Zahraniční tisk o čínsko-japonských vztazích

Francie stále usiluje o zrušení embarga na dovoz zbraní do Číny. Čínsko-japonská schůzka bude mít historický význam, pokud se uskuteční. Pád italského premiéra Silvia Berlusconiho. To jsou některá z témat pátečního výběru ze zahraničního tisku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Francouzští politici stále bojují o zrušení embarga Evropské unie na dovoz zbraní do Číny. Píše o tom dnešní International Herald Tribune. Zbrojní zákaz je zastaralý, řekl včera francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin, když zahajoval svou třídenní návštěvu Číny. Tato cesta má podpořit užší čínsko-francouzskou spolupráci, vysvětluje deník.

Francie už dlouho usiluje o zrušení zákazu zbrojního obchodování s Čínou. Svého cíle téměř dosáhla, počátkem roku to vypadalo, že Evropská unie zákaz zruší. Po silném naléhání Spojených států však bylo embargo nakonec ponecháno v platnosti. Jedním z důvodem byl také zákon, který Čína nedávno přijala, a který jí povoluje vojensky zasáhnout, pokud se Tchai-wan pokusí osamostatnit. Také k tomuto zákonu se včera Raffarin vyjádřil. Řekl, že zákon je "zcela slučitelný s postojem Francie", doplňuje International Herald Tribune.

Premiér Koizumi odjel do Indonésie na asijsko-africký summit. Jednou z ostře sledovaných schůzek by mělo být setkání japonského premiéra s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem, píše japonský Asahi Shimbun. Schůzka by se měla pokusit zlepšit napjaté čínsko-japonské vztahy, po nedávných protijaponských demonstracích v Číně. Demonstrace jsou však jen špičkou ledovce, dodává deník.

Nevyřešených otázek zůstává mnohem víc například japonské úsilí o křeslo stálého člena Rady bezpečnosti OSN, bojkot japonského zboží, Tchai-wan, spory o pobřežní území a další. Japonský premiér Koizumi, který schůzku inicioval, stále neví, zda jeho návrh druhá strana přijme. Pokud se uskuteční, bude mít pro oba státy historický význam, soudí Asahi Shimbun.

Italská média v těchto dnech nejvíc zajímá vnitropolitická situace a její hlavní aktér Silvio Berlusconi, který ve středu rezignoval na post premiéra. Jeho krok se většina médií kritizuje. Například list L´Unita v tom vidí počátek Berlusconiho konce. Po nekonečných a nesnesitelných letech vlády Berlusconiho strany Forza Italia (Vzhůru Itálie), nyní slavný podnikatel a premiér v jedné osobě padá ke dnu jako kámen, konstatuje levicová L´Unita.

Berlusconiho kritizuje dokonce i deník Il Foglio, který je v rukou Berlusconiho rodiny. Deník vidí nejlepší řešení v předčasných volbách. Pokud totiž budou koaliční pravicové strany stále usilovat o sestavení "alespoň nějaké" vlády, mohou nadobro ztratit prestiž a charisma a za rok ve volbách propadnou, obává se italský deník Il Foglio.

Polské listy si všímají otevřených slov, která na adresu ruské demokracie a běloruského diktátora Aleksandra Lukašenka zazněla z úst americké ministryně zahraničí Condoleezy Riceové v průběhu její návštěvy v Rusku a Litvě. Je to diplomacie bez rukaviček, píše v úvodníku Rzeczpospolita. Paní Riceová dala prezidentu Putinovi jasně najevo, že Spojené státy jsou silně znepokojeny omezováním svobody médií a koncentrací moci v rukách prezidenta.

Americká ministryně zahraničí neváhala nazvat Lukašenkův režim poslední diktaturou v Evropě a vyzvala k jeho změně. Riceová i její šéf George Bush tím ukazují, jak se rovněž dá hovořit s Moskvou, napsala Rzeczpospolita a doporučila prezidentovi Kwaśniewskému, aby si z nich vzal příklad. Gazeta Wyborcza informuje o tom, že slova Riceové vyvolala hněvivou reakci v Moskvě i Minsku a cituje slova Aleksandra Lukašenka, který Riceové doporučil, aby nejprve skoncovala s diktaturou ve Spojených státech, která je tou nejhorší diktaturou na světě.

List přináší názor ruského publicisty Konstantina Zatulina, který se domnívá, že si Američané v Bělorusku zahrávají s ohněm. Tamní režim je podle něj možné změnit jen za cenu prolité krve na barikádách. Naproti tomu známý komentátor Leonid Radzichovskij soudí, že běloruský režim je anachronismem a Moskva by to měla co nejrychleji pochopit. Gazeta Wyborcza připomíná, že ve stínu těchto sporů zůstaly výsledky summitu NATO a Ruska ve Vilniusu, kde Aliance a Rusko podepsaly dohodu o tranzitu vojáků NATO přes území Ruska.

Norský list Aftenposten vyhlásil pátrání po osudu zatoulané pohlednice. Norka Brit Byová totiž v těchto dnech dostala pohlednici, která k ní putovala celých čtyřicet let. Psaní bylo odesláno z norského přístavu Narvik a poslala je její sestra, která v Narviku krátce žila s manželem. Ovšem během čtyřiceti let, kdy pohled putoval, se rozvedla a odstěhovala se do Švédska.

Pohled nyní doručili pošťáci a vůbec jim nebylo divné, že datum odeslání je "trochu" staré. Bylo by docela zajímavé vypátrat, co se dělo s pohlednicí celých čtyřicet let, píše norský list a nabádá čtenáře, aby se ozvali, pokud o osudu zatoulané pohlednice náhodou něco vědí.

Martin Hromádka, Zuzana Boleslavová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme