Zahraniční tisk o chystaném úderu USA

Také dnes jsou hlavními tématy světového tisku útoky na Spojené státy a boj proti terorismu. Americký deník The Washington Post informoval, že část bojových letounů USA má být umístěna i na území Uzbekistánu a Tádžikistánu. Další letecké základny, posílené o stroje F-15, F-16 a o bombardéry B-2, jsou podle zpráv amerických médií v Kuvajtu, v Saúdské Arábii, Ománu a na ostrově Diego García v Indickém oceánu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pentagon přesné cíle chystaných zásahů dosud nepotvrdil. V oblasti BV se od války v Perském zálivu před deseti lety zdržuje trvale asi 20.000 amerických vojáků, z toho polovina na palubách válečných lodí, uvedl americký "Washington Post".

Londýnské "Timesy" napsaly, že USA a Británie mají údajně tajné plány pro "10 let trvající válku proti terorismu". Politikové a armádní činitelé obou zemí přitom podle vojenského experta listu vylučují "krátkodobá řešení" typu "rozsáhlé invaze do Afghánistánu". Údajné tajné plány zahrnují dále - cituji - "zcela novou vojenskou a diplomatickou strategii k vymýcení terorismu ve světě", která přesahuje rámec pro vysílání pancéřových a dalších pozemních jednotek do cílových oblastí.

Moskevská "Nězavisimaja Gazeta" varuje ruské vedení před ukvapenou účastí na útocích USA a spojenců proti teroristům. Útok proti špatně zvolenému cíli by podle listu jen zvýšil utrpení nevinných lidí a pachatelé zodpovědní za americkou tragedii by to přežili bez úhony. Rusko nicméně dostalo lákavou šanci připojit se k "elitní společnosti" a spřátelit se s Atlantickou aliancí. Ruské vedení však zatím váhá - a dělá dobře, dodává list. Kde to páchne střelným prachem a velkým množstvím krve, se nemá nic uspěchat. Není nijak scestné si přitom položit otázku: S kým vlastně chceme uzavřít přátelství? táže se závěrem "Nezavisimaja Gazeta".

Rijád, Káhira a dokonce Damašek - George Bush potřebuje podporu významných arabských vlád, aby dokázal, že mu jde při stíhání bin Ládina o boj s Talibanem a mezinárodním terorismem, nikoli o válku mezi křesťanstvím a islámem. USA slibují arabskému světu hory-doly, ale vina bin Ládina je méně prokazatelná než před 10 lety invaze Saddáma Husajna do Kuvajtu, připomněla římská "La Repubblica".

Nynější demonstrativně okázalá jednota všech možných spojenců proti teroru musí nejprve svou soudržnost prokázat, navazuje rakouský "Kurier". Je to vskutku pamětihodná koalice, která se tu sešla - od USA přes EU, Izrael, Čínu a Rusko až k Saúdské Arábii. Všichni sice říkají totéž, ale nemyslí totéž, když pranýřují terorismus. Kdo je např. v Číně stíhán jako terorista, je jinde považován za bojovníka za svobodu projevu. V Izraeli je Jásir Arafat namnoze označován za teroristu - ale nebojuje tento nositel Nobelovy ceny míru za sebeurčení Palestinců? Teroru byla vyhlášena válka, ale proti komu bude toto válečné tažení zaměřeno, stále ještě není jasné, píše rakouský "Kurier".

Nelze zapomínat - poznamenává pařížský "Le Figaro" - že americká tragédie z 11. září byla v islámských zemích přijata s radostí, s protiamerickými pocity v Africe, lhostejností v Latinské merice a s vyčkávavým postojem v Asii. Značné části světa se americké drama příliš nedotklo. Co tyto národy a země dokáže přesvědčit, není akt pomsty, nýbrž ideál Západu založeného na demokracii a pokroku. Namísto strašlivé války civilizací, kterou nelze vyloučit, by měl svět dát přednost soutěži civilizací, soudí "Le Figaro".

Dánský "Politiken" se domnívá, že velká koalice, o kterou Spojené státy v dané chvíli usilují, má svou cenu. Že se k ní připojují země jako Pákistán a hlavně Saúdská Arábie, které nesou podstatnou část odpovědnosti za silnou pozici fundamentalistických trendů v řadách muslimů, není ani skvělé, ani na delší dobu trvalé. Také Rusko a Čína mají určitá přání vzhledem ke svým vnitřním problémům, které nejsou bezvýznamné...

USA by neměly zapomínat, že se musí vyhnout konfrontaci s arabským islámem a že tyto režimy nejsou jen součástí řešení, ale do značné míry částí problému samého, soudí dánský "Politiken". List závěrem cituje Evropského komisaře Poula Nielsona, který průmyslovým státům vytýká globalizaci světové ekonomiky cestou "McDonaldizace" ostatních zemí ve vlastní prospěch a žádá, aby se Západ oprostil od povýšeného chování vůči rozvojovému světu, protože právě to je líheň jeho frustrace a nenávisti.

Jan Šmíd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme