Zahraniční tisk o bojích v Somálsku
V popředí zájmu světových listů je situace v Somálsku, zemi ležící v takzvaném Africkém rohu. Už týden tam svádějí ostré boje jednotky prozatímní vlády podporované vojáky ze sousední Etiopie se stoupenci Svazu islámských soudů. Vládní vojáci obklíčili baštu islamistů v hlavním městě Mogadišo a podle posledních zpráv z něj islamisté uprchli do přístavu na jihu země.
Například americký Washington Post vyjmenovává mnoho důvodů ve prospěch etiopského úderu proti somálským islámským milicím. Přesto označuje etiopskou akci za problematickou. Za prvé jsou Etiopané většinou křesťané a to posílí somálskou chuť k odporu. Navíc somálské milice dostaly peníze na zbraně ze Saúdské Arábie, Egypta a dalších arabských států. Sousední Eritrea tam dokonce vyslala na pomoc své vojáky.
"Proto mnozí experti varují, že boje se mohou změnit v regionální válku. Jiní tvrdí, že Etiopie uvízne nadlouho ve válce s místními a zahraničními muslimskými povstalci," varuje Washington Post.
Situaci v oblasti Afrického rohu bedlivě sledují také italská media. Itálie po roce 1991 zcela ztratila vliv na svoje bývalé kolonie v této oblasti. Deníky poukazují hlavně na rostoucí vliv Spojených států v tomto regionu.
Pro uzavření příměří v etiopsko-somálském konfliktu se vyslovuje také komentář listu The New York Times. Zastavení palby musí být rychlé, aby konflikt nezachvátil celou oblast Afrického rohu a nevytvořil další líheň teroristů. "Jestli jsme se měli něčemu z posledních let přiučit, pak tomu, že podobný druh jednostranných preventivních úderů stěží něco vyřeší. A na řešení už není téměř vůbec naděje, pokud je útočící země považována za historického nepřítele," tvrdí The New York Times.
Britský deník Guardian připomíná, že mocnosti vývoj v Somálsku zanedbávaly snad v očekávání samovolného vyřešení. Bezzubost ukázali všichni - Evropa, Spojené státy i Organizace spojených národů. A vojáci, jak se často stává, opět předběhli diplomaty a jednali rozhodněji. Ale vojenské řešení přesto není správné.
"Správné je naléhat na zastavení palby a zahájení rozhovorů o sdílení moci mezi těmi, kteří se vydávají za somálskou vládu, a rebely ze Svazu islámských soudů. Mezinárodní prostředníci by měli poskytnout Etiopii bezpečnostní záruky a Etiopie by měla okamžitě stáhnout své síly. Vše ostatní povede jen k další pohromě, kterých tato země vytrpěla dost," poznamenává deník.
Německý Die Welt rozvíjí téma etiopského vpádu do Somálska a dochází k závěru, že jde o další silný náznak konce jedné éry a začátku další. Po skončení studené války se podle listu západní svět vojensky přímo angažoval v bolavých místech světa. Teď se Západ opět vrací k regionálním mocnostem a nechává je bojovat místo sebe, aby neplýtval svými zdroji a svými vojáky.
Do súdánského Darfúru poslal africké jednotky, do Somálska zase vstoupila etiopská armáda s tichým požehnáním Spojených států a také letní izraelské bombardování Libanonu se dělo přinejmenším s tichou podporou Washingtonu. "Zda to učiní svět stabilnějším a klidnějším, je otázkou. Okamžitě to postihne jen místní civilní obyvatelstvo, na které například Etiopané nebudou brát takový ohled, jaký by museli brát Američané nebo Izraelci," konstatuje deník.
Neméně trpí Irák a mnozí komentátoři se domnívají, že poprava bývalého diktátora Saddáma Husajna přilije olej do ohně sektářského násilí a učiní z něho zbytečně mučedníka. Francouzský Le Monde tento názor nesdílí. Připouští, že soudní proces byl spíše americkou záležitostí. Není prý dokonce pochyb o tom, že většina Iráčanů s trestem smrti pro Husajna souhlasí s výjimkou pobouřených reakcí sunnitské menšiny. "Ale když si uvědomíme, že žádné důležité povstalecké hnutí se návratu diktátora nedovolává, pak je nanejvýš pravděpodobné, že poprava nevyvolá zvláštní vzplanutí násilností," píše francouzský deník.
Do jisté míry dává za pravdu francouzskému deníku španělský list El País, který ale popravu označuje nepřímo za chybu. Většina Iráčanů podle listu přijala rozsudek nad Saddámem s lhostejností. Jejich pozornost v zemi rozdírané každodenním násilím se soustřeďuje na holé přežívání. A to není dobrá půda pro popravu, i když rozsudek sám o sobě může být spravedlivý. Kdo totiž očekává, že poprava zmírní stále živé rány Iráku, tak se mýlí. "Naopak oživí násilí a učiní z despoty mučedníka," vysvětluje deník.
Evropa má obavy o dodávky zemního plynu z Ruska. Rusko zvyšuje cenu plynu Bělorusku a to pohrozilo přiškrcením plynovodu, který dopravuje asi dvacet procent ruské suroviny do Evropy. Omezení dodávek plynu zažili Evropané letos v lednu, když se proti zdražování vzbouřila Ukrajina. Francouzský Liberation v této souvislosti poukazuje na evropskou snahu zbavit se energetické závislosti na ruském plynárenském gigantu Gazprom. Současně ale upozorňuje, že alternativy dodávek odjinud nejsou životaschopné.
Největší naději má projekt plynovodu Nabucco vedoucího z oblasti Kaspického moře přes Gruzii, Turecko, Bulharsko a Rumunsko a Maďarsko do Rakouska. Ale bohužel plynu z této oblasti nebude tolik, aby dostačoval, nebo musí pocházet z natolik nepřijatelné země jako Írán. Další varianty už musejí přibrat do hry opět Rusko. K nim patří plynovod Blue Stream nebo rusko-německý projekt plynovodu vedeného po dně Baltského moře. "Bitva se nyní soustřeďuje na projekt Nabucco. Pokud Evropská unie nezaznamená první vítězství, lze očekávat, že Gazprom, toužící také po přístupu k íránskému plynu, bude ještě dlouho hrát v Evropě první housle," píše Liberation.
