Zahraniční tisk o evropské zahraniční politice
Rakouský Kurier se zamýšlí nad nevýraznou zahraniční politikou Evropské unie a konstatuje, že kvůli ní Evropa stojí stranou světového dění. Evropské deníky si všímají oznámení prezidenta Evropské centrální banky o jeho předčasné odchodu z této funkce. Slovenské listy neskrývají rozčarování nad vystoupením slovenských hokejistů na olympijských hrách v Salt Lake City.
Rakouský Kurier se zamýšlí nad nevýraznou zahraniční politikou Evropské unie a domnívá se, že by se Evropa měla více zapojit do mimoevropského politického dění.
Události z 11. září a období poté ukázaly Evropanům zcela názorně, kde stojí. Totiž stranou. Odtud Unie jako paralyzovaná sleduje rozvášněného amerického prezidenta Bushe, který neomylně a vytrvale kutí na svém "Impérium Americanum" a teď si právě bere na mušku Irák. Námitky - například ze strany Francie, že se odpovědní činitelé ve Washingtonu příliš málo radí se spojenci na starém kontinentě, jsou správné a současně i dotčené...
Ovšem jen silného partnera lze brát vážně. Platí to ve zbrojně-technickém stejně jako v politickém směru. Jenže po nějaké jasně vymezené evropské zahraniční politice není široko daleko ani stopy. Kdo však nemá co říct, je odsouzen k mlčení. Na světovém politickém jevišti je slyšet vždy jen silný hlas, píše rakouský Kurier.
Evropské deníky, mezi nimi i londýnský Financial Times, komentují oznámení prezidenta Evropské centrální banky Wima Duisenberga o jeho předčasné abdikaci.
Francouzská vláda se domnívá, píše list, že na základě jakési "džentlemenské dohody" ještě před nástupem Duisenberga do úřadu ho ve funkci vystřídá Jean-Claude Trichet, guvernér francouzské cedulové banky. Trichet je kandidát s dobrou kvalifikací, pokračuje britský list. Je to architekt politiky silného franku, která je nesporná.
Francouzská justice však nadále prošetřuje, zda se ministerstvo financí, které Trichet svého času vedl, nepodílelo na falšování knih u společnosti Crédit Lyonnais. uzavírá britský Financial Times.
Ruský deník Vremja posuzuje tzv. bezpečnostní aspekty Zimních olympijských her v Salt Lake City a mj. uvádí:
Je možno konat takovou slavnost pod ochranným deštníkem vojenských stíhaček, za tři metry vysokými ochrannými ploty, s přísným kontrolním systémem, který pomocí satelitu hlídá dokonce i sportovce? Na bezpečnost olympiády bylo vynaloženo na 300 milionů dolarů. Je však jasné i laikovi, že absolutní záruka bezpečnosti nemůže existovat. Proč tedy riskovat životy výkvětu mládeže tohoto světa?
Prezident Bush prohlásil, že Spojené státy jsou ve válečném stavu - je tedy absurdní pořádat světové sportovní hry v zemi, která vede válku. Guvernér státu Utah k tomu dodal, že olympiáda zacelí rány, které zemi způsobil terorismus. To je neodpovědný populismus! A když se tyto rány nazacelí a naopak se otevřou rány nové - co potom? táže se závěrem ruský deník Vremja.
Moskevská Nezavisimaja Gazeta zaznamenala navržení amerického prezidenta a britského premiéra na Nobelovu cenu míru - a napsala:
Je to pro nás velká událost. Dva z našich "bratří ve zbrani" - George Bush a Tony Blair - se mají stát kandidáty na Nobelovu cenu míru. A to nejen za nějakou bagatelu, nýbrž za nejsvětější ze všech činů: v boji za světový mír! Bojovat za mír je těžké: letadla útočí, lodě plují, granátomety duní, vrtulníky padají...Je tedy jen logické, že zakladatelé protiteroristické koalice mají dostat cenu, která nese jméno vynálezce dynamitu, soudí Nezavisimaja Gazeta.
Dnešní slovenský tisk se vrací k neúspěšnému vystoupení slovenských hokejistů na olympijských hrách a je rozčarován z porážky s Německem. Ze slovenských deníků cituje zpravodaj Radiožurnálu Robert Mikoláš.
