Zahraniční tisk o irácké krizi

Vypadá to, jakoby Saddám Husajn učinil první krok k podrobení se rezoluci OSN, která rýsuje jasnou cestu k pokojnému odzbrojení. Přesto musíme zůstat opatrní, vyzývá v dnešním vydání londýnského deníku Guardian britský ministr zahraničí Jack Straw.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Pokračuje: Neuplynuly ani dva měsíce od chvíle, kdy Saddámův režim prohlásil, že za žádných okolností už do své země zbrojní inspektory OSN nepřijme. Více než rok pohrdal Saddám Husajn záměry OSN a pokračoval ve vývoji zbraní hromadného ničení. V osmdesátých letech použil jedovatý plyn, jímž zabil tisíce iráckých Kurdů a desetitisíce íránských vojáků.

Není důvod pochybovat, že by tyto zbraně použil znovu. Svět už nesmí stát stranou a nechat hrozbu narůstat. K vojenskému zásahu je možné přikročit pouze tehdy, když jsou vyčerpány veškeré diplomatické způsoby řešení. Dějiny nás ale učí, že mohou nastat časy, kdy může síla posloužit k dosažení širšího míru, dodává Jack Straw pro dnešní Guardian.

Očekávání se nenaplnila - Irák přijal rezoluci Rady bezpečnosti dokonce dva dny před vypršením lhůty, kterou mu OSN stanovila, napsal dnešní Frankfurter Allgemeine Zeitung. Co se dá čekat teď? Irák musí do 8. prosince předložit úplný seznam zbraní hromadného ničení a nebezpečných objektů, o které se zbrojní inspektoři pod vedením Hanse Blixe zajímají.

Pro začátek je jasné, že Američany postavené hrozivé kulisy nezklamaly. Narozdíl od první války v Zálivu irácký diktátor ví, že pokud by tentokrát zašel dál, mohlo by to pro něj znamenat politický konec. Hrací plány se totiž už věnují i tomu, jaký režim by mohl Saddáma Husajna vystřídat, poznamenává dnešní Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Prezident George Bush upíná od loňského 11. září střídavě pozornost na Osamu bin Ladina a na iráckého prezidenta Saddáma Husajna. Včera se musel soustředit na oba, poznamenává dnešní New York Times. Zatímco odborníci ověřovali pravost Ládinova projevu, Husajn oznámil přijetí rezoluce OSN o odzbrojení jeho režimu.

To tedy znamená, že Amerikou vedená válka proti Iráku se odsouvá na později. Bílý dům ale zůstává z pochopitelných důvodů skeptický a nevěří, že by Husajn bral nové inspekce vážně. Mezitím se téměř jako hrozivá noční můra znovu vynořil bin Ládin, v jehož smrt Američané doufali. Západ se snaží zastavit útoky Al Kajdy a odzbrojil Irák. Především by se ale měl postarat o to, aby Ládinova propaganda nepadla na úrodnou půdu, varuje dnešní The New York Times.

Bin Ládin se chce trefit do Achillovy paty Západu, píše v souvislosti s televizním vystoupením hledaného teroristy italský deník La Stampa. Jako dobrý spojenec udělal bin Ládin pro Hussajna jeden strategický tah: Varoval Washington, že pokud zahájí válku, nebude se konat pouze v Bagdádu, ale na všech frontách - v ulicích západních měst. Varování je směřované v prním případě proti spojencům Bílého domu, protože tyto země - a jejich veřejné mínění - jsou Achillovou patou mezinárodní koalice.

Irácká válka ještě ani nezačala, ale její protagonisté se v očekávání prvního úderu rozestavují po poli jako v 19.století. Bush posílá jednotky do zálivu, Saddám vydává rozkazy svým důstojníkům a Usáma rozhodně nechce zůstat stranou. Druhý akt války proti terorismu je připraven, poznamenává italský list La Stampa

Největší hrozbou pro budoucnost britské monarchie bude neschopnost královské rodiny počínat si tak, aby si zachovala respekt britského obyvatelstva, domnívá se britský deník Financial Times. Dům Windsorů jedná po neúspěšném procesu proti bývalému komorníkovi princezny Diany Paulu Burrelovi hloupě a arogantně a prostě. Na celkou aféru vyvíjí neodpovídající vliv. Mimořádná odhalení posledních dnů zatlačila do pozadí úspěch zlatého jubilea vlády královny Alžběty a navíc nařízená kontrola může zodpovědět jenom některé otázky.

Princ Charles pověřil tímto úkolem svého vlastního sekretáře Michaela Peata a svým voláním po nezávislém vyšetření celý dosavadní průběh vyšetřování zlehčil. Nyní je jasné, že dům Windsorů stále nepochopil potřebu větší otevřenosti, která je nutná pro britskou monarchii v 21.století , uzavírá list Financial Times.

Radka Průšová, Pavla Kvapilová, Zuzana Boleslavová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru