Zahraniční tisk o irském referendu

Listy si všímají zítřejšího referenda v Irsku. Romane Prodi tvrdí, že druhé irské "ne" smlouvě z Nice by znamenalo katastrofu. Zastavíme se u odhalení severokorejského jaderného programu a některých nových šokujících poznatků o teroristické síti Al Kájda.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Pokud Irové v sobotu v referendu podruhé odmítnou Smlouvu z Nice, bude to podle předsedy Evropské komise Romana Prodiho znamenat pohromu. Proces rozšíření unie by se zastavil, řekl Prodi v rozhovoru pro francouzský odpoledník Le Monde. "Z politického hlediska bude rozšíření pochopitelně i nadále nezbytné. Ale nemůžeme dosáhnout rozšíření, pokud Irové podruhé řeknou ne," tvrdí Prodi. Pokud se rozšíření nezdaří, bude to pro Evropu podle Prodiho znamenat politickou a ekonomickou pohromu. Zdůrazňuje přitom, že přijetí dalších deseti zemí nezpůsobí v unii žádné dodatečné problémy. Pomalý pokrok unie podle Prodiho nemá co do činění s rozšířením. "Situace nemůže být horší a paralyzovanější než teď," prohlásil Prodi s tím, že rozšíření by mohlo dotlačit unii k tomu, aby přijala nezbytná rozhodnutí.

Prodi si nicméně myslí, že se kalendář rozšíření podaří dodržet. I když vedle opakovaného irského referenda zlobí Brusel i spory ohledně společné zemědělské politiky a demise nizozemské vlády, je podle něj už pozdě proces rozšíření zastavit.

"Na této cestě jsme už zašli příliš daleko a zastavení by mělo velmi vážné důsledky," řekl Prodi. Zdůraznil, že kandidátské země do příprav na rozšíření investovaly spoustu sil a jeho odklad by vzbudil nejen jejich zklamání, ale i napětí. Prodi v rozhovoru, který vyšel v předvečer jeho návštěvy Paříže, také vyzval Francii, aby se v rámci Evropské unie více angažovala.

Jihokorejský list Dong A Ilbo se pozastavuje nad tím s jakou lehkostí vodila Severní Korea své jižní sousedy za nos.

Zatímco v klidu vyslala své sportovce na asijské hry do Soulu, připravovala za našimi zády atomovou bombu, rozhořčuje se asijský deník. Severní Korea porušila všechny možné dohody, včetně ženevské konvence a zejména pošlapala smlouvu o spolupráci s Jižní Koreou, která byla podepsána teprve 15.června tohoto roku. Jihokorejci teď napjatě očekávají, jak se k situaci postaví jejich vláda v čele s prezidentem Kim Te Džungem.

Je na čase, aby Kim Te Džung otevřel oči a tvrdě se proti severnímu sousedovi postavil, píše jihokorejský deník. Všichni jsme mu nyní do rukou svěřili své životy. Porušení odzbrojovacích dohod není jen otázkou Severní Koreje a Spojených států nebo mezinárodních organizací. Jde především o konflikt mezi Severní a Jižní Koreou, dodává list Dong A Ilbo.

Událost samozřejmě komentují i japonské noviny: dnešní The Japan Times přinášejí stanovisko tamní vlády. Stejně jako v případě Jižní Koreje, i s Japonskem podepsala Severní Korea několik dohod - hlavně pchjongjangskou dohodu podepsanou z roku 1994. V ní se Severní Korea zavazuje podvolit se mezinárodnímu právu ohledně držení jaderných zbraní. Smlouvy měly dlouhodobě vést ke zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi.

Tento proces je ale teď vážně narušen. Japonský premiér Džuničiró Koizumi uvedl, že jeho země bude striktně vyžadovat úplné odstranění jaderných zbraní a pro americkou vládu dodává, že před včerejší návštěvou Severní Koreji o jejím zbrojení nevěděl, píše list The Japan Times.

"Tak tohle je to poslední, co by chtěl prezident Bush slyšet", glosuje situaci v Severní Koreji britský magazín The Economist. Americká vláda ale zatím neví na čem je - severokorejský vůdce Kim Čong-il totiž může jen blufovat. Američané přesto s možností vývoje jaderních zbraní v Koreji počítali: Korea má dostatek možností, jak si opatřit materiál i technologie. I proto byli tak opatrní, když se korejský režim začal před nedávnem otevírat světu. Jak k tomu poznamenává The Economist, Kim Čong-il je nevypočitatelný.

Ruská Pravda se věnuje problematice Al Kájdy. Ve Spojených státech totiž nedávno vydalo několik bývalých příslušníku FBI nezávisle na sobě publikace, které obsahují nečekaná odhalení. Podle jedné z nich vlastnila teroristická organizace Al Kájda několik menších nukleárních zbraní, které získala od bývalých agentů KGB. Usáma Bin Ládin prý také od roku 1990 zaměstnával početnou suitu sovětských vědců, kteří pracovali ve vojenských laboratořích v Kandaháru. Mezi prodejci materiálu pro bomby nefigurovala jen ruská a čečenská mafie - v roce 1998 bylo zatčeno několik teroristů, kteří získali jaderný materiál v německých laboratořích.

Podle některých zdrojů se Usáma Bin Ládin ozbrojoval také chemickými zbraněmi pocházejícími z Iráku a Severní Koreje. V citované knize se dokonce uvádí, že Al Kájda získala i menší množství botulotoxinu z České republiky, píše ruský deník Pravda.

Milan Kopp, Jiří Hošek, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru