Zahraniční tisk o čínsko-japonských vztazích

Francie stále usiluje o zrušení embarga na dovoz zbraní do Číny. Čínsko-japonská schůzka bude mít historický význam, pokud se uskuteční. Pád italského premiéra Silvia Berlusconiho. To jsou některá z témat pátečního výběru ze zahraničního tisku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Francouzští politici stále bojují o zrušení embarga Evropské unie na dovoz zbraní do Číny. Píše o tom dnešní International Herald Tribune. Zbrojní zákaz je zastaralý, řekl včera francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin, když zahajoval svou třídenní návštěvu Číny. Tato cesta má podpořit užší čínsko-francouzskou spolupráci, vysvětluje deník.

Francie už dlouho usiluje o zrušení zákazu zbrojního obchodování s Čínou. Svého cíle téměř dosáhla, počátkem roku to vypadalo, že Evropská unie zákaz zruší. Po silném naléhání Spojených států však bylo embargo nakonec ponecháno v platnosti. Jedním z důvodem byl také zákon, který Čína nedávno přijala, a který jí povoluje vojensky zasáhnout, pokud se Tchai-wan pokusí osamostatnit. Také k tomuto zákonu se včera Raffarin vyjádřil. Řekl, že zákon je "zcela slučitelný s postojem Francie", doplňuje International Herald Tribune.

Premiér Koizumi odjel do Indonésie na asijsko-africký summit. Jednou z ostře sledovaných schůzek by mělo být setkání japonského premiéra s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem, píše japonský Asahi Shimbun. Schůzka by se měla pokusit zlepšit napjaté čínsko-japonské vztahy, po nedávných protijaponských demonstracích v Číně. Demonstrace jsou však jen špičkou ledovce, dodává deník.

Nevyřešených otázek zůstává mnohem víc například japonské úsilí o křeslo stálého člena Rady bezpečnosti OSN, bojkot japonského zboží, Tchai-wan, spory o pobřežní území a další. Japonský premiér Koizumi, který schůzku inicioval, stále neví, zda jeho návrh druhá strana přijme. Pokud se uskuteční, bude mít pro oba státy historický význam, soudí Asahi Shimbun.

Italská média v těchto dnech nejvíc zajímá vnitropolitická situace a její hlavní aktér Silvio Berlusconi, který ve středu rezignoval na post premiéra. Jeho krok se většina médií kritizuje. Například list L´Unita v tom vidí počátek Berlusconiho konce. Po nekonečných a nesnesitelných letech vlády Berlusconiho strany Forza Italia (Vzhůru Itálie), nyní slavný podnikatel a premiér v jedné osobě padá ke dnu jako kámen, konstatuje levicová L´Unita.

Berlusconiho kritizuje dokonce i deník Il Foglio, který je v rukou Berlusconiho rodiny. Deník vidí nejlepší řešení v předčasných volbách. Pokud totiž budou koaliční pravicové strany stále usilovat o sestavení "alespoň nějaké" vlády, mohou nadobro ztratit prestiž a charisma a za rok ve volbách propadnou, obává se italský deník Il Foglio.

Polské listy si všímají otevřených slov, která na adresu ruské demokracie a běloruského diktátora Aleksandra Lukašenka zazněla z úst americké ministryně zahraničí Condoleezy Riceové v průběhu její návštěvy v Rusku a Litvě. Je to diplomacie bez rukaviček, píše v úvodníku Rzeczpospolita. Paní Riceová dala prezidentu Putinovi jasně najevo, že Spojené státy jsou silně znepokojeny omezováním svobody médií a koncentrací moci v rukách prezidenta.

Americká ministryně zahraničí neváhala nazvat Lukašenkův režim poslední diktaturou v Evropě a vyzvala k jeho změně. Riceová i její šéf George Bush tím ukazují, jak se rovněž dá hovořit s Moskvou, napsala Rzeczpospolita a doporučila prezidentovi Kwaśniewskému, aby si z nich vzal příklad. Gazeta Wyborcza informuje o tom, že slova Riceové vyvolala hněvivou reakci v Moskvě i Minsku a cituje slova Aleksandra Lukašenka, který Riceové doporučil, aby nejprve skoncovala s diktaturou ve Spojených státech, která je tou nejhorší diktaturou na světě.

List přináší názor ruského publicisty Konstantina Zatulina, který se domnívá, že si Američané v Bělorusku zahrávají s ohněm. Tamní režim je podle něj možné změnit jen za cenu prolité krve na barikádách. Naproti tomu známý komentátor Leonid Radzichovskij soudí, že běloruský režim je anachronismem a Moskva by to měla co nejrychleji pochopit. Gazeta Wyborcza připomíná, že ve stínu těchto sporů zůstaly výsledky summitu NATO a Ruska ve Vilniusu, kde Aliance a Rusko podepsaly dohodu o tranzitu vojáků NATO přes území Ruska.

Norský list Aftenposten vyhlásil pátrání po osudu zatoulané pohlednice. Norka Brit Byová totiž v těchto dnech dostala pohlednici, která k ní putovala celých čtyřicet let. Psaní bylo odesláno z norského přístavu Narvik a poslala je její sestra, která v Narviku krátce žila s manželem. Ovšem během čtyřiceti let, kdy pohled putoval, se rozvedla a odstěhovala se do Švédska.

Pohled nyní doručili pošťáci a vůbec jim nebylo divné, že datum odeslání je "trochu" staré. Bylo by docela zajímavé vypátrat, co se dělo s pohlednicí celých čtyřicet let, píše norský list a nabádá čtenáře, aby se ozvali, pokud o osudu zatoulané pohlednice náhodou něco vědí.

Martin Hromádka, Zuzana Boleslavová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme