Zahraniční tisk o česko-rakouském sporu o Temelín
Rakouské deníky si dnes všímají dalšího kola česko-rakouského sporu o Temelín a jeho bezpečnost. Světová média včera zaměstnávala také schůzka amerického prezidenta Bushe s izraelským premiérem Olmertem. Politici se ve Washingtonu samozřejmě věnovali situaci na palestinských územích. Poslední číslo srbského týdeníku Ekonomist se věnuje dopadení generála Ratka Mladiče. Kubánští revolucionáři stárnou. Otázku "kdo na jejich místo" obnovila smrt Vilmy Espínové, manželky Raúla Castra a ženy vnímané jako první dáma kubánského režimu.
Rakouské deníky si dnes všímají dalšího kola česko-rakouského sporu o Temelín a jeho bezpečnost. Včera totiž předal český velvyslanec Koukal rakouskému spolkovému kancléři Gusenbauerovi nótu, ve které Česká republika odmítla rakouské výhrady k Temelínu.
Na českou stranu se postavil rakouský deník Die Presse. "V případě Temelína jde o techniku a elektrický proud. V tom měli Češi před Rakušany vždy trochu náskok," připomíná deník historické postavení českých zemí jako průmyslového tahouna rakousko-uherské monarchie. Rakušany historicky vidí jako úředníky a rolníky. "Češi stále obtížně snášejí, když je do role slouhovského národa vykazuje úředník s vysoko zdviženým nosem," konstatuje rakouský list Die Prese.
Sám velvyslanec Koukal včera připustil, že se vnímání celé věci v Rakousku liší podle regionu, a nejcitlivější jsou přirozeně obyvatelé Horního Rakouska. A tak není divu, že se čtenářům elektronického deníku Ober-Österreich Nachrichten nabízí následující komentář: "Rakousko - a hlavně Horní Rakousy - se domnívají, že bezpečnostní standardy Temelína jsou nedostačující, a dokonce by se mělo přezkoumat, zda by elektrárna neměla být uzavřena. Názorová vzdálenost obou zemí je tak velká, že ji lze stěží překlenout. A navíc stavitel takového překlenovacího mostu není v dohledu," píše server.
Světová média včera zaměstnávala také schůzka amerického prezidenta Bushe s izraelským premiérem Olmertem. Politici se ve Washingtonu samozřejmě věnovali situaci na palestinských územích. Svorně podpořili myšlenku dvou států, izraelského a palestinského, jako řešení konfliktu. A také vyjádřili sympatie šéfovi palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi a jeho nouzové vládě jmenované poté, co hnutí Hamas minulý týden ovládlo pásmo Gazy.
Některé komentáře zahraničních listů ale Hamas jako hlavního protivníka míru v oblasti nevnímají. Platí to zejména v případě listu Jerusalem Post, který si v této souvislosti všímá Íránu. "V Libanonu se znovu vyzbrojuje hnutí Hizballáh, Hamas dostává zbraně přes Egypt a teroristé ohrožují rodící se iráckou demokracii. To všechno jsou ale jen prodloužené ruce Íránu a nic s nimi nesvedeme, pokud neudeříme na zdroj," píše Jerusalem Post.
Z blízkého východu se teď přesuneme na Balkán. Poslední číslo srbského týdeníku Ekonomist se věnuje dopadení generála Ratka Mladiče. Ekonomist má stálou rubriku, ve které zve známé osobnosti na oběd. A v tomto čísle je hostem bývalý srbský premiér a v současnosti podnikatel s vínem Zoran Živkovič. Z rozhovoru s ním cituje balkánský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Ježek.
Kubánští revolucionáři stárnou. Otázku "kdo na jejich místo" obnovila smrt Vilmy Espínové, manželky Raúla Castra a ženy vnímané jako první dáma kubánského režimu. Kubánský stranický deník Granma při této příležitosti píše, že země je v hlubokém smutku. Espínová patřila do kruhu původních revolucionářů vedených Fidelem Castrem a list jí připisuje velké zásluhy o osvobození kubánských žen. "Právě to je jedním z nejvýznačnějších rysů revolučního procesu. Kubánská žena zaznamenala kvalitativní a kvantitativní vzestup účasti v ekonomickém a společenském životě země," uvádí stranická Granma.
Ke zcela jinak laděnému komentáři ale smrt Espínové vedla kubánskou emigraci na Floridě. Podle ní jde o další známku rozpadu revoluční gardy, která se chopila moci před padesáti lety. Zdravotně na tom není nejlépe patrně ani ústřední postava revoluce, současný kubánský prezident Fidel Castro. Španělská agentura EFE cituje Lisandra Lopéze, profesora sociologie na Mezinárodní floridské univerzitě, podle kterého smrt Espínové "symbolicky" naznačuje postupný odchod protagonistů revoluce.
Stejný názor vyjadřuje spisovatel a profesor Clark z Univerzity Miami. Ten její smrt považuje za počátek rozpadu totalitního režimu na Kubě. Thomas Rodríguez z organizace Agenda Cuba tvrdí, že "generační obměna, kterou žádají Kubánci, je už v běhu a smrt doživotní předsedkyně Federace kubánských žen to jen dokazuje."
