Zahraniční tisk o irácké krizi

Irák je prvním testem Bushovy nové doktríny preventivní války, píše se na stránkách amerického deníku The Washington Post. Představuje významné odchylení od americké zahraniční politiky v minulosti, proto je velice důležité, aby se preventivní válka ukázala být správným precedentem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Ve dvacátém století potřebovali diktátoři jako Hitler nebo Stalin podporu vlády, aby mohli pozabíjet milióny lidí. V jednadvacátém století mohou teroristé držet zbraně hromadného ničení a sami podnikat útoky, při kterých zemřou tisíce lidí. Tato "privatizace války" je skutečně obrovským nebezpečím, v tom má Bush pravdu, souhlasí Washington Post.

Jeho administrativa však ještě nevyřešila otázku, jak tento nový přístup provádět. V Listině OSN je totiž jasně uvedeno, že použití síly musí být omezeno na individuální nebo kolektivní obranu. Přípravné operace před bezprostředně se blížící válkou - jako v případě Izraele v roce 1967 - povoleny jsou, ale preventivní válka mezi ně nepatří. Bush má pravdu v tom, že vzhledem k novému nebezpečí globálního terorismu mohou být náklady čekání příliš vysoké.

Ale jeho zásah musí být podpořen mezinárodním souhlasem. Mnohostranná preventivní válka může být ospravedlnitelná, jednostranná nikoli. Pak by se totiž každý stát mohl označit za soudce a vykonavatele a hrozné zkušenosti z první poloviny dvacátého století by přišly nazmar, poznamenává americký list The Washington Post.

Francouzské sdělovací prostředky věnují pozornost diplomatickým jednáním o rezoluci Rady bezpečnosti k Iráku. Postoje Francie si všímá list Le Figaro. Do deníku nahlédneme společně se zpravodajem Radiožurnálu v Paříži Janem Šmídem.

Přehrát

00:00 / 00:00

J. Šmíd: Tisk

Bývalá Jugoslávie se těžko vyrovnává s organizovaným zločinem, domnívá se International Herald Tribune. Slobodan Miloševič zavlekl Jugoslávii - nyní nazývanou Srbsko a Černá hora - zpět do časů středověku. Organizovaný zločin se v desetiletí konfliktů a izolace bez mezinárodní pomoci nebývale rozrostl. Zoran Djindjič se snažil zemi vrátit do moderní Evropy. Spolupracoval s Haagským tribunálem, protože vydání zločinců bylo jedinou možností, jak přerušit jejich síť v Srbsku a navíc

Západ vázal svou pomoc právě na předání zločinců Haagskému soudu. Za djindjičovou vraždou zřejmě jeden z těchto organizovaných gangů stojí. Mocenské vakuum po Djindjičově smrti nejspíš vyplní gangsteři spojení s Miloševičem, kteří zůstali v armádě a v tajné policii. Pokud se to stane, je pravděpodobné, že Srbská unie s Černou horou se rozpadne a znovu se stane destabilizující silou na Balkánu, soudí International Herald Tribune.

Slovensko zřejmě podpoří akci USA proti Iráku i bez nové rezoluce Rady bezpečnosti. Stanovisko o podpoře USA je odvážné a správné, soudí slovenský deník SME. Určitě se vyrojí mraky kritiků, jejich argumenty jsou však mylné. Debata kolem slovenského postoje v irácké krizi je postižena nedorozuměním, které se v plném rozsahu projevilo v parlamentní rozpravě o vyslání chemické jednotky. Argumenty proti se točily kolem mezinárodní legality, respektive správnosti amerického zásahu. To je debata určitě zásadní, ne však z hlediska Slovenska, pokračuje deník.

Nám by mělo stačit, že válka proti Iráku nemůže být dobyvačná nebo zločinná ve svém základním principu. Slovensko má plný mandát k tomu, aby své chování podřídilo vlastním zájmům. V našem zájmu je například pokračování vojenské přítomnosti Američanů v Evropě. Nebo také vymezení Evropy jako spolupracovníka, nikoli soupeře Ameriky, a tak dále. Slovensko je zkrátka dost svobodné na to, aby ho v tého kauze motivovaly pouze vlastní zájmy, uzavírá slovenský deník Sme.

Milan Kopp, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme