Zahraniční tisk o Blízkém východu a evropské armádě

Dnešní vydání evropských listů se věnují především současné situaci na Blízkém východě a slábnoucím vyhlídkám na mír. Komentáře ovšem upoutal i staronový záměr vybudovat evroskou armádu, vztahy Tonyho Blaira s Vladimirem Putinem a postoj Evropské unie k takzvané nemoci šílených krav. Spíše za kuriozitu berou deníky nedůstojný způsob odstoupení peruánského prezidenta Alberta Fujimoriho.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Palestinský deník „Al Kuds“ odzuzuje izraelské raketové útoky na Gazu, současně však kritizuje palestinský pumový atentát na izraelský školní autobus, který vedl k izraelským odvetným akcím. Násilí je nutno odsoudit, píše list, především je-li namířeno proti nevinným dětem. Nevinné děti je třeba chránit. Tato zásada platí pro všechna monoteistická náboženství a je i součástí mezinárodního práva. Jak Izraelci, tak i Arabové musí tuto zásadu respektovat. Než však Izrael začne od Palestinců vyžadovat, aby ušetřili izraelské děti, musí se izraelská strana k palestinským dětem chovat stejně. Určitě nemusíme Izraelcům připomínat, že třetina palestinských mučedníků zabitých během intifády byly právě děti, uvádí jeruzalémský „Al Kuds“.

Francouzské regionální noviny „Paris-Normandie“ informují o aktuálním vývoji na Blízkém Východě. Jak píší, „na vzpoury Palestinců na okupovaných územích odpovídají Izraelci útokem. Těžce vyjednaný mír mezi oběma stranami je stále více pouhou iluzí. Nejnovější atentát na izraelské školáky a vojenské represálie Izraelců vyznačují zjevně novou etapu eskalace násilí v blízkovýchodní oblasti. Seriózní jednání však vyžadují jasné mandáty pro uznávané vůdce. Pokles důvěry v oba klíčové politiky - palestinského prezidenta Jásira Arafata a izraelského premiéra Ehuda Baraka - oslabuje jejich angažovanost a zvyšuje naopak nevěrohodnost jejich výroků. Nepřátelé míru v obou táborech vědí, co dělají,“ uzavírá francouzský list „Paris-Normandie“.

„V Izraeli a Palestině je už jen málo politiků, kteří ještě věří v možnost míru,“ napsala římská „La Repubblica“. Zůstává však skutečností, že oba národy žijí vedle sebe, a proto musí dospět ke vzájemné dohodě. Situace stále více připomíná válku, přičemž se přehlíží tamní nevyváženost sil - tak to však už nesmí dále pokračovat. Tím by jen dále narůstalo nebezpečí, že vývoj vyústí v obecný masakr. To si však podle listu „La Repubblica“ s výjimkou fanatických menšin nikdo nepřeje.

Vlámský deník „De Standaard“ vycházející v Bruselu se vyjadřuje k tématu krizových zásahových jednotek Evropské unie:

Politická vůle vytvořit evropskou armádu po špatných zkušenostech v z minula vzrostla. Státy Evropské unie disponují imponujícím počtem vojsk, ovšem při účinných operacích jsme nadále závislí na našich amerických druzích - jak se mj. ukázalo během juigoslávské války. Krizová zásahová jednotka Evropské unie je odvážným pokusem dosáhnout lepší rovnováhy. Nesmíme však Washingtonu konkurovat. Evropa by však měla být ve větší míře zárukou své vlastní bezpečnosti a stability, soudí vlámský „De Standaard“.

Švýcarský list „Neue Zürcher Zeitung“ napsal k oznámené abdikaci peruánského prezidenta Fujimoriho. „Je možné, že prezident svým náhlým odstoupením chtěl předejít nedůstojnému sesazení z funkce. Tak argumentovala opozice, která považovala prezidenta za „morálně nezpůsobilého“. Prezidentův odchod však postrádá jakoukoli důstojnost. Z pocitu odpovědnosti a povinnosti nejvyššího státního úředníka vůči své zemi nezbyla ani stopa,“ píše list Neue Zürcher Zeitung a pokračuje:

“Není však jasné, kdo převezme v Limě vedení země do příštích voleb v dubnu příštího roku. Že by se vrátil první viceprezident Tudela, je málo pravděpodobné. Druhého viceprezidenta Marqueze by opozice jako představitele Fujimoriho režimu určitě odmítla. Zbývá jen čerstvě zvolený předseda kongresu, Paniagua. Ať už se však novým peruánským prezidentem stane kdokoli, bude muset pevně držet kormidlo ve svých rukou. Musí počítat s tím, že ani série různých odhalení a skandálů, ani hospodářský pokles ještě nejsou u konce. Peru se vrátí k normálu teprve tehdy, až do úřadu nastoupí prezident vzešlý ze spravedlivých demokratických voleb,“ končí švýcarský list.

Konzervativní britský deník „Daily Telegraph“ se zabývá vzájemným vztahem britského premiéra Tonyho Blaira a ruského prezidenta Vladimíra Putina, který je oficiálně označován jako přátelský. „Pro Tonyho Blaira není - jako bylo dříve pro Winstona Churchilla - Rusko žádnou hádankou. Blair považuje prezidenta Putina za reformátora - stejně jako on sám sebe. Veřejnost by měla tento kuriózní vztah prozkoumat na základě Leninových klasických otázek: Kdo koho zneužije? Kdo koho bude vodit za nos? A především, kdo koho potřebuje? A co přesně získá Blair od špióna, který se - jak hlásá název známého románu - teprve nedávno vrátil ze zimy?“ uzavírá britský „Daily Telegraph“.

„V souvislosti s nebezpečím nemoci šílených krav BSE víme především jedno: před pěti lety jsme byli ujišťováni, že nemoc, která se rozšířila z Velké Británie, lze překonat důslednou karanténou,“ píše španělský list „El Periodico de Catalunya“. „To však nebyla pravda. Nebezpečí ve Velké Británii nebylo odstraněno a navíc se nemoc rozšířila i do Francie. Evropská unie stále váhá, i když se nebezpečí už dávno potvrdilo. To vše jen dokazuje, že státy Evropské unie dokáží rychle zareagovat jen tehdy, jde-li o jejich národní hospodářské zájmy. Na zdraví svých občanů myslí až později. Evropská komise a ministři všech prostě reagují příliš pozdě, jde-li o maso, které jíme,“ uzavírá „El Periodico de Catalunya“.

Radka Průšová, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru