Zahraniční tisk o íránsko-amerických vztazích

Írán pokračuje ve slovních přestřelkách se Spojenými státy. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád k tomuto účelu využil i své včerejší, málo vídané interview pro americkou televizi ABC. Odmítl v něm, že by Teherán jakkoli podporoval šíitské milice v Iráku. Američané přitom o víkendu oznámili, že mají důkazy, které svědčí o opaku. Íránsko-americké vztahy jsou dnes hlavním tématem zahraničních novin.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Podívejme se nejprve na stránky amerických deníků. New York Times americkému prezidentu Georgi Bushovi radí, aby konečně odkryl karty, když mluví o vztahu k Íránu. List píše: "Pokud se Bush skutečně obává, že Írán podporuje stále krvavější občanskou válku v Iráku - a měl by se obávat - musí přestat snít o změně režimu v Teheránu a najít cestu, jak přesvědčit íránské vůdce, aby mu pomohli zvládnout irácký chaos."

"Je třeba, aby dokázal, že opravdu ví, kdo je zodpovědný za irácké neštěstí, a vysvětlil, jak hodlá odvolat americké vojáky, aniž by podnítil ještě horší konflikt," nešetří amerického prezidenta list New York Times. A má i radu pro americké Kongresmany - podle deníku Kongres musí dokázat, že se tentokrát nenechá oklamat ani donutit k podpoře další válečné katastrofy - tedy ke konfliktu s Íránem. "Jak málo se tato administrativa poučila ze svých chyb je stálým zdrojem údivu. Zdá se, že čím větší chyba, tím méně se z ní americká vláda poučí," uzavírá New York Times.

Americko-íránským vztahům se věnují i noviny ve Velké Británii. Deník The Independent je například popisuje slovy "Obvinění, zapírání a tajemný způsob diplomacie". "Především je třeba se ptát, proč Spojené státy ukazují prstem na Írán a irácké šíity, když povstalci, kteří způsobují armádě Spojených států a irácké vládě ty největší ztráty, nejsou šíité, ale sunnité, kteří spolu se Saddámem Husajnem ztratili moc. Používá snad americká administrativa Írán jako obětního beránka za své vlastní prohry v Iráku? Nebo si snad připravuje mezinárodní půdu pro další ukázku vojenské síly?" uzavírá svůj komentář několika otázkami britský The Independent.

Podmíněné propuštění bývalé teroristky Brigitte Mohnhauptové zaměstnává podle očekávání komentátory německých deníků. Většina z nich se domnívá, že soud udělal správnou věc, když odpustil Mohnhauptové doživotní trest a po 24 letech jí dovolil opustit vězeňskou celu. Někdejší vůdčí postava Frakce Rudé armády má tedy cestu ke svobodě otevřenou.

Die Welt nazval verdikt "v nejlepším slova smyslu byrokratickým aktem." Podle soudu neexistují důvody pro to se domnívat, že by se někdejší teroristka RAF dopustila dalších těžkých zločinů. Šéf CSU Stoiber tak nemá pravdu, když tvrdí, že předchozí omluva pozůstalým obětí by bývala byla nezbytně nutná. Takový projev lítosti totiž zákon nepředepisuje, podotýká Die Welt.

Jeho argumentaci přebírá i Süddeutsche Zeitung, podle něhož je Německo právním státem a nikoli státem odplaty. Ani nejvyšší míra trestu neopravňuje k psychickému zničení vězně, dodává list. Utrpení obětí je důležitý argument. Trest ho ovšem nemůže nikdy vykompenzovat a navíc propuštění po 24 letech přece neznamená odvolání původního rozsudku, poznamenává Süddeutsche Zeitung, který propuštění Mohnhauptové považuje za projev lidskosti státu.

Dosud bylo omilostněno nebo předčasně propuštěno z vězení 19 bývalých příslušníků Frakce Rudé armády, kteří byli odsouzeni na doživotí. I tato velkorysost přispěla k úpadku a zániku RAF, dodává německý deník.

Jiří Hošek, Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme