Zahraniční tisk o chystaných útocích
Odveta USA nastane každou chvíli, Protiteroristická aliance je křehká, Terorismus sbližuje Rusko se Západem, Globalizace terorismu, Terorismus a pacifismus - takové jsou titulky zahraničního tisku. K nadcházejícímu vojenskému odvetnému útoku USA proti Talibanu poznamenává italská La Repubblica: Teď už všichni víme, že vojenský protiúder Američanů může nastat každým okamžikem a že je nevyhnutelný.
Prezident Bush ví, že musí jednat a že přitom nesmí dělat chyby. Proto zřejmě ve svém krátkém projevu opakoval celkem sedmkrát slůvko "pozvolna", aby tím zdůraznil, jak má být vedena tato válka. Také George Bush čte výsledky průzkumů veřejného mínění a ví, že 84% jeho krajanů si přeje vojenské akce a že ani obavy z protiútoků je od toho nedokáží odradit. Ovšem válka, kdy si Amerika může jednou provždy udělat nepřátele z více než jedné a čtvrt miliardy muslimů na celém světě, budou-li oběti i v řadách civilních obyvatel - to není rozhodnutí, jaké dělá hlava státu jen na základě anketních výsledků. Tyto hodiny rozhodování jsou pro prezidenta George Bushe zcela jistě hodiny naprosté osamělosti, domnívá se italská "La Repubblica".
Podle informací britského listu "Daily Telegraph" naznačil údajný šéfterorista Usáma bin Ládin v telefonátu své matce dva dny před 11. zářím, že k útokům proti USA dojde. "Za dva dny dojde k velkým událostem a pak o mně chvíli neuslyšíš," řekl údajně bin Ládin podle záznamu telefonátu pořízeného americkou tajnou službou. Londýnský "Guardian" v této souvislosti dodal, že americké tajné služby mají "velice spolehlivé indicie" o současném pobytu bin Ládina. Minulý týden se údajně zdržoval v afghánském Kábulu.
Další britský deník "Financial Times" napsal, že teroristé nejsou jediným ohrožením naší svobody. Nelze zapomínat, že ve stolních přihrádkách po obou stranách Atlantiku leží pod vrstvou prachu už řada protiteroristických zákonů. Ty by po událostech v New Yorku a ve Washingtonu měly být zpřísněny. Přitom je však třeba si uvědomit, zda tato opatření dokáží zapřisáhlé teroristy odradit. Z pohledu útoků z 11. září zní odpověď pravděpodobně "ne". Víza lze zfalšovat, nekontrolované telefony lze najít stejně jako nové finanční zdroje. Tyto úvahy by však neměly být důvodem "k nicnedělání". Ale zpětný pohled na antikomunismus mccarthyovské éry varuje: Moc dokáže korumpovat. A přemíra moci může být i v dobách ohrožení nebezpečná, soudí londýnský "Financial Times".
Vlivná polská "Gazeta Wyborcza" konstatuje, že terorismus sbližuje Rusko se Západem. Události z 11. září přesvědčily George Bushe o nutnosti úzké spolupráce s Vladimírem Putinem. Bush se domnívá, že Putin ví o bin Ládimnovi víc, než říká. Proto také už není Čečensko oblastí masakrů civilního obyvatelstva, ale pro amerického prezidenta úkrytem banditů spojených s bin Ládinem...Možná se za čas dovíme, že Putin udělal pro sblížení Ruska se Západem víc než Petr Veliký a Jelcin dohromady. Jenže - za jakou cenu? táže se závěrem Gazeta Wyborcza.
Pařížská "Liberation" se domnívá, že čím širší jsou koalice, tím jsou i zranitelnější a křehčí. Platí to i pro širokou koalici proti terorismu, "upletenou" americkými diplomaty. Kvůli společnému cíli se vrší na sebe rozpory mezi novými partnery této aliance, ale i mezi nimi a Washingtonem samým. Mohou to být zdroje pozdějších komplikací a dokonce i roztržek - ledaže by USA v rámci realistického boje proti terorismu byly ve své diplomacii ochotny k rozsáhlým a trvalým ústupkům. To by však mohlo jít na úkor lidských práv a rozvoje demokracie, tzn. prospívat autoritářským režimům, obává se pařížská "Liberation".
Globalizace terorismu a fanatismu, poznamenává z jiného úhlu pohledu španělský deník "ABC", se projevuje nejen jako propojení různých kriminálních organizací, ale i v tom, že teroristé používají podobné strategie násilí, i když cíle bývají různé. List připomíná pondělní sérii atentátů s tzv. autobombami v Baskicku, v Jeruzalémě a v Kašmíru, která tuto globální realitu potvrzuje. Různé druhy terorismu však mívají i konkrétní obavy. To není náhoda, nýbrž důsledek skutečnosti, že teroristé trpí stejnou psychickou poruchou. Všechny teroristické skupiny se například bojí tisku a médií obecně, a tím i svobody slova, připomíná španělský "ABC".
Finský deník "Hufvudstadsbladet" napsal, že všechno mluví proti odvetnému úderu na Afghánistán. Značná část mezinárodního společenství doufá, že USA na své vojenské plány opět zapomenou. Hlavní argument je přitom argument etický. Zdá se nemožné přesně lokalizovat, kde sedí ti, kdo plánují mezinárodní teroristické akce. Raketové útoky na Afghánistán by si tudíž vyžádaly nevinné oběti. Americká vojenská ofenzíva by vyvolala i řadu nekontrolovatelných mechanismů v Afghánistánu i v sousedních zemích. USA vědí, že pravděpodobnost dalších teroristických útoků dramaticky stoupá poté, kdy postižený sám udeří, varuje finský deník.
