Zahraniční tisk o eskalaci násilí na Blízkém východě
Komentátoři zahraničních listů se také vracejí k rozsudku haagského tribunálu nad Radislavem Krstičem a k zákazu Islámské strany prosperity v Turecku, který vyslovil Evropský soud pro lidská práva. Slovenský deník Sme zaznamenal rostoucí počet slovenských studentů na českých vysokých školách.
Rakouský deník Kurier kritizoval tvrdý postup izraelské armády na palestinských územích a mj. uvedl:
Izraelský argument "sebeobrany" za každou cenu s odvoláním na utrpení holocaustu nemůže ospravedlnit jakékoli dnešní přečiny. Tato - někdy veřejně, většinou však podvědomě - použitá zbraň už dosloužila. Izrael bude v 21. století posuzován podle svých činů. Ty se však zatím řídí archaickým vzorem "oko za oko", který premiér Šaron ještě zdokonalil: vyrazit oko protivníkovi už předem, zní současná deviza.
Jinými slovy: preventivní útoky jako "ultima ratio" izraelské politiky, která už dávno ztratila schopnost posuzovat věci vcelku a potřebuje pomoc zvenčí, aby vybředla ze slepé uličky. Neboť jedno je předem dáno: Izraelci a Palestinci jsou v blízkovýchodním regionu odsouzeni k soužití - ať chtějí nebo ne, uzavírá rakouský list.
K rozsudku mezinárodního tribunálu v Haagu nad generálem Krstičem se vrací španělský El Mundo:
Protože se prokázalo, že Radislav Krstič se v roce 1995 podílel na masakru 8000 osob v bosenské Srebrenici, je rozsudek spravedlivý. Ale Radovan Karadžič a Ratko Mladič, hlavní viníci této genocidy, jsou stále na svobodě. Proces proti Krstičovi také nepřispěl k objasnění úlohy OSN, která svůj úkol v Bosně nesplnila. Je možná naivní očekávat, že by soud zřízený Spojenými národy tuto organizaci odsoudil. Jenže o její odpovědnosti se v rozsudku vůbec nemluví. Tím automaticky vzniká dojem, že v Haagu jsou odsuzováni jen poražení.
Švédský Dagens Nyheter k tématu poznamenal, že haagský tribunál vstoupil právně takzvaně na "pole neorané", když rozhodl, že znásilnění lze také považovat za válečný zločin. Totéž se stalo v případě Radislava Krstiče, který byl jako první odsouzen za genocidu. Soud projevil i potřebnou samostatnost, když navzdory rozsáhlým protestům a varováním obžaloval z válečných zločinů i Slobodana Miloševiče, uvádí švédský deník.
Nizozemský De Volkskrant komentuje zákaz Islámské strany prosperity v Turecku, který vyslovil Evropský soud pro lidská práva.
Turecké islámisty nelze srovnávat s fanatickými íránskými mulláhy nebo s afghánským Talibanem. Jsou umírněnější než jejich duševně spříznění muslimové jinde. V jejich stranickém programu nebylo uvedeno, že islámské zákony je nutno zavádět i násilím. Rozsudek Evropského soudu dává navíc Turecku neoprávněně šanci projevit se jako Evropou uznávaná demokracie. Zákaz Islámské strany prosperity však nelze posuzovat nezávisle na sporné pověsti, která Turecko v souvislosti s demokracií a lidskými právy provází. Evropská unie by na to měla Turecko důrazně upozornit, soudí haagský De Volkskrant.
Slovenský deník Sme zaznamenal rostoucí počet slovenských studentů na českých vysokých školách a označil to za "prolomení hradby nedůvěry v pohledu na věci slovenské". Slováci - píše list - výborně zvládají češtinu, ovládají ruštinu i angličtinu a do pověstného českého pragmatismu vnášejí prvek jemné emocionality. Většinou pocházejí z Košic, což je podle deníku jakási reminiscence z dob, kdy se z východu chodívalo "na Karlovku do Prahy" naprosto samozřejmě.
Vzájemná nechuť pominula a obě studentské komunity se v Česku svorně baví o školném, které se zatím neplatí, ale o kterém se v české společnosti mluví už osm let. Půjde-li to takhle dál, budeme moci vysoké školy na Slovensku s jejich trvalými finančními problémy zavřít. A doma zbudou jen akademičtí funkcionáři, uzavírá slovenský deník Sme.