Zahraniční tisk o evropské politice Německa po volbách
Nová evropská politika Německa, pojetí česko-slovensko-amerických vztahů očima Slováků, vztah Iráku a OSN, africký problém HIV pozitivních - taková jsou témata pondělního vydání zahraničních deníků.
Frankfurter Allgemaine Zeitung se zabývá povolební zahraniční politikou Německa. Po volbách podle deníku zmizí nacionalistická rétorika a němečtí politici se budou moci vrátit k idei staré Evropy. Za dob Helmutha Kohla si Evropa zvykla na německého souseda jako na alternativní proevropskou sílu, ale Schroderova nacionální politika tuto pověst značně pošramotila.
Německo by si mělo zejména vylepšit svůj vztah s Francií, protože ten představuje jeden ze základních pilířů evropské integrace. Německo by také mělo poctít větší důvěrou bezpečnostní politiku Evropské Unie, kterou v poslední době opomíjelo. Spojené Státy Americké jsou dnes snad už poslední zemí na světě, která si může dovolit absolutní suverenitu a Německo by si to mělo uvědomit, uvádí Frankfurter Allgemaine Zeitung.
Komentář slovenského deníku Sme se zamýšlí nad současným vztahem České a Slovenské republiky k Spojeným státům Americkým. S trochou nadsázky se v něm říká, že Amerika dnes není "největší velmocí", ale spíše disidentem. Češi a Slováci by si měli připomenout, že to byla právě Amerika, která vydatně pomáhala Masarykovi při budování jejich společného státu a svými činy ukázala, že souhlasí s masarykovskou vizí evropské integrace.
Na rozdíl od současné Evropy, Amerika ještě stále věří v uplatnění svého politického a morálního vlivu na svět. Češi a Slováci dnes bojují o podporu Ameriky stejně jako tehdy - Masaryk vytvořil legie v Rusku, nyní jsme vyslali své jednotky do Afghanistánu. V této situaci tedy máme mimořádnou šanci vytvořit si dobrý vztah se Spojenými státy. Ty by měly podporovat bývalé státy Československa, uvádí deník Sme.
Do historie nahlíží i americký deník Independent a to v souvislosti s nedávným prohlášením amerického prezidenta Bushe, že se OSN stává takovou, jakou byla před druhou světovou válkou. Bush si ale neuvědomuje, že na scestí tehdy dovedl spojené národy právě takový cynismus, jaký ukazuje Amerika nyní. Organizace spojených národů, která vznikla mezi válkami, pomohla, společně se Spojenými státy, na svět nejen zemím střední Evropy, ale také formovala střední východ, včetně vytvoření moderního Iráku. Brzy se však stáhla do izolace a národy jako jsou Arméni nebo Kurdové v jejich státotvorných snahách nepodpořila. Během druhé světové války, kdy nedokázala přesvědčit velmoci k pomoci novým suverénním státům proti Hitlerovi, zcela ztratila autoritu.
Dnes se Spojené národy pokouší opět neúspěšně vymanit z diktátu světových mocností, skrývajících útok na Irák za nesmyslné fráze. Proč by měl mít tedy Irák dnes respekt z OSN? Postoj amerických představitelů může Organizaci národů zcela zničit, uvádí deník Independent.
Britský The Econonomist si klade otázku: mají se inspektoři OSN ihned vrátit do Iráku? A odpovídá: nikoliv. Nejprve se musí stanovit přesná pravidla pobytu inspektorů, Spojené státy mají pravdu, když si nepřejí jejich okamžitý návrat. Během jejich pobytu na území Iráku byl na ně vyvíjen velký tlak, aby nalezli a dohlédli na zničení iráckých zbraní hromadného ničení. Přesto se spokojili s několika dokumenty, v nichž Irák vlastnictví zbraní popírá, ačkoliv se jednalo o naprosto bezcenné papíry. Pokud by tedy měli pokračovat v tomto trendu, neměl by návrat inspektorů žádný smysl.
Inspektoři spojených národů nemohou nahradit pracovníky Rady bezpečnosti, v což však doufají Rusko a Francie, kteří se brání ozbrojenému konfliktu. Podle Economistu je tedy jedinou cestou, jak situaci vyřešit, oznámit Iráku, že pokud zbraně nezničí ihned sami za přítomnosti inspektorů, ujmou se likvidace Spojené státy a Velké Británie, třeba i za použití násilí.
Hrozba útoku Spojených států na Irák a americká vojenská přítomnost ve východní Asii - to je téma, nad kterým se zamýšlí filipínský list Phillipines Daily Enquirer. Cituje z něho zpravodaj Radiožurnálu v Zamboanze Robert Mikoláš.
