pro její zastavení. V dané chvíli je však podle Pereze nutno zastavit nebo aspoň do značné míry omezit násilí. Jednu z hlavních příčin nynější krize vidí Šimon Perez ve strachu obou stran vůči sobě navzájem. Izraelci jsou přesvědčeni, že Arafat chce Izrael zničit, Palestinci jsou si jisti, že Izrael zamýšlí totéž s nimi.

Perez také odmítl názor, že příčinou výbuchu násilí z posledních týdnů byla návštěva pravicového politika Ariela Šarona 28. září na Chrámové hoře. Návštěva měla údajně jen vnitropolitický cíl v souvislosti s rivalitou mezi Šaronem a ex-premiérem Netanjahuem. Palestinský omyl je v tom, že se domnívají, že to byl plán organizovaný izraelskou vládou, uzavírá pařížská „Libération“.

Palestinský vyjednavač Saíb Irikát v rozhovoru pro ruský deník „Vremja Novostěj“ uvedl k návštěvě Jásira Arafata v Moskvě, že palestinský prezident přijel proto, že „izraelská agrese nabírá na rychlosti a je nezbytné ji zastavit“. Rusko je spolusponzorem mírového procesu na Blízkém Východě a Palestinci chtějí s jeho pomocí prosadit žádost o mezinárodní ochranu ze strany OSN. Nadějí Palestinců podle Irikáta dále je, že Rusko by jim mělo pomoci najít možnosti jak naplnit rezoluci Rady bezpečnosti OSN o navrácení území, které Izrael okupuje od roku 1967, uvádí Vremja Novostěj.

Dánský levicově-liberální list „Politiken“ poznamenává k současné debatě v zemích Evropské unie o přistěhovalectví:

Umíme si představit, že by ministři vnitra EU byli donuceni přistěhovalce žádat, ba dokonce úpěnlivě prosit, aby přišli do Evropy a vykonávali zde nejen špatně placenou špinavou práci, ale i špičkové profese pro něžnější ruce? Ano! Zahřmí odpověď Evropské komise… Teď tedy prostě a jasně nastala chvíle skončit po třiceti letech s omezením přistěhovalectví a zformulovat novou přistěhovaleckou politiku… Evropa však v dané chvíli skýtá obraz s nepěknými skvrnami rasistického hnutí a v lepších případech s odmítavými postoji vůči cizincům, které tak naléhavě potřebuje. Přitom by měla jasně a nahlas říct: Potřebujeme vás a v budoucnu vás tady bude zapotřebí ještě víc, uvádí dánský „Politiken“.

Francouzský regionální list „La Liberté de l´Est“ na pozadí rozruchu kolem nemoci šílených krav napsal k překvapivému povolení francouzských úřadů pěstovat tři druhy geneticky modifikované kukuřice.

Francouzi v daném okamžiku zírají s obavami do talířů, když náhle padne rozhodnutí, které je v naprostém rozporu v boji proti infikované stravě. Od nynějška nesmí francouzský skot právem dostávat do krmiva masokostní moučku, namísto toho si však může nacpat břicha geneticky manipulovanou sójou nebo kukuřicí. Ale možná že je dnešní krize přece jen k něčemu dobrá: Výrobci potravin už nebudou moci spotřebitele ignorovat. Po dlouhé pasivitě se konzument konečně stává rovnocenným aktérem zemědělského výrobního řetězce, konstatuje závěrem francouzský list.

Bratislavský deník „Sme“ komentuje současnou vnitropolitickou situaci na Slovensku po vzniku Dzurindovy nové strany Slovenské křesťanské a demokratické unie a následném rozhodnutí křesťanských demokratů odejít z poslaneckého klubu Slovenské demokratické koalice. Ten jako nejsilnější parlamentní frakce představuje premiérovu mocenskou základnu. Osamostatnění poslanců KDH je podle komentátora „Sme“ sice legitimní politické rozhodnutí, současně je to však krok k oslabení a možná i k likvidaci nejsilnější koaliční parlamentní frakce. List „Sme“ nazývá tento současný premiérův stav „koaliční izolací“.

Jan Šmíd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme