Zahraniční tisk o jubileu M. Gorbačova
Světové listy si všímají vztahů Švýcarů k Evropské unii, vývoje na Balkáně a situaci Miloševiče a v neposlední řadě i sedmdesátým narozeninám bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova.
Týdeník European Voice vycházející v Bruselu se na pozadí nedělního švýcarského referenda zabývá vztahem Evropské unie ke Švýcarsku.
Zatímco případné členství Švýcarska v Unii by Evropská komise uvítala, existuje řada témat, o kterých by bylo zapotřebí jednat. Pragmatičí Švýcaři hledají za velkými politickými projekty cílevědomě spíše hmatatelné výhody. Evropská komise by však ze strany Švýcarska raději viděla větší úsilí proti daňovým únikům a přeshraničním kriminálním aktivitám, které tuto alpskou zemi v srdci Evropy zneužívají jako vhodnou skrýš, uvádí týdeník European Voice.
Moskevská Izvěstija komentuje tahanice mezi Jugoslávii a Západem o svrženého diktátora Miloševiče.
Nejnovější vývoj ukazuje - píše list - že vztahy mezi Bělehradem a Západem se pozvolna zlepšují. Děje se tak na pozadí jakéhosi výměnného obchodu. V sázce je hlava bývalého šéfa státu Slobodana Miloševiče, kterého Rusko do poslední minuty podpořilo. Nový jugoslávský prezident Vojislav Koštunica se dosud bránil vydat svého poraženého předchůdce do Haagu mezinárodnímu tribunálu pro válečné zločiny. Trvá na tom, že Miloševič bude souzen doma - pokud vůbec. Při domácí" variantě procesu je Miloševič obviňován z únosů, vražd svých protivníků a dalších pro diktátory typických pochybení". Přitom by bylo snadnější postavit Miloševiče před haagský tribunál pro spáchané válečné zločiny, než ho doma soudit kvůli korupci, domnívají se ruská Izvěstija.
Evropské deníky si připomínají sedmdesátiny prvního a zároveň posledního sovětského prezidenta Michaila Gorbačova. Ruská Nězavisimaja Gazeta napsala, že Gorbačovovi se v Rusku nikdy nedostalo náležitého ocenění. Naproti tomu dodnes vyvolává nadšení a vlnu sympatií na Západě - hlavně v Evropě a ve Spojených státech. Gorbi, Gorbi! znělo dlouho z úst milionů lidí. A nejen proto, že by byl Západu činil bůhvíjaké ústupky, jak se to často tvrdí v Rusku. Byl a je to spíše respekt před jeho přirozeností, kterou Gorbačov vyzařoval, a před jeho vnitřním přesvědčením, že ze vztahů mezi státy a národy lze násilí vyloučit, píše Nězavisimaja Gazeta.
Otci ruské perestrojky jsou k jeho jubileu věnovány filmy, pořádají se koncerty a další akce na jeho počest - zkrátka velké oslavy, potvrzující po letech Gorbačovův návrat z politického propadliště na scénu, přidává se italská La Stampa. Jsou to mj. rozhovory, zprávy a výpovědi z úst jeho přátel - politiků a intelektuálů z minulosti i současnosti, kteří oceňují jeho dílo v historické konkurenci. Už po dva dny mluví ruská média hlavně o Gorbim, připomíná La Stampa.
Světový tisk si pozorně a s pobouřením všímá nekulturních aktivit afghánského Talibanu, který zahájil tažení proti buddhismu a jeho kulturním památkám. Pařížská Liberation poznamenala, že talibanští vůdcové zjevně příliš dlouho nepřemýšleli o svém záměru vyslat ničivá komanda, aby vyhodila do vzduchu nejcennější poklady lidstva. S chaotickým instinktem hlupáků zasahují všude tam, kde to podle jejich pojetí nejvíc zabolí. V zemi už víc než dvacet let pustošené hrůzami války, potřebují Talibani prostě něco, čím by tento horor ještě víc překonali a kdy jsou si jisti, že jim to beztrestně projde, uvádí Liberation.
Také britský nezávislý Independent jen zděšen zprávou, že zničeny mají být mj. i dvě obří Buddhovy sochy z pátého století v afghánském městě Bamjánu a dodává, že to bohužel není zdaleka to nejhorší, co se během děsivých deseti let vlády Talibanu v Afghánistánu událo.
Belgický Le Soir si všímá renesance produktů z bývalé NDR ve sjednoceném Německu:
Po pádu berlínské zdi v roce 1989 si východní Němci pospíšili zahodit všechno, co symbolizovalo jejich komunistickou minulost - především spotřební výrobky, např.do té doby oblíbenou pomazánku Nudossi, limonádu Vita-Cola a skutečný šlágr v podobě čokolády. Avšak léta plynula a lákadla a hity západní společnosti postupně ztrácely lesk. A jejich noví spotřebitelé z německého Východu náhle chtějí své někdejší výrobky zpět - jejich vůni, chuť i svou minulost. Je tomu tak i v případě čokolády: ta se sice pořád lepí na zuby jako tenkrát, ale už netrpí nedostatky, které kdysi její výrobce nutily nahrazovat např. pomerančovou kůru jemnou směsí rajčat a okurek, uvádí belgický Le Soir.
