Zahraniční tisk o kanadském plánu na odzbrojení Iráku
Irácká krize je nadále tématem číslo jedna světových deníků. Pozornost přitahuje plán Kanady na odzbrojení Iráku. Britský tisk se věnuje včerejší ostré půtce v parlamentu. Francouzi nesmí už tradičně zůstat za ostrovními sousedy pozadu a i v jejich parlamentu je teď horko. Přímo módním hitem se antiamerikanismus stal u našich slovenských sousedů.
Doposud se Kanada do sporů o ozbrojenou akci v Iráku příliš nezapojovala. Pak ale zveřejnila svůj plán na odzbrojení Iráku a svět se začal zajímat, na čí straně vlastně stojí, píše dnes kanadský deník National Post. Kanada je v podstatě bez vlivu. Není členem Rady bezpečnosti, ani vojenskou velmocí. Premiér Jean Chrétien totiž před časem dal na slova kontroverzního poradce a začal svou zemi připravovat na postmoderní éru bez válek. Kompromisní plán, který předložil rozhádané alianci, tak plní spíše diplomatickou funkci.
Přesto se Ottawa, podle deníku, do mezinárodního konfliktu neměla vůbec zapojovat. Uvědomme si, že faktickým souhlasem s útokem se postavíme po bok Američanů, píše National Post. Jejich mocenský postoj garanta spravedlnosti vyžaduje vojenské zázemí. My kromě něj nemáme ani dostatek prostředků na obnovení konfliktem zničeného Iráku. Tím úplně ztratíme výsadní postavení mostu mezi rozvojovým a západním světem. Z toho úhlu pohledu Kanada svou iniciativou pouze přispěla k šíření terorismu a hrubé síly, nekompromisně dodává místní deník National Post.
Britský tisk se věnuje včerejší ostré půtce v parlamentu. Deník The Times například píše: Poté, co včera sto dvacet jedna členů labouristické strany nesouhlasilo s okamžitým útokem na Irák, nastanou premiéru Blairovi krušné dny. Špatná komunikace se šéfem zbrojních inspektorů a problémy v Severoatlantické Alianci mu připraví společně s rozkolem ve vlastní straně hodně bezesných nocí, domnívají se britské Timesy.
Situace je daleko horší než Blair čekal, píše nezávislý deník The Independent. Mezi Blairovými Labouristy byla vždycky protiamerická frakce. Spíš ze sentimentálních důvodů vytvářela ve straně jakousi opozici. Premiér Blair by měl pamatovat na podobnou situaci, která se udála v roce 1990. Tehdy stála taková malá nesouhlasící frakce hlavu Margaret Thatcherovou.
Včerejší labouristická krize snad nebude mít tak dalekosáhlé následky. Blaira však jemně upozorňuje na nutnost přejímat americké názory s rezervou. Právě nesouhlas s Bushovým politickým stylem je u řady labouristů příčinou jejich malé rebelie. Blair zatím bere věc na lehkou váhu. A to by se mu nemuselo vyplatit, dodává Independent.
Francouzi nesmí už tradičně zůstat za ostrovními sousedy pozadu. I v jejich parlamentu je teď horko. Tamní deníky komentují debaty o tom, zda hlasovat o použití francouzského veta v Radě bezpečnosti. Deník Le Monde poznamenává, že prezident Chirac sice tvrdí, že o správném názoru parlamentní většiny nepochybuje. Ale volbu by svým kolegům v parlamentu přece jen nedoporučoval. Bojí se kategorického řešení otázky, diagnostikuje jeho postoj Le Monde.
Nejde o to, jak by francouzští zákonodárci hlasovali, informuje jiný deník, Libération. Je celkem jasné, že většina poslanců by se v tom případě vyslovila pro použití veta. Problémem je spíš jakási necitlivost parlamentu pro následky, které jeho hlasování přinese. Zdá se tedy, že Francouzi do záměru Spojených států nijak nezasáhnou. A tak zatímco zbytek světa uvažuje o tom, jaký bude Irák po Saddámu Husajnovi, nám nezbyde než hloubat nad tím, jaké budou Spojené státy po Bushovi. A doufat, že to bude brzo, nastiňuje francouzskou perspektivu list Libération.
Antiamerikanismus se nešíří jen u Labouristů. Přímo módním hitem se stal u našich slovenských sousedů. Jak píše slovenský deník Sme, mladí Slováci podléhají celoevropskému trendu. Prezident Bush se podle nich snaží ovládnout svět. Jejich názory se výrazně projevily nejen v malé podpoře vstupu do Severoatlantické aliance. Antiamerikanismus má na Slovensku i ekonomické následky. Mladí lidé houfně odmítají výdobytky americké kultury jako je Coca-Cola nebo rychlé občerstvení McDonalds.
Slováci sice bojují proti pokrytecké zámořské kultuře, ale sami na tom nejsou o mnoho lépe. Mnoho z nich v McDonaldu pracuje a jeho výrobkům těžko odolává, suše doplňuje slovenský deník Sme.
Polský deník Rzechpospolita se domnívá, že i po vstupu Polska do Evropské unie si musí tato země udržet těsné kontakty se svými východními sousedy. Z komentáře s názvem "Bez železné opony na řece Bug" cituje náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.
