Zahraniční tisk o Jörgu Haiderovi

Listy také komentují obavy evropských zemí v souvislosti se zacházením s údajnými členy teroristické organizace Al-Kajdá, kteří jsou zadržováni na základně Guantánamo. Všímají si také rozhodnutí Finska nedat do oběhu jedno a dvoucentové euromince a vracejí se k obnoveným rozhovorům o budoucnosti Kypru.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Konzervativní norský Aftenposten poznamenává k novým konfliktům kolem rakouského pravicového populisty Jörga Haidera.

Nijak nepřekvapuje, že předák rakouských pravicových radikálů Haider opět řinčí zbraněmi a lidovým hlasováním proti České republice se snaží vyprovokovat protesty a nevoli. Je to jeho styl a je to zároveň i snaha dát svému pravicovému populismu určitý profil poté, co jeho strana Svobodných převzala vládní odpovědnost. Haiderův výpad je mj. zajímavý tím, že kormidluje ve vodách stejného pravicového populisty - premiéra Silvia Berlusconiho v sousední Itálii.

Jak silný je v současné době tento politický trend v Evropě, která opatrně, ale jednoznačně otvírá své hranice na východě, čímž podněcuje podvědomý strach z ostřejší konkurence na trhu práce? táže se norský list a pokračuje: Evropská unie je pro Haidera i pro Berlusconiho terčem útoků: může projevit svou zranitelnost v situaci, kdy převáží vlna proticizineckých nálad. Pak by byla cena ze strany Evropanů za dosud nedostatečné upevnění evropských struktur vysoká, upozorňuje norský Aftenposten.

Britský The Guardian komentuje evropské obavy v souvislosti se zacházením s údajnými členy teroristické organizace Al-Kajdá na americké vojenské základně Guantanamo na Kubě.

Tajná přelíčení s těmito válečnými zajatci před vojenskými soudy, kde i občanům Evropské unie hrozí trest smrti, vyvolávají u Evropanů instinktivní nevoli. Pokud k tomu bude docházet, a to i bez aspektu možných poprav, musí Amerika počítat s tím, že bude při své pomstychtivosti vůči Al-Kajdá muset čelit stále nepřátelštěji naladěné evropské veřejnosti.

Na rozdíl od mýtu údajně jedinečného anglo-amerického respektování osobních svobod je evropská kontinentální etika v oblasti lidských práv mnohem silnější. Žádná jiná evropská země nepřijala jako odpověď na teroristické útoky v USA z 11. září minulého roku tak razantními zákony jako Británie. Jestliže Tony Blair obhajuje americký postup jako lidský a bezúhonný, hrozí mu ztráta mnohem významnějších přátel, uvádí britský The Guardian.

Podle informací moskevského deníku Izvěstija hodlá bývalá sovětská republika Uzbekistán pronajmout své vojenské letiště Chanabad poblíž hranice s Afghánistánem na 25 let Spojeným státům jako vojenskou základnu. Rusko však s dlouhodobou vojenskou přítomností USA na území bývalých sovětských středopasijských republik nesouhlasí. Spojené státy a Uzbekistán nicméně dojednaly umístění až 3000 amerických vojáků a asi 60ti stíhaček v jižní části země.

Do renovace a pronájmu letiště hodlá Pentagon investovat necelých 800 milionů dolarů ( 910 milionů eur). Také sousední Kyrgyzstán by očividně americkou trvalejší přítomnost uvítal. První vojenský kontingent USA už podle slov kyrgyzského prezidenta Askara Akajeva pomohl zemi stabilizovat. Američané chtějí obnovit civilní letiště Manas u Biškeku asi 400 km od čínských hranic a umístit tam už v únoru dalších asi 3000 mužů. Ruské vojenské vedení se mezitím smiřuje s myšlenkou, že vojenská přítomnost USA ve střední Asii bude trvalejšího charakteru, dodávají moskevská Izvěstija.

Ani ne dva týdny po zavedení eura se Finsko rozhodlo nedat do oběhu jedno- a dvoucentové euromince, píše nizozemský De Telegraaf. Je to rozumné rozhodnutí. V Nizozemí byly centové mince už po celá léta do značné míry neznámé. Od 1. ledna 2002 jsou však obyvatelé s touto nepříjemnou mincí opět konfrontováni. Nemá prakticky žádnou hodnotu a v peněžence jen zbytečně zabírá místo. V bezhotovostním platebním styku může cent klidně zůstat, stejně jako jeho předchůdce. Ale jako tvrdá měna by se toto bezcenné platidlo už razit nemělo, soudí haagský De Telegraaf.

K obnoveným rozhovorům o budoucnosti Kypru poznamenávají švýcarské noviny Neue Zürcher Zeitung:

Většina ostrovních Turků vidí v připojení Kypru k Evropské unii jedinou možnost jak prolomit jeho ekonomickou izolaci a překonat tíživou chudobu jeho obyvatel. Z hospodářské nutnosti jsou zjevně mnozí ochotni k určitým politickým kompromisům s kyperskými Řeky. Turecko muselo vzít konečně na vědomí, že z připojení Kypru k EU budou mít prospěch i kyperští Turci, jejichž zájmy údajně Ankara chrání, píše závěrem švýcarský deník.

Haagský Algemeen Dagblad uvádí k ohlášené abdikaci kdysi úspěšného saského premiéra Kurta Biedenkopfa:

Řada odhalení o jeho jednání pochází přímo z CDU - jako pomsta. Kurt Biedenkopf si za uplynulých 12 let jako premiér nadělal spoustu nepřátel. Jako panovník z 19tého století nikoho vedle sebe nestrpěl a spolu se svou ženou se dal oslavovat tak, jako by v jejich žilách proudila královská krev.

Zpočátku bylo mnoho východních Němců příchodem tohoto "zápaďáka" do Saska nadšeno: dodával jim sebevědomí a povzbuzoval je, aby se nedali deklasovat jako "občané druhé kategoerie". Postupně se však nadšení změnilo v nenávist a pohrdání. Prudký pád tohoto bezesporu schopného německého politika připomíná tragický odchod ex-kancléře Helmuta Kohla, který také nevěděl, kdy má odejít, uzavírá Algemeen Dagblad.

Petr Vavrouška, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru