Zahraniční tisk o hypermarketech na Slovensku

Zahraniční noviny dnes píší o národních zájmech na summitu Evropské unie v Barceloně, o postoji Commonwealthu k Zimbabwe a tvrdí, že hypermarkety útočí na Slovensko.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Národní zájmy se zase jednou dostaly na první místo, komentuje průběh vrcholného setkání Evropské unie v Barceloně ruský deník Komersant: V Německu a ve Francii se letos konají volby. Proto politici myslí méně na sjednocenou Evropu a více na zájmy svých voličů. Sociálně demokratický spolkový kancléř Gerhard Schroeder se vymezuje proti pravicovému kandidátovi Edmundu Stoiberovi. Stoiber už vícekrát vyzval Brusel, aby se nemíchal do cizích záležitostí. Kancléř Schroeder hodlá ulovit hodně hlasů ze Stoiberova tábora. Proto lze jeho současnou evropskou politiku označit slovy Deutschland ueber alles.

Odsouzení volebního podvodu v Zimbabwe evropskými představiteli v Barceloně je nutná, ale ne dostačující podmínka pro mezinárodní izolaci Roberta Mugabeho, soudí londýnský The Independent. Není to v první řadě Evropská Unie, která se musí zasazovat o demokratická práva zimbabwského lidu. Tento úkol leží na bedrech sousedů Zimbabwe, především Jižní Afriky, a Commonwealthu. Ten musí Zimbabwe zbavit členství. Pokud to některé africké země nechtějí připustit, pak mohou ty země Commonwealthu, které Mugabeho zvolení odmítají, samy vystoupit z organizace. Možná to vypadá jako drastický krok, ale věrohodnost organizace je ve hře.

Nejnovější statistiky ukazují jasně, že Rakousko je přistěhovaleckou zemí, píše vídeňská Die Presse. V roce 2001 se přes 30 tisíc lidí stalo Rakušany, což je více než kdy dříve. Tak vysoké číslo vyvolává otázky: Kvete obchod s fingovanými sňatky? Máme se čeho obávat? Mohl by se i Saddám Husajn za zvláštní zásluhy stát Rakušanem? Spíše ne. Jde o to, že někdy se i z cizinců musejí stát Rakušané. K největšímu přírustku občanů státu došlo na základě toho, že vykázali deset let trvalého pobytu v zemi. Takzvaný integrační balík, o kterém se v zemi bouřlivě diskutuje, situaci příliš nezmění. Výši počtu přistěhovalců by mohl ovlivnit až za deset let. Záleží na tom, kolik lidí propadne u zkoušky z němčiny.

Převážná většina obyvatel na Slovensku přijala nástup hypermarketů pozitivně, píše deník Sme. Jak ovšem zareagovala na novou situaci ekonomika? Předběžné výsledky obchodní bilance za minulý rok naznačovaly hodnoty hluboko v mínusu. Celkový schodek, převyšující 100 miliard korun, šokoval většinu ekonomů. Průměrně velká potravinářská firma přichází ročně o 40 až 60 milionů korun. To vše se děje v období, kdy Evropská unie požaduje přizpůsobení se jejím kritériím.

Slovensko se stane v průběhu 5 let minimálně z 85 procent závislé na dodávkách z unie a existuje předpoklad, že i vinou agresivního jednání obchodních řetězců se toto procento bude zvyšovat, píše list a pokračuje: Zákon o obchodních řetězcích, který předkládá do Národní rady skupina koaličních poslanců, musí být neodkladně přijatý. Ministři by si alespoň před volbami měli uvědomit, že především zastupují zájmy obyvatel Slovenska, a ne Evropské unie, a že Slovensko nekončí v Rači, ale v jihoslovenské nížině při Královském Chlumci.

Markéta Kaclová, Robert Mikoláš, Eva Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme