Zahraniční tisk o francouzsko-amerických vztazích během konfliktu v Libanonu
Konflikt na Blízkém východě stále neutichá. Naopak, vojenské operace se stupňují a počet obětí i mezi civilisty narůstá. Boje mezi militantním šíitským hnutím Hizballáhem a izraelskými vojáky probíhají už i na libanonském území. Co světová média?
Německý deník Sueddeutsche Zeitung píše, že současné úvahy o vyslání mezinárodních jednotek, které by v jižním Libanonu vytvořily nárazníkové pásmo, jsou naivní. "Kdokoli by teď vyslal své jednotky na Libanonsko-izraelskou hranici, bude zneužíván, vydírán a možná i vtažen do války," varuje list Sueddeutsche Zeitung.
Francouzký deník Le Figaro přináší zajímavý pohled na francouzsko-americké vztahy a roli obou států v izraelsko-palestinském konfliktu. Na rozdíl od jiných krizí, které je rozdělovaly, nejsou pozice George Bushe a Jacquesa Chiraca vůči Hizballáhu nijak nesmiřitelné. Francouzi i Američané hrají tentokrát stejnou hru, každý na své straně, ale se stejným cílem: odzbrojit Hizballáh a aplikovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN.
Od léta 2004 byla libanonská otázka tématem, na kterém mohli Bush a Chirac pracovat společně: oba dva si myslí, že je na čase potlačit Hizballáh, a že toto řešení je klíčové pro celý arabský svět. Saudská Arábie, Egypt i Jordánsko, země ohrožované rostoucím vlivem šíitského Íránu doufají v to samé. Pokud jde o dělbu práce mezi oběmi zeměmi, Američané zůstávají věrni své roli a podporují Izrael, který vnímají po únosu dvou vojáků na jeho vlastním území jako v roli napadeného. Na Francii připadla role obhájce Libanonu, země, která platí válkou vysokou daň, analyzuje situaci Le Figaro.
Americký prezident George Bush poprvé použil svého práva veta a odmítl zákon o financování kontroverzního výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk. Současný poměr sil přitom nedává Sněmovně reprezentantů a Senátu moc šancí toto veto přehlasovat.
Americké deníky se věnují na předních stránkách diskuzím o vetu prezidenta Bushe, kterým opět pozastavil rozvoj výzkumu kmenových buněk. Když se naposledy o tomto eticky a politicky složitém tématu diskutovalo, prezident Bush všechny překvapil opatrným kompromisním návrhem, který jakkoli byl založen na sporných předpokladech, které se později ukázaly jako mylné, dokázal zajistit Bushovi pět let relativního klidu, myslí si Washington Post a pokračuje.
Prezidentské veto tohoto zákona jistě zintenzívní boj o kmenové buňky mezi náboženskou pravdou a mnoha a mnoha ostatními. Zároveň to Bushe postaví přesně na opačnou stranu veřejného mínění o tomto tématu. Ani jedna z těchto zpráv není pro prezidenta dobrá.
Tomuto tématu věnuje svůj komentář také New York Times. Diskuse o zákonu ukazuje složitou povahu politiky potratů a lékařského výzkumu ve Spojených Státech, píše list. Poodhaluje i rozpaky demokratů v této oblasti. Rozvoj ultrazvuku podpořil odpor vůči umělému přerušení těhotenství a řada demokratů zaujala v této věci nesmiřitelné stanovisko.
Naopak někteří republikáni byli donuceni zmírnit svůj černobílý pohled na svátost života a přistoupit na strukturovanější a eticky propracovanější rétoriku. Současné veto tak dostává prezidenta do zvláštní situace i vůči některým lídrům z jeho strany. Je také třeba poznamenat, že mnoho z nich už pracuje na svém obrazu ve volbách v roce 2008, myslí si New York Times.
Tématu se věnují také evropské listy. Například francouzský deník Le Monde ve svém úvodníku píše: To, že americký Senát schválil zákon o federálním financování výzkumů na kmenových buňkách lidských embryí, zapsal se zásadně do dějin složitých vztahů mezi politikou, vědou a morálkou. George Bush správně podotkl, že tento zákon je otázkou výběru mezi vědou a etikou. Prezident zůstal svým vetem věrný svému přesvědčení. V této věci se ale názory lidí pomalu ale jistě mění, domnívá se Le Monde.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který zaručuje exportní monopol Gazpromu, ten zásobuje Evropu plynem z jedné čtvrtiny. Rozhodnutí přišlo pouhé dva dny po summitu G8 v Petrohradu, kde Rusko slíbilo, že své energetické trhy otevře a zprůhlední. Jak reagují například ruská média?
Mlčením. Jak potvrdil náš moskevský zpravodaj Petr Vavruška, jakýkoli komentář na toto téma hledal v ruských denících marně. Deník Izvěstija přinesla jako jednu z hlavních informaci o tom, že Rudé náměstí se do budoucna možná bude muset obejít bez hudebních show. Tamní radnice totiž tvrdí, že velké koncerty škodí chrámu Vasila Blaženého - stavbě, jejíž barevné kopule připomínají kopečky zmrzliny a která se stala symbolem Moskvy.
