Zahraniční tisk o izraelské ochranné zdi
Pokud Izrael nevezme svou budoucnost do vlastních rukou, musí očekávat bouři, prohlásil podle deníku Jerusalem Post izraelský premiér Ariel Šaron na nedělní schůzce svých ministrů a poradců, po které nařídil, aby výstavba bezpečnostní bariéry kolem palestinského západního břehu Jordánu pokračovala. Vzepřel se tak pátečnímu rozhodnutí haagského mezinárodního soudu OSN, který ji označil za nezákonnou.
Posledním argumentem byla včerejší dálkově odpálená exploze na autobusové zastávce v Tel Avivu, která zabila devatenáctiletou seržantku izraelské armády a zranila několik dalších lidí. "Je to první vražda, která se odehrála pod patronátem mezinárodního soudu," řekl premiér Šaron a dodal, že Palestinci jasně demonstrovali to, co haagský tribunál nechtěl uznat. Hlavním důvodem jejich odporu proti pohraniční bariéře je fakt, že její dokončení by mohlo velmi zkomplikovat další zabíjení izraelských civilistů.
Komentátor jeruzalémského deníku připojuje k rozhodnutí haagského soudu řadu otázek: Můžeme očekávat spravedlnost od mezinárodního tribunálu, kde je účast izraelského právníka nemyslitelná, přestože v něm zasedá egyptský a jordánský soudce? Jak je možné, že soud úplně pominul otázku palestinského terorismu, kterému má bránit pohraniční zeď, a místo toho pronášel výroky o legalitě židovských osad?
Soudci se nejdříve vyhnuli úvaze, že Izrael má právo na vlastní ochranu, a vzápětí rozhodli, že jeho bezpečnostní opatření ohrožují Palestince, kteří na něj útočí. Každý, kdo si to uvědomí, musí dojít k závěru, že soudní líčení v Haagu byla od počátku maškaráda. Řada evropských osobností však soudí, že mezinárodní právo je třeba respektovat. Izrael má přesto jedinou možnost: chránit své občany před terorem, dodává Jerusalem Post.
Šokující vražda amerického novináře Paula Klebnikova, syna ruských emigrantů a od dubna šéfredaktora ruské verze časopisu Forbes, našla širokou odezvu na stránkách dnešních ruských listů. Vybírá z nich náš moskevský zpravodaj Petr Voldán.
V nedělních volbách do horní či poradní sněmovny japonského parlamentu utrpěla vládní koalice vedená liberálně demokratickou stranou významné ztráty. Vláda sice nemůže padnout, protože o ní rozhoduje dolní poslanecká sněmovna, ale japonský deník Asahi píše, že premiér Džuničiró Koizumi už není "zlatým dítětem politiky", jak se mu ještě donedávna říkalo. Jeho slova a skutky už nemají ve veřejnosti ani zdaleka takovou odezvu, jaká mu řadu měsíců nepřetržitě zvedala sebevědomí.
Když roku 2001 Koizumi prohlásil, že svou liberálně demokratickou stranu úplně zničí, nadšení publika neznalo mezí. Výsledkem byla rekordní popularita v průzkumech veřejného mínění a vítězství jeho strany ve volbách do poradní sněmovny. O tři roky později už premiér pro své posluchače žádný excelentní výrok neměl a jeho sliby se navíc nepotvrdily. Místo toho je jeho jméno často terčem posměšných komentářů, které nakonec voliče obrátily proti němu.
Jeho popularitu poškodila i tvrdá důchodová reforma, o které se navíc v parlamentu pořádně nediskutovalo, a bez důkladné debaty se obešlo i vládní rozhodnutí, že se japonští vojáci připojí ke spojeneckým silám v Iráku. Tady premiér narazil na instinktivní japonský pacifismus, který se datuje od konce druhé světové války. Opoziční Demokratická strana svedla včera se svou vládní soupeřkou poprvé vyrovnaný souboj. Komentátor deníku Asahi nicméně soudí, že včerejší volby neznamenají úspěch návrhů opozice, vypovídají spíše o úpadku popularity kdysi velice oblíbeného premiéra.
