Zahraniční tisk o kandidátce na funkci francouzského prezidenta
Kandidátka francouzských socialistů Segoléne Royalová má šanci stát se první prezidentkou v historii této země - v médiích to už nyní vyvolalo pozdvižení. Renomovaný týdeník Economist se zabývá otázkou, co se stane, když středo a východoevropské země vzdají úsilí o přijetí eura. Na Britských ostrovech se odehrává skutečná kauza přímo s "bondovskou" zápletkou.
Od minulého pátku je jasné, že kandidátkou francouzských socialistů na funkci prezidenta bude Segoléne Royalová. Ta před víkendem vyhrála primární volby ve své straně a bude bojovat o funkci hlavy státu. Má tak šanci stát se první francouzskou prezidentkou v historii Francie. Její kandidatury si všímají pochopitelně i zahraniční noviny.
Vítězství Royalové způsobilo v médiích pozdvižení, které neutichá ani po čtyřech dnech od primárních voleb. Americký deník Christian Science Monitor například svůj komentář k tomuto tématu nadepsal: "Ve Francii opět vypukla revoluce". Naráží tak právě na šanci Royalové stanout v čele země coby první žena v historii. Jejím heslem je změna, píše deník. Royalová chce prý vrátit Francii hrdost a udělat z ní dynamickou a přitom solidární zemi. Otázkou ovšem je, do jaké míry bude schopná tyto změny uskutečnit, pochybuje list.
Proč se vlastně o budoucnost Francie zajímají třeba i americká média, a to už několik měsíců před francouzskými prezidentskými volbami? Christian Science Monitor to vysvětluje takto: Co se děje ve Francii, se netýká jenom těch, kteří tam žijí. Francie má šestou největší ekonomiku na světě. Je stálým členem Rady bezpečnosti OSN a výrazně se podílela na utváření myšlenky evropské integrace, i když její nadšení pro tuto věc postupně opadalo. Ať už se na Francii díváte z jakéhokoliv úhlu, jedno je jasné: Francie hraje v celosvětových událostech klíčovou roli, konstatuje list.
Středo a východoevropské země usilují o přijetí jednotné měny euro. Renomovaný týdeník Economist se zabývá otázkou, co se stane, když toto úsilí vzdají. Jeho článek upoutal pozornost zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Víta Pohanky.
Británie nedávno zažila premiéru nového filmu s Jamesem Bondem. Teď se ale na Britských ostrovech odehrává skutečná kauza přímo s "bondovskou" zápletkou. V jedné londýnské nemocnici leží bývalý špion ruské KGB Alexandr Litviněnko ve velmi vážném stavu. Tvrdí, že ho otrávili jeho bývalí kolegové ze sovětské tajné služby a že za pokusem o jeho vraždu stojí i ruská vláda. Co na to říká zahraniční tisk?
Zatímco ruská média i samotný Kreml udržují v celé kauze hrobové ticho, se svým názorem přispěchaly londýnské Timesy. Ty píší: V případu otráveného špióna se Rusko ocitá na lavici obžalovaných. Jestli vyšetřování zavede Scotland Yard až do Kremlu, bude Velká Británie čelit největší krizi s Ruskem od doby, kdy se Vladimír Putin před šesti lety stal ruským prezidentem. Londýn se sice v poslední dekádě už několikrát dostal s Ruskem do diplomatických sporů, které se většinou týkaly špionáže. Případ Alexandra Litviněnka, mimochodem velkého Putinova kritika, je ale podstatně závažnější a mohl by mít dalekosáhlé následky, varuje britský list.
