Zahraniční tisk o eutanazii v Nizozemí a o Temelíně
Zahraniční tisk se dnes věnuje odmítavému postoji evropského komisaře Güntera Verheugena vůči rakouské protitemelínské politice, nizozemskému zákonu o eutanazii a samozřejmě i nadále nemoci šílených krav a dění kolem amerických prezidentských voleb.
Vídeňská konzervativní Die Presse informuje o kritice z úst komisaře Verheugena na adresu Rakouska. Günter Verheugen tento týden v Bruselu připomněl, že tehdejší ministr zahraničí Wolfgang Schüssel měl vznést námitky proti Temelínu v roce 1997 - dnes už je příliš pozdě, dodal. Nemůžeme jednat o uzavření Temelína, protože nebyl v roce 1997 uveden na seznamu nedostatečně bezpečných jaderných elektráren vedle Bohunic, Kozloduje a Ignaliny. Nemůžeme ani jednat o bezpečnostních standardech jaderných elektráren, protože v rámci Evropské unie takové standadrdy neexistují," zdůraznil komisař Verheugen. Temelín podle jeho slov určitě nebude odstaven. Nepochybně však dojde k požadovanému přezkoušení dopadů jihočeské jaderné elektrárny na životní prostředí, připustil komisař.
K otázce zrušení takzvaných Benešových dekretů, jak je od ČR za přispění EU požaduje rakouská strana, Günter Verheugen uvedl, že tato záležitost není pro připojení České republiky k Evropské unii relevantní a že také nebude brána v úvahu při vstupním dialogu s Prahou. Unie se rovněž neobává hrozby korutanského hejtmana Jörga Haidera uspořádat v Rakousku referendum o rozšíření Unie. S první vlnou rozšíření počítá Günter Verheugen v období mezi rokem 2003 a koncem roku 2005, informuje vídeňská Die Presse.
Dnešní vydání britského listu Guardian se ve svém komentáři vrací k otázce nemoci šílených krav a to v souvislosti s podstatně zpřísněnými bezpečnostními opatřeními, která včera vyhlásila Evropská komise.
Jde o zásady, které Velká Británie zavedla do praxe už před pěti lety. Podle Guardianu ví Británie všechno o vymýcení této nákazy u dobytka staršího 30 měsíců. Věnuje se tomu už od března 1996. Díky tomu se v posledních letech u žádné krávy tohoto stáří nemoc neobjevila. V Británii bylo poraženo a spáleno více než 4 a půl miliónu kusů hovězího dobytka a dnes procházejí zdravotními testy i starší dojné krávy, poznamenává Guardian.
Boj proti nemoci šílených krav bude stát daňové poplatníky Evropské unie 400 milionů liber ročně a zároveň se sníží stav hovězího dobytka vhodného ke spotřebě o 10 procent. Náklady spojené s léčbou nemoci BSE i prevencí proti ní jsou tedy ohromné a odmítavě by se k jejich vynaložení mohly vyjádřit země, které samy dosud nejsou nemocí šílených krav zasažené - především Finsko, Švédsko, Itálie a Rakousko. Nemoc šílených krav však nezná hranice Spotřebitelé by měli vědět, že v zájmu jejich ochrany aplikujeme nejpřísnější bezpečnostní měřítka," cituje na závěr britský Guardian evropského komisaře pro bezpečnost potravin.
Dnešní vydání německého listu Die Welt komentuje nový zákon o euthanasii, který schválila dolní komora nizozemského parlamentu. V komentáři nazvaném Kritika nizozemské licence na zabíjení" jeho autoři uvádějí: Nizozemí, země nekonečné tolerance, kde je částečně legalizovaná konzumace drog, získalo navíc svobodu rozhodovat o životě a smrti."
Jako první země světa legalizovala aktivní pomoc umírajícím. Nově přijatý zákon je však kritizován nejen ze zahraničí, ale také uvnitř země - například církví a křesťansko-demokratickou stranou. Podle mluvčího nizozemské biskupské konference zákon porušuje princip absolutní nedotknutelnosti lidského života od narození do smrti."
Podobně odmítavě se vyjádřil nizozemský list Algemeen Dagblad", který označil uzákoněnou euthanasii za praktickou alternativu obtížné existence". Nizozemský parlament svým činem otevřel debatu o euthanasii v mnoha zemích. Například Vatikán v této souvislosti hovoří o smutném rekordu Holandska". Daleko ostřejší vyjádření však učinila německá nadace Hospitz, která označila rozhodnutí haagského parlamentu za udělení licence na zabíjení", uzavírá německý list Die Welt.
K bitvě právníků o výsledek amerických prezidentských voleb poznamenává lucemburský deník Luxemburger Wort, že i když přední zodpovědní politikové nechtějí svá rozhodnutí odvozovat od výsledků anket, neměl by Al Gore názory svých krajanů zcela ignorovat. Měl by se naopak vážně zamyslet nad tím, zda jeho neústupnost ještě více neuškodí beztak už pošramocené pověsti americké demokracie. Jestliže by ustoupil, mohl by se považovat za morálního vítěze a nezablokoval by si tak svou další politickou budoucnost, soudí Luxemburger Wort.
Dánský liberální Politiken na adresu Gorova rivala George Bushe napsal, že jeho požadavek trvat na výsledku hlasování z minulé neděle je v podstatě výrazem nedostatečného respektu před demokracií, kdy musí mít váhu každý jednotlivý voličský hlas. Lze jen doufat, že americká justice tento princip při nadcházejících rozhodnutích potvrdí, dodává deník.
