Zahraniční tisk o Bushově plánu průzkumu vesmíru
Stránky čerstvých zahraničních novin si všímají především projevu prezidenta Bushe o americké koncepci průzkumu vesmíru. Plán vyslat astronauty na Měsíc a na Mars vyvolává pochybnosti v Kongresu, všímá si americký deník USA Today.
Zákonodárci se ptají, jak bude země schopna tyto ambiciózní vize zaplatit. Konkrétní nároky na financování plánu budou zřejmé 2.února, kdy Bílý dům odevzdá Kongresu požadavky na každoroční rozpočet. V rozpočtových podmínkách přitom národní vesmírný program nepatří mezi priority už od 60. let, připomíná USA Today.
Tehdy byla vyčleněna téměř čtyři procenta ročního federálního rozpočtu na projekt Apollo s odůvodněním, že Sovětský svaz nesmí předstihnout Spojené státy. Od té doby připadá vesmírnému výzkumu méně jak jedno procento. Senátoři se proto domnívají, že v současné situaci, kdy existuje příliš mnoho tlaků na veřejné výdaje, by kosmické programy měly opět stát až v zadních řadách. Vojenské operace v Iráku a Afghánistánu, federální deficit, vzdělávací nebo zdravotní programy jsou podle nich daleko vhodnější k utrácení dolarů, dodává americký list USA Today.
Obrovský finanční skandál, který potopil potravinářský kolos Parmalat, dopadl těžce na italskou ekonomiku, píše se v britském deníku The Guardian. Kolaps Parmalatu bude totiž Itálii nejspíš stát 11 miliard eur. Podle ekonomů zatím nelze potvrdit, zda aféra ohrozí vládní předpověď hospodářského růstu v tomto roce.
V případu se mezitím objevili noví podezřelí, konstatuje The Guardian. Italská policie zatkla manželku finančního šéfa Parmalatu, Donatellu Alinovi, která se z firemních účtů pokusila vybrat 1 milion eur, a to už v době, kdy byl její manžel ve vězení.
Donatella Alinovi je desátou osobou, která byla italskými úřady obviněná v případu Parmalat. Ten už s sebou stahuje i další podniky, mezi nimi i světovou jedničku v produkci potravinářských obalů, švédskou firmu Tetra Pak. Ta ale obvinění z podvodů odmítá. Podle jejích záznamů sice posílala miliony eur ročně firmám napojeným na Parmalat, nikdy ale ne rodinným příslušníkům zakladatele firmy, uzavírá britský list The Guardian.
Slovensko se zmítá ve vnitropolitické krizi. Dění sleduje slovenský list Sme. Koalice se bude moci spolehnout na parlamentní většinu jen tehdy, když premiér Dzurinda odejde z funkce. Takové podmínky si klade Svobodné fórum, v čele s Ivanem Šimkem. Vládní koalice má dnes v poslaneckých klubech jen 68 poslanců, k většině jí chybí osm hlasů.
Situace se mění téměř každým okamžikem. Po setkání se Šimkem nejprve předseda Aliance nového občana Pavol Rusko prohlásil, že se společně dohodli na přípravě smlouvy o podpoře koaliční vlády. Tu prý Šimko neodmítl, takže se výměnou premiéra vážněji nezaobírali, píše slovenský deník.
Tuto představu ale Šimko vzápětí odmítnul: Jakákoliv dohoda o podpoře menšinové vlády by neměla smysl, pokud by nebyla splněna základní podmínka o výměně v čele vlády. Jestliže Dzurinda zůstane ve funkci, Svobodné fórum podle něj odchází do opozice. V případě, že selžou všechny politické možnosti řešení této situace, přijdou pravděpodobně na řadu předčasné volby, připomíná slovenský deník Sme.
Ke skandálu kolem nefungujícího systému mýtného pro nákladní auta v Německu se poprvé vyslovil kancléř Gerhard Schröder. Z deníku Frankfurter Rundschau cituje berlínský zpravodaj Českého rozhlasu David Šťáhlavský.
Kdo chce být prezidentem? ptá se komentátor ruského listu The Moscow Times. Prezidentství bylo vždycky považováno za vrchol politické kariéry. Ale nadcházející volby, které jsou označovány za politickou událost roku 2004, nevzbudily zatím téměř žádný zájem. Šéf strany Jabloko, Grigorij Javlinskij, nehodlá házet svůj klobouk do ringu a komunistický předák Gennadij Zjuganov už vůbec ne, popisuje situaci The Moscow Times.
Dokonce i Vladimir Žirinovskij se tentokrát drží spíše vzadu. Rozhodnutí Javlinského není žádným překvapením. Jeho strana vyhořela při volbách do parlamentu a podle nového volebního zákona mohou pouze parlamentní strany navrhnout svého kandidáta. Stejně tak komunisté prožívají v současné době krizi, která jim znemožňuje delegovat respektovaného kandidáta.
Vladimir Putin tedy zůstává dál jasným favoritem. Mezi lidmi se ale mluví o tom, že za těchto podmínek mohou kandidovat klidně také zpěvačky ze skupiny Tatu nebo komiksoví hrdinové, píše se v komentáři ruského deníku The Moscow Times.
