Zahraniční periodika komentují aktuální vývoj v povolebním Izraeli, plány na vývoz hovězího masa z Evropy, slibné obnovení rozhovrů mezi kolumbijskou vládou a guerillovou organizací FARC a také aktuální dění v Chorvatsku.

9:05 16. února 2001 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dnešní Independent obrací svou pozornost na činnost jugoslávských zákonodárců, kteří dnes alespoň částečně odškodní královskou rodinu Karadjordjevičů. Jugoslávie se dnes definitivně rozloučí se svou komunistickou minulostí, když federální parlament schválí zákon, kterým obnoví jugoslávské občanství členům královské rodiny. Před 54 lety zbavili místní komunisté deset členů královské rodiny jejich občanství. Ti už šest let předtím uprchli před německou invazí do Londýna. Obnovení jugoslávského občanství se ale stejně dožili jen tři členové královské rodiny. Jak nová vláda uvedla, doby, kdy byly odlišné názory trestány a lidé vyháněni do exilu, by měly být pryč. V této souvislosti se ještě očekává přijetí zákona, který by královskému rodu navrátil i jeho majetková práva.

Ještě jednou k Balkánu. A tentokrát k Chorvatsku. Možnému negativnímu vlivu současných demonstrací chorvatských nacionalistů a válečných veteránů na nadcházející turistickou sezónu si všímá chorvatský Večernji list. Cituje z něj náš spolupracovník v Záhřebu - redaktor České televize Alexandr Tolčinský.

Rakouský Der Standard komentuje obnovení jednání mezi kolumbijskou vládou a guerillovou organizací FARC, Revoluční stávkovou silou Kolumbie. Jedním z nejpalčivějších témat jejich rozhovorů, které byly přerušeny v listopadu 1999, byl osud dvanáctiletých až šestnáctiletých dětí, které se často účastní bojů na straně guerilly. Děti, které stráví ve službě guerilly až tři roky, jsou po návratu do „civilního života" ztracené. Kolumbijská vláda proto slíbila, že se postará o jejich vzdělání a další zařazení do společnosti. V kolumbijské občanské válce bylo zabito už více než 130 tisíc lidí.

Prvořadá pozornost zahraničních periodik patří stále napjatější situaci na Blízkém východě. „Možnost palestinské občanské války", „Terorismus na obou stranách", „Blízký východ na okraji katastrofy" - to jsou jen některé titulky poznámek a komentářů v zahraničním tisku.

Britské konzervativní Timesy poznamenávají, že nová izraelská vláda zřejmě udělá vše potřebné k ochraně svých občanů. Dokonce i politikové, kteří jsou jako Šimon Perez pro mír, přiznávají, že za dané situace nelze v mírovém procesu pokračovat. Likud a Strana práce se mohou relativně rychle dohodnout na společných zásadách spolupráce, nebudou-li muset neustále uklidňovat ultra-ortodoxní odpůrce rozhovorů. Zato palestinská správa autonomních území je před ekonomickým kolapsem, pokračuje list. Vede ji elita, kterou s masami obyvatel spojuje pouze korupce. Stáhnou-li se Izraelci z linie dostřelu, hrozí nebezpečí palestinské občanské války, obávají se londýnské Timesy.

Izrael zřejmě stále ještě nechápe, že nikdy nedosáhne míru, dokud bude používat stejných metod jako protivník, navazuje španělský El País. Jediný rozdíl je v tom, že Izraelci jsou bystřejší a mají lepší možnosti. Soustavnou blokádou obsazených území bere Izrael desetitisícům Palestinců jejich existenční základnu. V posledních měsících se navíc selektivní vraždy (jako zabití Arafatova osobního strážce) staly státní politikou, soudí španělský list.

Zatímco ruská Komsomolskaja Pravda pochybuje o ujištění bavorského premiéra Stoibera, že dohodnutých 100.000 tun dodávek bavorského hovězího pro Rusko bude „naprosto nezávadných", haagský De Volkskrant naopak pochybuje o reálnosti návrhu evropského agrárního komisaře Franze Fischlera dodávat přebytečné hovězí do zemí třetího světa. Už v roce 1994 se ukázalo, píše list, jaké důsledky měl odbyt holandských přebytků masa do afrických zemí jako Burkina Faso a Mali: tamní trh se zhroutil, ceny masa prudce klesly a afričtí rolníci rázem zchudli: museli zemědělské plochy přeměnit na pastviny, což zároveň znamenalo postupně větší plochy afrických pouští. Holandští chovatelé skotu a vepřů však přežili. Lze tedy jen doufat, že ministři zemědělství zemí EU hodí Fischlerův plán do koše, uzavírá list.

Radka Průšová, Petra Lazáková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít