Zahraniční tisk o janovském summitu

Světové deníky analyzují střety a cíle skupiny sedmi nejvyspělejších zemí a Ruska, které se zrcadlily na summitu v Janově a všímají si zejména neshody v klimatologii. Rozebírají také neutichající napětí na Blízkém Východě a neúspěch indicko-pákistánské schůzky o Kašmíru.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejdůležitější událostí uplynulého víkendu byl bezesporu summit G8 v Janově, evropské deníky tuto schůzku široce komentují, začněme nejprve v Itálii, kde reakci italského tisku sledovala Vědunka Lunardi.

To byla spolupracovnice Radiožurnálu vědunka Lunardi a pokračujeme v Německu, kde reakci listu Die Weltu přináší Zita Senková

A pokračujeme dalšími reakcemi na summit Budapešťský Népszabadság k událostem v Janově soudí, že "takhle to nemůže jít dál". Jednak nelze při každé schlůzce dvou nebo více státníků vyhlašovat pokaždé všeobecnou mobilizaci. Nesmyslné slepé násilí nesmí překonávat zdravý rozum, který hledá řešení problémů. Na druhé straně tu máme situaci, kdy se ti, kdo mají rozhodovat, dávají už předem ovlivnit masovými akcemi, reálnými hrozbami a agresí. To neprospívá nikomu, uvádí maďarský Népszabadság.

V souvislosti se světovou konferencí v Bonnu o globálním klimatu a ochraně životního prostředí upřesnili klimatologové svou prognózu pro 21. století. Do roku 2100 se podle nich zvýší teplota na naší planetě o 1,4 až 5,8 stupně Celsia, praví se v nejnovější zprávě OSN uveřejněné v odborném časopise Science s tím, že nejvyšší odhad teplotního vze-stupu je možná poněkud nadsazený a může se pohybovat pod hranicí 5 stupňů.

Existuje však ještě řada nevyjasněných otázek - například četnost a intenzita tropických bouří a jejich vliv na změny světového klimatu. Jisté je že od roku 1995 se počet hurikánů nad Atlantikem a Karibskou oblastí zdvojnásobil. Současně se oteplila severní část Atlantického oceánu. Povrchová teplota moří je přitom rozhodujícím faktorem pro vznik hurikánů. Vědci odhadují, že v oblastech s výskytem ničivých tropických bouří se jejich počet v příštích 10-40 letech podstatně zvýší, nebudou-li v blízké budoucnosti učiněna příslušná opatření proti globálnímu oteplování, informoval deník Die Welt.

Konzervativní norský Aftenposten poznamenává k aktuálnímu vývoji blízkovýchodního konfliktu. Zřejmě zcela vědomou indiskrecí z vládních kruhů vešlo ve známost, že izraelský premiér Ariel Šaron vytáhl ze zásuvky plány pro rozsáhlou proti Palestincům pro případ, že palestinské vedení nezíská kontrolu nad svými sebevražednými atentátníky a ostatními teroristy útočícími na Izrael. Existují totiž extrémistické skupiny jako palestinské hnutí Hamás, které nechce ani mír, ani poklidné soužití s Izraelem, dodává norský "Aftenposten".

Řada evropských deníků se vrací k indicko-pákistánskému summitu. Ten se uskutečnil jen s obtížemi a ztroskotal na neschopnosti obou nepřátel shodnout se aspoň verbálně na tom, jak se postavit k otázce Kašmíru, k území, o něž vedly obě země už dvě krvavé války, napsal k tématu španělský El País.

Podle již citovaného norského listu Aftenposten trval pákistánský prezident Mušaráf na tom, že otázku Kašmíru je třeba vyřešit přednostně a ne až po dosažení pokroku v jiných oblastech. Je to v rozporu s osvědčenými strategiemi při mírových rozhovorech, kdy se nejprve odstraňují z cesty menší překážky. Indický prezident Vádžpejí se zase nechal svými hinduisticko-nacionalistickými stranickými stoupenci dotlačit ke strnulým postojům vůči Kašmíru. Jednou už konečně obě strany musí pochopit, že problém Kašmíru pro neústupnost a politickou neschopnost staví obě země na pranýř, uzavírá Aftenposten.

Milan Kopp, Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru