Zahraniční tisk o doplňovacích volbách v Drážďanech
V Drážďanech se chystá poslední boj o kancléřské křeslo, uvádějí na prvních stránkách německé deníky. Výjimkou není ani Die Welt. K volebním urnám přistoupí přes dvěstě tisíc drážďanských voličů, kteří svůj hlas odevzdají s dvoutýdenním zpožděním. Volební výsledek už ale neovlivní. Přesto oba kandidáti na post předsedy vlády, Angela Merkelová a Gerhard Schröder, bojují o hlasy voličů do poslední minuty, komentuje předvolební napjatou situaci německý list.
"Potřebujeme novou politiku a až se zavřou volební místnosti, jsem si jistá, že to dojde i spolkovému kancléři," prohlašuje Merkelová. Šéf SPD Schröder ale vyzývá k pokračování reforem a láká voliče na vidinu perspektivní vlády. Kterého kandidáta ale doplňující drážďanské volby posunou blíž ke kancléřskému postu, se ukáže už v neděli, připomíná na závěr německý list Die Welt.
Prezidenti Visegrádské čtyřky požadují výrazné změny Evropské unie, všímá si slovenský deník Sme. Evropská unie se neobejde beze změn, ale nazvat tyto změny "revolucí" by bylo příliš silné, shodli se prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Podle všech státníků, kteří se sešli v jihopolské Wisle, je ale zřejmé, že nepůjde jen o kosmetické změny.
Trnem v oku je politikům především důraz některých starých členů Evropské unie na přechodná období, která souvisejí s otevřením pracovního trhu. Ten podle prezidentů znamená pro země střední a východní Evropy nerovnoprávné členství, píše list.
"Hovořit o reformách bylo módní už za komunismu, ale v současné chvíli by to bylo málo," poznamenal ke schůzce český prezident. Nikdo nevolá po revoluci, ale tato diskriminace prostě není důstojná, shodují se podle slovenského listu Sme všichni čtyři prezidenti.
Stále hlasitěji je nucen hovořit americký prezident o válce v Iráku, uvažuje v dnešním vydání australský deník The Australian. George Bush teď čelí dramatickému vzestupu chaosu a násilí v Iráku a snaží se ve Spojených státech najít pro konflikt další domácí podporu. Podle něj je potřeba posílit vojenské jednotky v Iráku a to především před blížícím se hlasováním o nové ústavě. Zdůraznil přitom, že situaci má pevně v rukou, píše The Australian.
O tom už ale nejsou přesvědčeni běžní Američané. Bush ztrácí jejich podporu a naprostá většina voličů si myslí, že válka v Iráku byl velký omyl. V Iráku je v současné době 147 tisíc amerických vojáků. Přestože Bílý dům nechce předvídat, kolik nových jednotek vyšle v následujících měsících na Blízký východ, spekuluje se, že celkový počet vojáků by mohl překročit 150 tisíc, dodává na závěr australský list The Australian.
Londýnský list Times přináší redakční úvahu k nadcházející návštěvě izraelského prezidenta ve Vatikánu. Ta má podle autora symbolický význam. Staletí nepřátelství mezi křesťany a židy skončila teprve prohlášením druhého vatikánského koncilu z roku 1965, že židé nenesou vinu za smrt Ježíše Krista. Oficiální diplomatické styky mezi Vatikánem a Izraelem pak byly navázány v roce 1993.
Autor redakčního článku v listě Times píše, že kromě duchovního významu nadcházející návštěvy izraelského prezidenta ve Vatikánu je zapotřebí vzít v úvahu také ekonomické zájmy a pokračuje: "Katolická církev má v Izraeli a na okupovaných územích rozsáhlý majetek."
Církev čas od času uvázla ve varu sporů mezi Izraelem a arabským obyvatelstvem, zvláště v přetrvávajících sporech u Božího Hrobu a při nedávné hádce kolem plánů stavby mešity v Nazaretu. Izrael, který si přeje zlepšení vztahů, by uvítal velkou morální autoritu církve v postupu proti terorismu a islámskému radikalismu.
Pro obě strany je však důležitější uvědomění, že katolická církev a židé byli téměř dva tisíce let nepřáteli. Jejich trvající usmíření by nejen ukázalo, že zjevně neřešitelné problémy podléhají dobré vůli, dodalo by také naději všem náboženstvím, že nejhorší nepřátelé se mohou stát nejlepšími přáteli.
