Zahraniční tisk o cílích summitu NATO

Zahraniční noviny jsou dnes o cílích summitu Severoatlantické aliance, píší o tom, že Pchjongjang oživuje smlouvy s USA a také aféře s Ulrikou Mainhofovou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Deník Independent rozebírá možné výsledky summitu NATO v Praze. Podle listu bude toto setkání v něčem symbolické - například to, že se uskuteční na místě za bývalou železnou oponou ukazuje na definitivní konec studené války. Díky tomu může NATO v Praze uvítat sedm nových členů z východní Evropy. Tyto státy považují členství v NATO za garanci vlastní svobody. Tu ale mohou čerpat i z Evropské Unie, a proto je otázkou, zda má existence NATO ještě smysl. Zvláště když jediná země, která dnes alianci bere vážně, je její bývalý nepřítel, Rusko.

I další britský list The Times si všímá zasedání NATO v Praze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Z listu cituje náš spolupracovník na britských ostrovech Milan Kocourek.

Dalším dilematem Severoatlantické aliance je fakt, že se neshoduje s Evropskou unií v otázce Turecka. To se svojí novou islamistickou vládou nevoní Unii, zatímco Aliancí přijato bylo. Navíc, USA přijíždí do Čech s jedinou strategií - přesvědčit evropské pochybovače o nutnosti zásahu v Iráku. A tak je, podle Independentu, vůbec nejdůležitější, aby si evropští členové aliance na summitu vytvořili svou vlastní evropskou politickou identitu.

Když šlo o jaderné zbraně, Severní Korea se zaklínala paktem, který sepsala roku 1953 se Spojenými státy americkými. Experti ale nyní zjistili, že je velký právní rozdíl mezi takovou smlouvou a skutečnou mírovou dohodou. Jak uvádí jihokorejský deník Dong A Ilbo, smlouva s Američany Severní Koreu vlastně k ničemu nezavázala: jednalo se pouze o společné odmítnutí vzájemného vojenského napadení a distribuce zbraní. Skutečná mírová dohoda přitom obsahuje daleko více závazků.

Proč se tedy Severní Korea tak snaží znovu otevřít otázku smlouvy o nenapadení, který ji váže se Spojenými státy a Ruskem? Je to docela jednoduché: Pchjongjang se bojí, že až si Washington vyřídí účty s Irákem, zaútočí na Severní Koreu. Možná se také snaží upozornit na sebe jednotky OSN, které mají zastoupení v sousední Jižní Koreji a mohly by zabránit případnému americkému útoku. Je tedy nutné si uvědomit, že jakákoliv smlouva není mírovou dohodou a tudíž je jen prázdným pojmem.

V sedmdesátých letech žilo Německo teroristickými útoky, za nimiž stála organizace Baader-Meinhof v čele s Ulrikou Meinhofovou. Jak popisuje deník Frankfurter Allgemaine Zeitung, poté, co byla tato vražedkyně dopadena a zemřela ve vězení, byl její mozek odevzdán vědcům ke zkoumání. Mělo se zjistit, co u ženy způsobovalo agresivitu. Mozek pak koloval po univerzitách a laboratořích po celém Německu. Od roku 1974 se pak táhne nechutná aféra, kdy se jedna z dcer Meinhofové snaží vysoudit matčin mozek, aby ho mohla řádně pohřbít.

Soud před týdnem rozhodl v její prospěch. Ulrika Meinhofová tedy odpočívá v pokoji, ale další tři členové dopadeného gangu takové štěstí neměli. Jejich mozky ve formaldehydu kolovaly po spolkových laboratořích a nedávno se zřejmě úplně ztratily. Aféra Němce pobouřila. Mnoho z nich se dodnes domnívá, že uvěznění Ulriky byl jen politický manévr. Jejich názor podpoří i výsledky pitvy, Meinhofová, která je dnes přirovnávána k Usáma Bin Ládinovi, měla mozkový tumor a proto za své činy zřejmě nebyla odpovědná.

Jan Šmíd, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme