Zahraniční tisk o Bushově návštěvě v Evropě

Evropa by mohla mít při návštěvě amerického prezidenta George Bushe lepší náladu, poznamenává londýnský Financial Times. Německo je sjednocené, studená válka skončila, Evropská unie stojí před historickým rozšířením na Východ. Evropští spojenci Ameriky jsou ale rozladěni.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

A to nejen jednostrannými kroky Ameriky v mezinárodním obchodu, postoji ke globálnímu oteplování a jejími politickými kroky. Nešťastnými je činí úspěch, kterého Washington dosáhl ve vztahu k Moskvě. "Evropané se cítí stlačeni mezi oběma lídry a vyloučeni z nového partnerství," citují Financial Times nejmenovaného evropského velvyslance. Přitom ale sami nejsou připraveni s Ruskem jednat, a to ani tehdy, kdy by rozšíření EU na východ a do středu Evropy mohlo obnovit strach Ruska z izolace.

Evropa by se měla chopit Putinova pragmatismu, čas běží. Každý den utíkají lidé od hranic Kašmíru, každý den umírají civilisté. Indie už nemá mnoho možností, jak tlak na Pákistán ještě zesílit, napsal německý Süddeutsche Zeitung. Poté, co kašmírští rebelové v prosinci téměř dobyli parlament v Dilí, napochodovali Indové v plné vojenské síle na kašmírskou linii příměří a na společné hranice s Pákistánem.

Pákistán s odpovědí dlouho neotálel a tak tu dnes stojí proti sobě téměř milión vojáků. Politické názory, ani umírněnost nejsou tím, co by mohlo odvrátit světu hrozící nukleární nebezpečí. Ale možná to dokáže klima. Při teplotách okolo padesáti stupňů je sotva možné vést v Pandžábu a Radžastánu otevřený boj. A až horko poleví, přijde monsun. Generál by v takové situaci nejspíš řekl: Není vhodný čas na válku, dodává Süddeutsche Zeitung.

Zpráva o důležitých bezpečnostních dohodách, které by měli tento týden prezident Bush a Putin podepsat, rozvířila dohady. Putin podle nich vede Rusko, aby se "připojilo k Západu," napsal americký Washington Post. Přesto se Putinův stát stále dramaticky liší od demokracií, které jsou skutečnými spojenci USA. Moskva by se ráda stala politickou a ekonomickou velmocí od Ukrajiny, přes Moldavsko po Tádžikistán.

Aby zde posílila svůj vliv na úkor Západu, kryje tu zkorumpované nedemokratické a protizápadní síly. Ruské jednotky stále okupují základny a stěžejní body v suverénním Moldavsku a Gruzii a Putin pokračuje v brutální, krvavé vojenské kampani proti Čečensku. Není nic špatného na tom, že se Bush pouští do jednání s takovým vůdcem. Ale je mylné a nebezpečné se domnívat, že má Putin v plánu "připojit se k Západu."

Bojkot, jako zbraň v izraelsko - arabském konfliktu, znovu ožil, poznamenal izraelský Ha´aretz. Evropští aktivisté, ke kterým se přidala americká levice, žádali zastavení stipendií izraelským vědcům i vzájemných kontaktů.

Ze strany Židů tentokrát přišla odpověď, ve které žádali bojkot Francie za antisemické incidenty, ke kterým tu došlo. Několik lidí z Hollywoodu plánovalo bojkot filmového festivalu v Cannes a Americký židovský kongres předpokládal, že turisté "zváží" návštěvu Francie.

Když pak Woody Allen odmítl plán s tím, že takto se chovali nacisté vůči Židům, a jeho nejnovější film byl na festivalu uveden, bojkot se obrátil jako bumerang. Tendenci vyvolat poplach při prvních známkách antisemitismu, je důležitý obranný mechanismus, který si židé za staletí osvojili. Jakýkoliv krok proti moderní Francii by ale jen dokázal, že ztrácíme hlavu, nebo nám schází zodpovědný vůdce - nebo obojí.

Radka Průšová, Petra Lazáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru