Zahraniční tisk o Gruzii i Afghánistánu
Další vývoj v Gruzii po prezidentských volbách, v nichž zvítězil nedávný opoziční předák Michail Saakašvili, a dohoda afghánské Velké džirgy na nové ústavě široce komentuje dnešní světový tisk. Zamýšlejí se také nad zřícením egyptského letadla s francouzskými turisty do Rudého moře.
Gruzie je kokpitem studené války, myslí si britský Guardian. Jednou z mála dobrých zpráv právě uplynulého, válečného roku byl gruzínský převrat, který se odehrál bez násilí. Nebezpečí krveprolití tam ale pořád nezažehnali. Studená válka totiž rozpadem Sovětského svazu neskončila. Spojené státy se zájmu o oblast nevzdaly.
Takzvané jižní křídlo se mělo stát výchozím bodem pro omezení ruského vlivu a Gruzie byla výborným kandidátem. A tak se do Ševardnadzeho království začaly lít americké peníze. Jenže mecenáši se po deseti letech dočkali jen korupce a rozkladu. Proto musel Ševardnadze skončit. To se nelíbilo ani Gruzíncům, jejich převrat byl spíš ekonomický, než politický.
Clintonovská, a po ní i bushovská administrativa má ve Střední Asii svoje vojenské posádky. Oficiálně jde o obranu proti terorismu. Neoficiálním úkolem jednotek je omezovat ruský vliv v oblasti. Právě teď podpořily převrat nacionalisty Michaila Saakašviliho. A otázkou zůstává, zda si nový prezident uchová dobré vztahy s Rusy a pochopí, že američtí našeptávači pro něj nemají cenu. Jinak se zaplete do osidel studené války, upozorňuje deník Guardian.
Nová konstituce v Afghánistánu je tématem číslo jedna pro americký deník New York Times. Po čtvrtstoletí války nastává konečně éra demokracie, píše list. Lója džirga neboli Velká rada Afghánistánu dodala do ústavy například přímou volbu prezidenta nebo nezávislé soudy, které se právě organizují. Země byla přejmenována na Islámskou u republiku Afghánistán. Slovíčka tu byla vážena na lékárnických vahách, a tak název kombinuje demokratické principy země i základ v islámském náboženství.
Ústavu schvalují nejen organizace za lidská práva a ženská hnutí, ale i světová diplomatická veřejnost. Jedním z hlavních důvodů, proč to s afghánskou ústavou tak dobře dopadlo, je podle pozorovatelů hlavně dohoda s etnickou skupinou Paštunů. Ti totiž přistoupili na společný jazyk. Společně s Uzbeky a Turkmeny, dalšími etnickými menšinami, pak získali mnoho výhod. Někteří experti také tvrdí, že nová afghánská ústava je tou nejlepší v oblasti.
V souvislosti s novým případem onemocnění SARS v Číně došli tamní vědci k zajímavým závěrům. Deník China Daily píše, že chybějícím článkem způsobujícím nemoc by mohly být krysy. Právě krysám, které zaplavily jeho dům, připravoval dvaatřicetiletý Číňan pastičky. Brzy poté se nakazil virem SARS. Vědci nedávno objevili cestu, kterou virus cestuje ke člověku. Je jí řada asi deseti zvířat. Poslední článek, z něhož nákaza přeskočí rovnou na člověka, se však stále nedařilo odhalit.
Teď už je možná jasno. Experti Světové zdravotnické organizace ale nesdílejí čínský optimismus. Dokud muž i zvířata neprojdou přísnými laboratorními testy, nebude teorie potvrzena. Tolik dnešní China Daily.
Včerejší návštěva britského premiéra Tonyho Blaira u britských vojáků v jižním Iráku je námětem komentářů a reportáží na titulních stránkách britských deníků. Listoval jimi náš spolupracovník na britských ostrovech Milan Kocourek.
Po pádu egyptského letadla do Rudého moře zrušilo mnoho evropských leteckých společností své pravidelné linky. Francouzský deník Liberation ale nad postupem aerolinek kroutí hlavou. Je s podivem, že se společnosti odvolávají na hrozbu terorismu právě teď. Incident v Rudém moři totiž neměl s terorismem nic společného. Je výsledkem běžného nebezpečí, které na cestující v letecké dopravě čeká.
Německý Berliner Zeitung označuje současný stav dokonce za hysterii. Je to srovnatelné s obdobím po 11. září 2001, tvrdí deník. Noviny dále píšou, že vyvolávat atmosféru strachu není jen zájmem militantních nacionalistů. Posvátná hrůza před teroristickými útoky se hodí i americkému prezidentu Bushovi. Jeho mnohdy pochybná rozhodnutí se totiž v takové atmosféře lépe přijímají, tvrdí Berliner Zeitung.
Podle španělského ABC se Spojené státy staly obětí vlastního strachu. Američané se izolovali a jsou hyperprotektivní, píše list. Největší chybou USA by tak bylo, kdyby se chytily do pasti vlastní bezpečnosti, tvrdí ABC. Pro spojence je totiž vždycky lepší spolupracovat na ospravedlněné válce, než věřit nepodloženým obsesím.
Pád egyptského letounu byl špatně načasovaný stal se právě v situaci, kdy Američané ohlásili další plánované útoky Al-Kajdy. Nebezpečí tu je, ale musíme na něj pohlížet realisticky, dodává španělský ABC.
