Zahraniční tisk o francouzských volbách
Zahraniční tisk se věnuje především francouzským prezidentským volbám. Zabývá se však i dalšími prezidentskými tématy, a to z Pákistánu a z Turecka.
Začneme ale již zmíněnou Francií, odkud se nám z výběrem z tamního domácího tisku přihlásil zpravodaj Českého rozhlasu Jan Šmíd.
Tak to byl Jan Šmíd přímo z Paříže, jak ale výsledek voleb komentují okolní státy?
Například britský The Guardian upozorňuje, že vítěz musí na domácí scéně sehrát dvojí hru. "Sarkozy teď potřebuje ze všeho nejvíce soudržnost Francouzů. Aby vyhrál, využíval strachu velké části voličů. Aby uspěl, musí vštěpovat naději," píše list.
A španělský El País dodává ještě jednu podmínku Sarkozyho trvalejšího úspěchu: "Aby dovedl Francii tam, kam chce, musí zvítězit také v parlamentních volbách plánovaných na červen," upozorňuje deník.
Francie ale hraje nemalou roli i na poli diplomacie. Jak média hodnotí Sarkozyho vítězství z tohoto úhlu pohledu?
Například německý Frankfurter Allgemeine Zeitung se ptá, na co se teď mají připravit evropští partneři Francie. A sám si také odpovídá: "Na prezidenta, který bude stavět francouzské zájmy nade vše a který, což je potěšitelné, se nedrží politické doktríny evropeismu. Ale snazší to s Francií v budoucnu nebude," domnívá se německý list
Možná stojí za připomenutí, že Sarkozy je doma i v zahraničí vnímán jak zastánce amerických zájmů v Evropě. Pařížská zpravodajka listu The New York Times dnes podotkla, že nastupující prezident se snaží tuto pověst tak trochu setřást: připomněl už Američanům, že ani pevné přátelství neznamená shodnost názorů, a kritizoval také Spojené státy za obstrukce v boji proti globálnímu oteplování.
Že by to tedy s proamerickou orientací Sarkozyho nebylo tak jednoznačné? Každopádně zejména ruská média mají v tomto ohledu jasno. Citovat můžeme třeba z listu Kommersant. "Je očividné, že za Nicolase Sarkozyho se zahraniční politika Paříže výrazně otočí a nový šéf Elysejského paláce přehodnotí své vztahy s Ruskem," píše deník a připomíná, že odcházející prezident Jacques Chirac byl v posledních letech častým terčem kritiky francouzských médií právě kvůli příliš vřelým vztahům s Vladimirem Putinem.
Kommersant dále cituje nedávná slova samotného Sarkozyho: "Pokud se mě zeptáte, ke komu bude mít Francie blíže - zda ke Spojeným státům nebo Rusku, které velmi dobře známe díky válce v Čečensku, tak odpovídám - k USA", uzavírá Sarkozyho slovy svůj článek věnovaný francouzským volbám Kommersant.
A prezidentská tématika z jiných zemí? Příklady Turecka a Pákistánu ukazují, že ne vždy je prezident vybírán tak snadno, jako v zavedených demokraciích.
Ke včerejší, opět nezdařené volbě tureckého prezidenta se vrací německý deník Der Tagespiegel. Podle něj armádní a justiční elity podupaly všechna demokratická pravidla. První volbu prezidenta zrušil ústavní soud po upozornění armády, že umírněný proislámský kandidát a ministr zahraničí Abdullah Gül prý ohrožuje světský charakter státu. Podle listu se nemohlo dostat odpůrcům tureckého vstupu do Evropské unie lepšího argumentu, než je vývoj kolem Güla, který nakonec svoji kandidaturu stáhl.
A co je nového kolem prezidenta v Pákistánu - tam už řadu let vládne generál Parvíz Mušaraf? Mušaraf je v čele státu už od října 1999, kdy se chopil moci převratem. Nové je ale to, že lidem dochází s jeho vládou trpělivost. Pákistánský list se dnes obšírně věnuje včerejším výrokům Mušarafem sesazeného předsedy Nejvyššího soudu Iftichára Čaudrího, jenž na protivládní demonstraci prohlásil, že pod diktaturou nemůže Pákistán dlouhodobě přežít.
Jak tedy hodnotí pákistánští komentátoři Mušarafovy šance? Například list Dawn dnes přetiskl analýzu, která si všímá Mušarafovách opakovaných pokusů stát se prostředníkem v izraelsko-palestinském konfliktu. "Tyto snahy se jeví spíš jako prezidentova snaha udržet si podporu Spojených států pro svou absolutní moc," podotkl deník.
