Zahraniční tisk o celosvětovém boji s terorismem
Páteční zahraniční tisk přináší další názory na celosvětový boj proti terorismu, druhým velkým tématem je nekončící konflikt na Blízkém východě. Moskevská Izvěstija k americké vojenské přítomnosti ve středoasijském Uzbekistánu poznamenávají, že pro Rusko je návštěva amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda v Uzbekistánu mimořádně významná. Uzbecká místa pobyt amerických jednotek na svém území oficiálně nedementují a to je podle místních zvyklostí de facto souhlas.
Pro případný vojenský úder se tak Uzbekistán stane nejen významným předmostím USA na území bývalého Sovětského svazu, ale zároveň i zvláštním objektem směny mezi Moskvou a Washingtonem, napsala moskevská "Izvěstija".
K projevu šéfa britské Labour Party Tonyho Blaira na sjezdu strany v Brightonu poznamenal dánský list "Information", že Blair je sice premiérem jen středně velké evropské země, ale jeho vystoupení o boji všech proti terorismu znělo tak, jako by byl prezidentem světové vlády a jako by stál v čele západního světa, kdežto Američané byli jen jeho okrajovými pomocníky.
Haagský "De Volkskrant" se naopak domnívá, že Blair si zasluhuje chválu za šíři a odvážnost své vize o lepším porozumění mezi národy a náboženstvími a o hlubších příčinách terorismu. Politika je ovšem "umění možného", jak řekl už Bismarck. To znamená, že je třeba stanovit priority a rozlišovat mezi krátkodobými a dlouhodobými cíli. Jinak stihne Blairův "nový světový řád" stejný osud jako vizi George Bushe seniora, která ztroskotala v Somálsku a na Balkáně, připomíná hagský "De Volkskrant".
Rusko nepodalo žádost o připojení k NATO, ani k tomu nebylo nikým vyzváno, píše "Rosijskaja Gazeta". Ale generální tajemník Aliance Robertson navrhl vytvoření speciálního grémia, které by přezkoumalo možnost prohloubení spolupráce mezi Ruskem a NATO. Rusko je podle slov prezidenta Putina připraveno k nové kvalitě vzájemných vztahů, přestože je nadále proti rozšiřování Aliance východním směrem. Ale ze slov Vladimíra Putina je slyšet, že Rusko chce od volného partnerství pro mír přejít ke spojeneckým vztahům. A to tím spíše, že teď má se Západem společného nepřítele - mezinárodní terorismus, uzavírá "Rosijskaja Gazeta".
Britský "Independent" ke snahám zapojit Rusko do boje proti terorismu uvedl, že podpora Moskvy byla vždycky důležitá. A teď, kdy se Pákistán jeví spíše jako kolísavý partner, je tato podpora rozhodující. Pokud by totiž USA nemohly na Taliban zaútočit z Pákistánu, pak by musely udeřit z bývalých sovětských republik - Uzbekistánu, Turkmenistánu nebo Tádžikistánu. Každá z těchto republik by však k tomu musela dostat zelenou z Moskvy. Pokud by se jako klíčová země ukázala Uzbekistán, byla by ztráta Čečenska považována za menší cenu. Ale nic si nenamlouvejme: Západ dal prezidentu Putinovi do ruky trumf - je teď chráněn proti západní kritice. Uzavřeli jsme "faustovskou dohodu", jejíž důsledky výrazněji pocítíme v příštích letech, soudí britský "Independent".
Pařížský nezávislý "Le Monde" komentuje na pozadí afgánské ofenzívy výroky prezidenta Bushe k možnosti vzniku palestinského státu. Ještě než začne vojenská operace proti muslimskému Afghánistánu, který poskytuje úkryt teroristům z okolí Úsamy bin Ládina, musí George Bush osvěžit svůj imidž v umírněných arabských zemích. To lze učinit jednak pokrokem v izraelsko-palestinské otázce, která je pro tyto státy a pro veřejné mínění celého regionu otázkou zásadní. Pokud by se prezident Bush pod vlivem špatné intuice rozhodl jít zároveň i proti Iráku, jak to mnozí ve Washingtonu požadují, pak by tím spíše musel ukonejšit arabský svět a stát se patronem samostatného palestinského státu. Poučení, které z toho plyne, nemá prakticky nic společného s morálkou - oportunismus není vždy nepřítelem dobra, soudí "Le Monde".
Římská "La Repubblica" připomíná nekončící krvavé incidenty na Blízkém východě a na adresu amerického prezidenta píše, že George Bush doufal, že utlumí konflikt mezi Izraelci a Palestinci přípravami na útok proti Afghánistánu. Místo toho vanou z Blízkého východu větry války navzdory vytrvalému tlaku mezinárodního společenství. Dialog mezi Izraelci a Palestinci je bohužel znovu ochromen násilím. Americký prezident vyhlásil válku islámskému radikalismu, bin Ládinovi a jeho ochráncům - islámští fundamentalisté na BV na to zareagovali tím, že zahájili další boj proti spojenci Washingtonu Izraeli, uvádí "La Repubblica".
