Zahraniční tisk o cestě britského premiéra
Britský premiér Blair, jako první od dob Winstona Churchila, přijede do Washingtonu, aby zde hovořil před kongresem. Události se věnuje deník International Herald Tribune. Jde samozřejmě o jakési vysvětlení Bushova přítele ohledně chybných informací v irácké válce. Možná by se dalo říci bývalého přítele, protože Bush se k Blairovi nezachoval dobře.
Ve svalování viny na druhé zašel daleko: řekl, že CIA získala své informace od Britů. To si Blair nenechal líbit a tajemně prohlásil, že Britové získali informace od tajného zdroje, který se zavázal nikdy neprozradit. Tady se spirála zastavila. Je jasné, že mylné informace na stůl položil tajemný neznámý, píše list.
Člověk se jen diví, jak těmhle může ještě někdo věřit. Americký prezident Bush to má ještě dobré díky odvěké nekritičnosti Američanů ke svým prezidentům. Ale Blair? V Británii má horkou půdu pod nohama a jeho zámořský spojenec pro něho nehne ani prstem. To zakládá novou vizi americko-evropského spojenectví. USA dokážou své evropské spojence vykořisťovat, dokud nejsou úplně zkompromitovaní. Pak na ně zapomenou, nezvykle ostře vysvětluje International Herald Tribune.
V německém tisku zůstává nadále hlavním tématem daňová reforma a její financování. Z deníků cituje náš berlínský zpravodaj David Šťáhlavský.
Od roku 2001 podepsala Moskva čtyřicet dva bilaterálních mírových dohod s etnickými skupinami na území Ruska, píší nezávislé ruské Moscow Times. Většina z nich byla anulována. Pouze osm jich zůstalo v platnosti. Ti, kdo měli co ztratit, většinou vzali do ruky zbraň. Teď se prezident Putin rozhodl přistoupit k mírovým dohodám i s Čečenci. Vypadá to, že se Kreml konečně začal učit ze svých chyb a definitivně změnil postoj k tíživé situaci v Čečně.
Jenže zdání může klamat, upozorňuje list. Těžko posoudit, zda je náhlá změna snahou zastavit násilí v regionu nebo jen chytrým předvolebním tahem Kremlu. Je totiž nesporné, že oněch osm oblastí, které jsou s Moskvou v míru, mají pro Putina velký význam. Staly se z nich pro-ruské enklávy, které mu zajišťují slušný přísun hlasů. Chce totéž udělat i s Čečnou? Bylo by už načase. Teroristická líheň v Čečně už zasahuje i do palestinsko-izraelského konfliktu. A Moskva má na to vše pořád jen jeden lék: násilí, píšou Moscow Times.
Americký deník New York Times kritizuje připravovaný návrh na změněnou evropskou konstituci. I když se Unie tváří, že nás dostihne, jsme stále jedinou supervelmocí na světě, píše list. Evropská Unie bude mít příští rok přes čtyřista padesát milionů obyvatel a její ekonomika se vyrovná té americké. Přesto se Spojené Státy nemusí cítit ohroženy. Může za to právě unijní ústava.
Její konečná podoba bude sice známá až v létě příštího roku, už teď je ale jasné, co je jejím nepřekonatelným problémem. Je to heslo jednota v rozmanitosti, myslí si Timesy. Takovou vizi americká ústava nezná. V Unii možná bude jen jeden ministr zahraničí, ale ministři jednotlivých zemí ho jeho práci nenechají dělat. Ani během případného válečného konfliktu nevystoupí Evropská Unie jako jeden muž.
Rozpočet i daně totiž kontrolují jednotlivé státy. Ty neznají princip solidarity, a tak si moc dobře rozmyslí, zda poskytnout Unii peníze na válku. Evropané prostě nemůžou USA konkurovat už proto, že vlastně žádní Evropané nejsou jen členové jednotlivých států, neschopní se dohodnout, uzavírají New York Times.
