Zahraniční tisk o českých volbách

Londýnský list The Times k českým volbám do Poslanecké sněmovny napsal, že svým významem - v souvislosti s plánovaným vstupem Česka do EU - kontrastují s velikostí země. Komentátoři také rozebírají ekonomické aspekty rozšíření Evropské unie a věnují se i napětí mezi Indií a Pákistánem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

České parlamentní volby svým významem kontrastují s velikostí země, napsal londýnský deník The Times. Pokud by totiž Václav Klaus získal většinu, uvrhnul by jako první otevřený euroskeptický politik z bývalých komunistických zemí plánovaný vstup České republiky a devíti dalších kandidátů do Evropské unie ve zmatek. Pokud by navíc zrevidoval roky trpělivé diplomacie a vzbouřil davy, mohli by se přidat i další frustrovaní sousedé. Rozšíření, ohnisko britské evropské politiky, by se stalo méně dosažitelným.

Klaus je zdaleka nejcharismatičtějším a nejvlivnějším českým politikem, který posílil svou pozici silně nacionalistickým přístupem k poválečnému vyhnání sudetských Němců a k jednáním s Bruselem. Jeho výzva, aby Češi žádali svá práva, se dočkala odezvy. Také v Polsku a Maďarsku sílí pocit, že cena za přistoupení je příliš vysoká a nemusí nakonec sliby o prosperitě a stabilitě naplnit. Pokud Klaus vyhraje, získá Brusel mnohem tvrdšího vyjednavače, dodávají Timesy.

Kdo má celý rozměr rozšíření Evropské unie v oku, bude jej považovat za projekt, který se vyplatí: přinese totiž stabilitu a blahobyt pro všechny. Kdo chce ale být upřímný, musí dodat, že vše má svou cenu, napsal německý Frankfurter Allgemeine Zeitung. Většina vstupních jednání se obejde bez velkých emocí, protože v mnoha oblastech, např. v agrární a regionální politice, jde prostě o peníze. Ti, kteří přispívají, v čele s Německem, nechtějí rozházet roh hojnosti přímé pomoci mezi nové členy. Naopak Francie, hlavní příjemce pomoci, chce zachovat evropskou agrární politiku nezměněnou. Konflikt par excellence. Rozšíření má přirozeně svou cenu. Agrární politiku chybného využívání zdrojů, které několik hloupých daňových poplatníků poskytne, si už ale velká Evropa nemůže dovolit.

Lidé z Washingtonu jsou pověstní přecitlivělostí vůči některým věcem. Sněžení nebo vlna veder například dokáží uzavřít školy. Umíte si proto představit, jakou paniku vyvolalo varování před radioaktivním spadem, který se údajně snášel do washingtonských ulic, píše dnešní Sydney Morning Herald. Oznámení generála Ashcrofta, že armáda zadržela v dobré víře člena Al Kajdy, který se chystal použít tzv. špinavou bombu, pak posílilo důvěru obyvatel města.

Je dost hrozné, když strach používají jako svůj nástroj teroristé. Musí to samé dělat i vláda George Bushe? Islámský nepřítel si zahrává s našimi nervy, aby ranil naši ekonomiku a získal moc. Bush proto, aby pomohl své popularitě a zůstal u moci. A tak obě strany, ti dobří i ti špatní, hrají stejnou hru se strachem.

Měsíce rostoucího napětí a následné uvolnění vztahů mezi Indií a Pákistánem přimělo odborníky znovu odhadnout vojenský potenciál obou jaderných mocností, poznamenává dnes japonský Japan Times. Sčítání tanků a letadel a válečné hry, malování scénářů, jak by se případný konflikt vyvíjel a jak by skončil, se pro ně stalo vášní. Otázkou ale zůstává ochota obou národů uskutečnit výbuchy. Jaderný arzenál obou zemí jim dává obrovskou schopnost zabíjet, což činí srovnání konvenční vojenské kapacity irelevantní.

Při úzkostlivém zapojení mezinárodního společenství do kašmírského konfliktu je navíc pravděpodobné, že obě země přestanou balancovat na hraně a možná i zahájí mírová jednání v naději, že si tím usmíří názor světa, dodává Japan Times.

Bushův záměr nehradit vedení války proti terorismu změnou fiskální politiky, by jej mohl přivést ke stejným chybám, jakých se kdysi v souvislosti s Vietnamem dopustil Johnson, varuje americký Washington Post. Předstíráním, že se po 11. září změnilo vše, kromě jeho plánu na snížení daní, vede Bushe na scestí. Jako prezidentský kandidát kdysi hovořil o navrácení přebytků federálního rozpočtu lidem, kterým právem patří.

Jako válečný prezident se ale o účtech, které období krize přináší, nezmiňuje. Ty se přitom mohou promítnout do vleklých deficitů a táhnout ekonomiku ke dnu. Přesto se Bush může Johnsonových chyb vyvarovat. Existuje totiž několik rozdílů: ve velikosti americké a světové ekonomiky a v samotných válkách. Stejná zůstává skutečnost, že základním kamenem vládnutí a ekonomické prosperity v USA je důvěra.

Radka Průšová, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme